ART+, vše o trhu s uměním
Září 2017 1367 

Barokní alegorie marnosti a současné sklo

Dorotheum 18. 5. 2013

V nabídce květnové aukce Dorothea bude kromě více než tří set obrazů, kreseb, grafik a soch reprezentativně zastoupena i oblast skla a starožitností. Nejzajímavější je patrně dřevěná řezaná barokní alegorie marnosti, která by mohla pocházet z brněnského uměleckého okruhu.

Sada hyalitového nápojového skla / Buquojské sklárny / kolem 1830

 

Období biedermeieru bude zastoupeno souborem osmi kusů hyalitového nápojového skla. Talíře, konvičky a miska pocházejí z jihočeské buquoyské sklárny v Jiříkově údolí z 20. a 30. let 19. století. Černé neprůsvitné sklo, které vynalezl hrabě Jiří František Buquoy roku 1816 jako napodobeninu onyxu, je efektně zdobeno zlatem malovanými motivy tehdy módních chinoiserií a bájných zvířat. Na misce je navíc využit dekor typický pro toto období, jímž bylo střídání lesklých a matných ploch.

Lubomír Blecha: Řebříčková váza / 1966 - 67 / čiré sklo / v. 44,5 cm
Lubomír Blecha: Řebříčková váza / 1966-67 / čiré sklo / v. 44,5 cm / vyvolávací cena 60 000 Kč

 

Vrcholem aukce bude zřejmě dobře sestavená kolekce poválečného autorského skla. Kromě děl Stanislava Libenského a René Roubíčka stojí za zmínku tenkostěnná Žebříčková váza od Lubomíra Blechy. Tento významný, ale v současnosti pozapomenutý sklář vytvářel v 60. letech foukané objekty zdánlivě jednoduchých organických tvarů, které doplňoval zatavenými skleněnými nitěmi. Blecha studoval na pražské VŠUP v ateliéru skla Josefa Kaplického a paralelně se věnoval sochařství. Do dějin uměleckého skla se zapsal už za doby studií, když pro československou expozici na EXPO 58 vytvořil sérii talířů s tašisticky pojatým motivem masek. Po technologické stránce se autor dlouhodobě zabýval experimentováním s elementárními hutními technikami. Ve foukané plastice rozvíjel ideu skla jako živé hmoty. Jeho biomorfní formy představují protipól geometricky chápané sklářské tvorby reprezentované Václavem Ciglerem.

František Vízner: Mísa se špičkou /1978 / broušené leptané sklo / 28 x 7 cm František Vízner: Mísa se špičkou /1978 / broušené leptané sklo / 28 x 7 cm / vyvoláv. cena 264 000 Kč

 

Galerijních kvalit dosahuje další nabízený objekt z oblasti ateliérového skla, mísa se špičkou od sklářského výtvarníka Františka Víznera. Jeho brusem tvarované objekty představují symbiózu dokonalého tvaru a řemeslného zpracování a patří mezi ikony českého designu. Každý kus je unikát, jednotlivé mísy a vázy se vzájemně odlišují rozměry a barvou skloviny. Na trhu se v současnosti relativně často objevují mísy z 90. let, nabízený exemplář je však unikátní v tom, že pochází z druhé poloviny 70. let, kdy Vízner s ateliérovou tvorbou začínal a jeho sytě temná barevnost se zelenými tóny je charakteristická pro sklovinu ze škrdlovické sklárny, s níž výtvarník v té době pracoval.

Vlastislav Hofman: Kubistická váza / 1914-16/ kamenina s glazurou / fy Graniton / v. 23 cm / vyvolávací cena 36 000 Kč

 

V oblasti starožitností nelze opomenout kubistickou vázu z měkké kameniny, zhotovenou pro umělecké sdružení Artěl firmou Graniton podle návrhu architekta Vlastislava Hofmana z let 1914–1916. Je dosud neznámou verzí mnohokrát publikovaného objektu. Na trhu s uměním se objevují tvarově shodné varianty s černě malovaným dekorem, jehož horní hroty končí v ose faset či na hranách. U nabízené vázy byla k malbě trojitého opačného „V“ použita fialová barva, která končí v koutech faset.

Vanitas - alegorie marnosti / značeno Schweigel fec. 1780 / řezané lipové dřevo / v. 31,5 cm Vanitas - alegorie marnosti / značeno Schweigel fec. 1780 / řezané lipové dřevo / v. 31,5 cm / vyvolávací cena 180 000 Kč

 

Skutečným mistrovským dílem je barokní alegorie marnosti (vanitas). V evropském umění 17. a 18. století byl tento motiv běžný, nicméně pouze kvalitní kusy se stávaly součástí tehdy módních kunstkomor. Nabízená zhruba 30 cm vysoká figura smrtky, jíž z břicha vylézá had, patří do této kategorie především díky mistrné řezbě v lipovém dřevě. Značka na spodní straně a vročení 1780 by mohly odkazovat k brněnskému sochaři a intelektuálovi Ondřeji Schweiglovi.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...