ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Miroslav Tichý

Prague Auctions nabídnou kolekci Tichého obrazů

Dílo svérázného moravského fotografa se po jeho rychlém a nečekaném úspěchu v zahraničí stalo předmětem mediálního zájmu a nejrůznějších diskusí. Domácí trh s uměním jej však pro sebe ve větší míře objevil až letos, kdy se do prodeje dostaly velké konvoluty jeho prací. Po kolekci fotografií dražené v červnu teď přichází na řadu soubor Tichého raných maleb a kreseb.

Miroslav Tichý: V ráji / 1950
Miroslav Tichý: V ráji / 1950 / olej na plátně / 60,5 x 72,5 cm 

 

Na přelomu 40. a 50. let byl Miroslav Tichý jedním z mnoha mladých malířů, kteří se na poválečných uměleckých vysokých školách snažili „vyjít“ s vlastním uměleckým názorem a svá prvotní malířská východiska čerpali ze špiček naší meziválečné avantgardy. Tichý strávil dva roky na pražské Akademii v ateliéru Jána Želibského. V Praze na studiích se setkává s kyjovským malířem Vladimírem Vašíčkem, seznámí se s okruhem mladých malířů kolem Jiřího Martina. Oba kyjovští umělci, Vašíček i Tichý, se záhy trvale vrátí na Slovácko a rozvinou kontakty s brněnským okruhem Bohumíra Matala. Kontakt s Prahou trvá ještě další desetiletí: za Vašíčkem na Moravu jezdí malíři Richard Fremund a Ota Janeček. Přinejmenším v první polovině 50. let lze tak u všech jmenovaných, včetně Tichého, nalézt příbuzná malířská východiska: tendenci k expresivní barevnosti, gestické malbě a počátečnímu sensuálnímu dekorativismu směřujícímu postupně k popření figurace.

Tichého malířská tvorba dodnes nebyla předmětem odborného zájmu. Není se však čemu divit, neboť malbě se Tichý později systematicky nevěnoval a jeho raných obrazů se mnoho nedochovalo. Ve veřejných sbírkách je ostatně i jako fotograf zastoupen jen zcela symbolicky (rané Tichého kresby a akvarely vlastní v Klatovech, ukázky jeho fotografického díla pak pouze v Olomouci). Tichého monografie z pera Itala Gianfranca Sanguinettiho, vydaná k pražské výstavě na Staroměstské radnici, existenci malby například vůbec nepřipouští. Zabývá se výhradně fotografickou tvorbou, kterou interpretuje jako nekonečné hledání a mapování jakési „esence ženství“ ve veřejném prostoru.

Miroslav Tichý: Portrét dívky / 1950Miroslav Tichý: Portrét dívky / 1950
olej na plátně / 55,5 x 45,5 cm

 

Bude to tak opět poprvé aukční katalog, který nám na širším shromážděném materiálu napoví něco více o umělcových malířských a kreslířských začátcích. I zde Tichý rozvíjí své ženské téma, zajímají ho především ženské portréty a akty, postupně se však od figurace odvrací. Výrazově překvapivě silné oleje často pracují s geometricky zjednodušenou kresbou a fantaskní barevností v kombinaci s černou. S přelomem 50. let se pak autorovy malířské vize dotýkají zajímavé polohy futurismu, ovlivněné snad jeho zhoršujícím se duševním stavem. Ostatně, pokud lze hledat nějakou širší paralelu pro Tichého malby, pak by bylo možná nosné srovnání právě s tvorbou duševně nemocných.

Kresbě, akvarelu a olejomalbě se Tichý věnoval ještě v průběhu 60. let, poté pro sebe objevuje kouzlo a možnosti média fotografie. Naplno se vrhá na pole soukromého voyuerského výzkumu ženské části kyjovské populace. Na místním koupališti, v konzumu či u zmrzlinového stánku nevinně číhá se svým podomácku vyrobeným aparátem na své oběti: tedy ženy a ženská těla ve všech poodhalených podobách. Rozostřené, poškrábané snímky, vyznačující se osobitou dobovou estetikou a zneklidňující nezřetelností, pak doplňuje dalšími zásahy a bizarními paspartami. Ve stejné době u něj, patrně také pod vlivem schopenhauerovsko-nietzschovské filozofie, Ladislava Klímy, a především transcendentální přírodní romantické filozofie Američana H. D. Thoreaua a jeho knihy Walden, dochází k přerodu v ostentativního asociála žijícího mimo zavedené společenské a hygienické konvence. Celý svůj život teď pojímá jako jakési soukromé umělecké dílo, experiment.

Za normalizace hrál Tichý roli kyjovského obecního blázna a nikdo jeho "tvorbě" nepřikládal význam. S fotografováním přestal na počátku 90. let. Za svou novodobou, nezamýšlenou a nechtěnou popularitu a výrazný zahraniční věhlas (samostatně vystavoval v pařížském Centre Pompidou, New Yorku, Londýně, Tokiu, Pekingu a jinde) vděčí svému rodákovi Romanu Buxbaumovi. Ten dokázal jeho dílo zpřístupnit a vytvořil kolem značky Tichý ten správný marketingový branding.

Miroslav Tichý: Ležící žena / 1950
Miroslav Tichý: Ležící žena / 1950 / olej na plátně / 46 x 55,5 cm 

 

Domácí umělecký trh Tichého díla objevuje v podstatě až v letošním roce, kdy se, dva roky po autorově smrti, dostaly do prodeje větší soubory jeho prací. I v předchozích letech se sporadicky s Tichého pracemi, a dokonce i oleji, obchodovalo, šlo však pouze o jednotlivé náhodné prodeje, které nedokázaly v širších souvislostech na jeho dílo upozornit. Teprve Prague Auctions se v letošní červnové aukci podařilo nabídnout soubor sto čtyřiceti Tichého fotografií pocházejících z jeho pozůstalosti. Vyvolávací ceny se pohybovaly do 34 tisíc korun. Většina prací odešla za tyto částky, o některé se však bojovalo. Několik snímků v autorských paspartách se dostalo až na 60 tisíc korun. Nejvýraznější z nich byl vydražen za 125 tisíc korun. Nového majitele našlo na 83 procent položek, což je úctyhodné číslo svědčící o neobvyklém zájmu kupujících.

Dosavadní Tichého český aukční rekord ovšem nepadl za fotografii, ale za olejomalbu Žlutý akt z roku 1951, nabízenou v listopadu 2011 Dorotheem. Obraz se dostal ze 48 na 132 tisíc korun. Tichého světový aukční rekord se ale pohybuje téměř na dvojnásobku této částky: v březnu 2010 se jeden z jeho originálních snímků, detailní pohled na vyvinuté ženské pozadí v plavkách, doplněný autorskou paspartou, prodal v berlínském aukčním domě Villa Grisebach i s poplatky za 9 tisíc eur. Další díl aukční bitvy o Tichého práce se odehraje koncem měsíce u Prague Auctions. V souboru čítajícím na 130 položek je stovka kreseb a maleb pocházejících z pražské soukromé sbírky. Vyvolávací ceny se pohybují v řádu několika tisíc.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...