ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Čínský trh na vzestupu

Jen pár dnů poté, co média oznámila, že se Čína posunula nadruhé místo na poli trhu s uměním hned za USA, přišel server Artprice s informací, že na poli aukčních výnosů je Čína dokonce první. Při bližším zkoumání ale zjistíme, že každá ze zpráv brala v potaz trochu jiná kritéria.

Před měsícem oznámila britská asociace British Art Market Federation (BAMF), že Čína sesadila Británii z pozice druhého největšího trhu s uměním. Tato informace vychází z výzkumu mapujícího čínské aukční i galerijní prodeje, jež v loňském roce představovaly 23 procent celosvětových obchodů (8,3 miliardy dolarů).

Největší aukční domy Sotheby's a Christie's zareagovaly na tuto zprávu odlišné. Kevin Ching, ředitel Sotheby's pro asijské trhy, oznámil, že oni nejsou ničím překvapeni, protože právě čínská klientela realizovala 23 procent všech nákupů (v porovnání se 14 procenty v roce 2009 a 7 procenty v roce 2008). Jonathan Stone, který zastává stejný post v Christie's, se naopak nechal slyšet, že „překvapeni byli, a to zvláště rychlostí tohoto vývoje“.

Někteří z odborníků tvrdí, že jedním z faktorů tohot vývoje je i uplatňování autorských poplatků, které byly v omezené míře v Británii zavedeny v roce 2006. Od příštího roku má být navíc "právo na spravedlivé vyrovnání" rozšířeno tak, jak je známe i u nás, tedy i na autory zesnulé před méně než 70 lety. Britští obchodníci s uměním se proto bojí, že to bude znamenat další odliv děl do zaoceánských poboček a menší konkurenceschopnost evropských aukčních domů. Čína, ani Spojené státy totiž zatím autorské poplatky z opětovných prodejů nezavedly.

Dosavadní statistiky však naznačují, že až tak dramatické to nebude. Od roku 2006, kdy se v Británii platí autorský poplatek u opětovných prodejů děl žijících autorů, představovala celková částka vybraná na těchto platbách jen 0,04 procenta z celkového objemu britského trhu s uměním. Po rozšíření poplatků v roce 2012, proti kterému ale Británie stále bojuje, by to mělo být stále jen 0,15 procenta z celkových výnosů.

Porcelánová váza / kolem 1740 / výška 40,5 cm / cena: 51 600 000 GBP

 

V těsné návaznosti na zprávu BAMF uveřejnil server Artprice zprávu o čínském prvenství na aukčním trhu s uměním. Trvalo jen tři roky, než se Čína ze třetího místa (předtím patřícímu Francii) vyšplhala na místo první, které od 50. let patřilo výsostně jen Spojeným státům.

V loňském roce si Čína podle Artprice připsala 33 procent celosvětových tržeb z aukčních obchodů s uměním (malby, instalace, sochy, kresby, fotografie a tisky). Na druhé příčce se umístily Spojené státy s 30 procenty, dále Británie s 19 procenty a Francie s 5 procenty. Svoje postavení posilují nejen noví čínští miliardáři, ale i samotní čínští umělci. Jak zpráva uvádí, z deseti tržně nejúspěšnějších současných umělců jich loni více než polovina pocházela z Číny. Naproti tomu Amerika má v top ten pouze tři zástupce – Jeffa Koonse, Jean-Michel Basquiata a Richarda Prince. Nutno však zdůraznit, že tento žebříček zohledňuje pouze aukční prodeje. Pro americké a západoevropské umělce jsou důležitější galerijní prodeje.

Nejdražším asiatikem loňského roku byla čtyřicet centimetrů vysoká porcelánová váza z poloviny 18. století vydražená v listopadu londýnským aukčním domem Bainbridge za 51,6 milionu liber. V zákulisí se šeptá, že z Číny byl i anonymní dražitel, který loni v květnu po telefonu vydražil za rekordních 106,5 milionu dolarů Picassovo plátno Akt, zelené listy a busta.
 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...