ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Holanďané z brněnských sbírek

Holland_retro_style v Moravské galerii

V polovině května doplní stálou expozici starého umění Moravské galerie několik děl nizozemských malířů 17. století, konfrontovaných s malbami vytvořenými podle jejich vzoru v 19. století. Rozdíl byste nejspíše nepoznali, stejně jako naši generační předchůdci. Novodobý původ jedné z prací definitivně určil až nedávný restaurátorský průzkum. K vidění budou práce původem ze sbírek předních brněnských sběratelů té doby, Heinricha Gomperze a  Arnolda Skutezkého.

Floris van Schooten (1580/1588  – 1656) – novodobý napodobitel: Snídaně (Zátiší s rybou, pohárem, máslem a sýry) / po 1850, Floris van Schooten (1580/1588  – 1656) – novodobý napodobitel: Snídaně (Zátiší s rybou, pohárem, máslem a sýry) / po 1850, MG v Brně, inv. č. M 234 / v letech 1921 – 1922 převedeno z městské galerie Brno, původně součást sbírky Heinricha Gomperze

 

Komorní výstava v Místodržitelském paláci doplňuje expozici starého umění o vybraná díla nizozemských malířů 17. století, která konfrontuje s obrazy, vytvořenými v 19. století ve zjevné návaznosti na tvorbu obdivovaných barokních vzorů. Součástí expozice bude do konce letošního roku.

Inspirace malířstvím tzv. „zlatého věku“ nizozemského umění a rozvíjení jeho formálních a obsahových komponent hrály důležitou úlohu již v následujícím období vrcholného a pozdního baroka. S narůstajícím vlivem historismu na utváření a formování dobových mentalit došlo pak v průběhu 19. století v umění k mimořádnému rozšíření retrospektivních tendencí. Zájem sběratelů, rekrutujících se v tomto období převážně z řad měšťanstva a ekonomicky sílící buržoazie, motivoval velké množství umělců k napodobování a rozvíjení odkazu nizozemského malířství 17. století. Dělo se tak nejen v moderním Holandsku a Belgii, kde lze zaznamenat přirozenou kontinuitu s uměleckou tvorbou minulosti, ale i v mnoha dalších zemích.

PSimon de Vlieger (asi 1600/1601 – 1653): Rozbouřené moře / před pol. 17. st. / MG v Brně, inv. č. A 432 / zakoupeno v roce 1923 ze sbírky Arnolda Skutezkého Simon de Vlieger (asi 1600/1601 – 1653): Rozbouřené moře / před pol. 17. st. / MG v Brně, inv. č. A 432 / zakoupeno v roce 1923 ze sbírky Arnolda Skutezkého

 

Za pozitivní vedlejší efekt výstavy lze považovat skutečnost, že návštěvníci nemusí vzájemně porovnávat jen tvorbu starých mistrů a jejich novodobých následovníků, ale v náznaku také odlišné přístupy dvou významných brněnských sběratelů Heinricha Gomperze (1843 – 1888) a Arnolda Skutezkého (1850 – 1936). Oba pocházeli z podobného židovsko-podnikatelského prostředí, jejich sběratelské profily však byly naprosto odlišné.

Zatímco brněnský obchodník a bankéř Heinrich Gomperz se přes některé prvotřídní akvizice děl barokního umění (Artemisia Gentileschi, Bernardo Strozzi, Carlo Dolci) zaměřoval především na soudobé salonní malířství 19. století, o generaci mladší Arnold Skutezký, majitel továrny na klobouky v Rajhradě a později také zámečku v Brně-Řečkovicích, se zajímal hlavně o umění tzv. staré, zpočátku zejména o malířství, později téměř výhradně o kresbu.

Florent Willems (1823 – 1905, Huib (Hubertus) van Hove (1814 – 1864/1865) a další, zatím neurčený malíř: Vznešená návštěva / 50. – 60. léta 19. st. / MG v Brně, inv. č. M 13 / v letech 1921 – 1922 převedeno z městské galerie Brno, původně součást sbírky Heinricha Gomperze Florent Willems (1823 – 1905, Huib (Hubertus) van Hove (1814 – 1864/1865) a další, zatím neurčený malíř: Vznešená návštěva / 50. – 60. léta 19. st. / MG v Brně, inv. č. M 13 / v letech 1921 – 1922 převedeno z městské galerie Brno, původně součást sbírky Heinricha Gomperze

 

Jejich kolekce – obě se v minulosti podařilo z velké části získat do sbírek dnešní Moravské galerie v Brně – jsou na výstavě zastoupeny několika reprezentativními díly. Za zmínku stojí vystavení obrazu Snídaně (Zátiší s rybou, pohárem, máslem a sýry) ze sbírky Heinricha Gomperze, který natolik odpovídá stylu Florise van Schooten (1580/1588 místo narození neznámé – 1656 Haarlem), harlemského malíře zátiší 17. století, že teprve nedávný technologický průzkum definitivně posunul dobu jeho vzniku do druhé poloviny 19. století a odhalil jej jako mimořádně kvalitní falzum. Tento příklad dobře ilustruje také odvrácenou stranu fenoménu sběratelství, která je bohužel dodnes jeho nedílnou součástí.

Jacob Isaacksz van Ruisdael (1628/1629 – 1682) – tradiční připsání: Lesní krajina / 17. století / MG v Brně, inv. č. A 411 / zakoupeno v roce 1923 ze sbírky Arnolda Skutezkého Jacob Isaacksz van Ruisdael (1628/1629 – 1682) – tradiční připsání: Lesní krajina / 17. století / MG v Brně, inv. č. A 411 / zakoupeno v roce 1923 ze sbírky Arnolda Skutezkého

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...