ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Mladí lvi v září naposled

Pozvánka na výstavu i investiční tipy

Loňská výstava Mladí lvi v kleci v Liberci, která zatím nejucelenějším způsobem představila uměleckou scénu českých a moravských Němců před rokem 1945, měla ohromný divácký ohlas. Ti, kdo ji nestihli, mohou do konce září navštívit mírně pozměněnou reprízu rozdělenou mezi dvě sousední galerie v Chebu a Ostrově nad Ohří.

V GAVU Cheb návštěvníci shlédnou především pražskou scénu, v Ostrově nad Ohří pak regiony. Představíme několik zajímavých děl nejen jako pozvánku na výstavu, ale i připomínku autorů, které příště nesmíte v aukčních katalozích přehlédnout.

Heinrich Hönich, Pohled na Ještěd, 1913, 78 x 81 cm, OG Liberec Heinrich Hönich:
Pohled na Ještěd / 1913
78 x 81 cm / OG Liberec

 

V úvodní části chebské výstavy v oddíle představujícím učitele německé části pražské Akademie výtvarných umění visí velkoformátová litografie Heinricha Hönicha (1873–1957) Pohled na Ještěd z roku 1913. Je ještě secesně laděná, přestože v letech 1928 až 1945, kdy nahradil Augusta Brömseho na místě profesora grafické speciálky, už tvořil v duchu drobnopisného realismu. Zachycoval salonní náměty i přírodní motivy. Dnes jej v Čechách téměř nikdo nezná.

Když se v roce 2011 na aukčním trhu (Vltavín) objevil konvolut brilantních realistických litografií na přírodní motivy, prodal se z šesti kusů jen jeden za směšných 800 korun. Povšimněme si zajímavého motivu tramvaje vpravo. Tramvajová trať do Horního Hanychova, tj. té části Liberce ležící na úpatí Ještědu, byla zprovozněna v roce 1912, tedy pouhý rok před tím, než ji Hönich, rodák z Dolního Hanychova, zobrazil. Stalo se tak nejspíš při nějakém návratu do rodného domu, neboť v letech 1906–28 žil v Mnichově. Tramvajová linka vede na úpatí Ještědu dodnes.

Maxim Kopf, Zimní Praha, 1937, olej, plátno, 64 x 91 cm, Pro Arte i.f. Maxim Kopf:
Zimní Praha / 1937
olej, plátno / 64 x 91 cm / fond Pro arte

 

Výstava je založena na důkladném zmapování jednotlivých skupin, do nichž se němečtí umělci sdružovali. Maxim Kopf byl klíčovou osobností hned několika z nich – symbolistní Die Pilger (Poutníci), Junge Kunst a konečně nejvýznamnějšího spolku Prager Secession, jenž představoval jakousi protiváhu českých spolků Mánes a Umělecká beseda. Kopf byl nejen zdatným organizátorem, ale také zásadní osobností meziválečného německého umění. Na výstavě se objevuje hned na několika místech: v sále věnovaném symbolistní religiózně založené malbě okruhu Die Pilger je se svými obrazy spojujícími mystiku a kubistickou estetiku osobností klíčovou.

Kopfa však najdeme ho i v sekci věnované Prager Sesession, kde jeho kokoschkovsky laděná krajina z Prahy, která mj. nedávno prošla aukčním trhem, sousedí s obrazem samotného Kokoschky. Ten se na výstavách Prager Secession pravidelně objevoval jako jeden z hostů. A Kopfovy krajiny z Itálie a Tahiti najdeme i v sekci věnované exotickým a cestovatelským motivům.

Kurt Halleger, Split, 1935, 77 x 84 cm, olej, plátno, NG v PrazeKurt Halleger: Split / 1935
olej, plátno / 77 x 84 cm / NG v Praze

 

V tomto sále se nacházejí i dva obrazy Kurta Hallegera (1901–1963), který také patří mezi zcela zapomenuté tvůrce. Narodil se v Šumperku, studoval na akademiích ve Vratislavi (1919–21), Vídni (1921–23) a v Praze (1923–26) u prof. Franze Thieleho. V roce 1926 si zřídil ateliér v Praze a sblížil se zejména s německými malíři kolem avantgardní skupiny Prager Secession; členem skupiny se stal v roce 1932. S oblibou cestoval a řada jeho obrazů zachycuje motivy z cest. Také Hallegera ve 30. letech na čas silně zasáhla tvorba Oskara Kokoschky, jak prozrazuje obraz nábřeží ve Splitu (Riva) s monumentální fontánou z 80. let 19. století.

Mimochodem, tato fontána, zřízená jako pomník přivedení pitné vody do Splitu renovací slavného Diokleciánova akvaduktu, má zajímavou historii. Byla symbolem města, v roce 1947 však byla odstřelena jugoslávskými komunisty, neboť svazek fasces na vrcholu pomníku byl za války ideologicky využit chorvatskými fašisty, kteří si ho přivlastnili. Nyní se vážně diskutuje její obnova, podobně jako u nás znovu vztyčení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

Anton Bruder, Kapucínský klášter ve Znojmě, 1937, olej, plátno, značeno vlevo dole: Ant Bruder 37, Jihomoravské muzeum ve ZnojměAnton Bruder: Kapucínský klášter ve Znojmě / 1937
olej, plátno / Jihomorav- ské muzeum ve Znojmě

 

Rodák z Ústí nad Labem Anton Bruder (1898–1983) studoval v letech 1917–19 na pražské akademii u Franze Thieleho a poté pět let (1919–24) na drážďanské Akademii výtvarných umění u Emanuela Hegenbartha. Tehdy se seznámil s Oskarem Kokoschkou a byl ovlivněn skupinou Die Brücke. V roce 1924 se vrátil z Drážďan do Prahy, kde se krátce zapsal v grafickém ateliéru u Augusta Brömseho na pražské Akademii, aby zde složil učitelskou zkoušku a mohl učit výtvarné obory na střední škole. V letech 1925–27 tvořil v Ostravě, kde se stal zakládajícím členem Kunstringu, od roku 1927 žil ve Znojmě, kde byl zaměstnán jako středoškolský profesor kreslení.

V Chebu je vystavován právě motiv ze Znojma zachycující dvě zdejší historické dominanty: průčelí kapucínského kostela sv. Jana Křtitele a Vlkovu věž v pozadí, poslední zbytek městského opevnění. Obrázek v naivizující stylizaci výborně vystihuje atmosféru malého města v době svého vzniku. V roce 1945 padl Bruder jako příslušník Wehrmachtu do ruského zajetí a následně byl odsunut do Rakouska; značná část jeho díla se ztratila. Na aukčním trhu u nás ani v zahraničí se neobjevuje: na ART+ narazíme na jediný záznam. V roce 2002 zůstal na aukci Dorothea s vyvolávací cenou 35 tisíc korun neprodán jeho olej Bramboříky, pocházející z téhož roku 1937 jako obraz prezentovaný na výstavě.

Kurt Halleger: Hvar / 1932 / olej, plátno / NG v PrazeKurt Halleger: Hvar / 1932
olej, plátno / NG v Praze

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...