ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Nový objev stěžejního obrazu Jana Preislera

Finální verze Tří dívek v lese nalezena v soukromé pražské sbírce

Nestává se příliš často, že dojde k objevu díla, které lze v rámci autorovy tvorby označit za stěžejní. V případě Jana Preislera se to nyní Galerii Zlatohlávek poštěstilo. Po sto letech byla v soukromé pražské sbírce "znovuobjevena" finální verze Preislerových Tří dívek v lese.


Nově objevený obraz na výstavě v Galerii Zlatohlávek

 

 

O obraze Tři dívky v lese se tradičně uvádělo, že byl v roce 1913 z výstavy v mnichovském Glaspalastu, zakoupen do Galerie moderního umění v Římě. Údaj, že jedno z nejrozměrnějších Preislerových pláten je v zahraničí, poprvé uvádí Antonín Matějček v malířově monografii, kterou psal za druhé světové války a která vyšla v roce 1950. "Ve svém úhrnu je tento obraz Preislerův, u nás již zapomenutý, mistrovským dílem tohoto přechodného období," píše Matějček.

Galleria d’Arte Moderna však nyní na dotaz Galerie Zlatohlávek potvrdila, že dílo ve svých sbírkách nemá, že od Jana Preislera v tehdy zakoupila variantu Jara. Malíř v Mnichově vystavil devět svých prací, které však z výstavního katalogu nelze přesněji identifikovat. Galerie Zlatohlávek osudy obrazu začala prověřovat poté, co se byla loni na aukci European Arts za 8 milionů korun vydražena varianta či studie Tří dívek v lese (více zde a zde) a co získala monumentální (143 x 88 cm), dosud neznámou, malbu téhož námětu. 
 

Jan Preisler: Tři dívky v lese, 1906
Jan Preisler: Tři dívky v lese, 1906, 
olej na plátně, 142 x 88 cm, soukromá pražská sbírka

 

 

Obraz byla původně mnoho desítek let spjat se jménem Bohumila Duška (1886-1957), úředníka a posléze prokuristy Živnostenské banky, který se postupně stal významnou osobností první republiky. Kdy a za jakých okolností se do jeho držení dostal zatím není zřejmé, ale pravděpodobně k tomu došlo mezi světovými válkami.

Dušek už od mládí vydával většinu svých příjmů za knihy a rukopisy. Později se začal zajímat rovněž o výtvarné umění. K němu se nedostal náhodou. Měl o pět let staršího bratra Cyrila (1881-1924), redaktora časopisu Čas, diplomata (byl prvním československým velvyslancem ve Švýcarsku a Egyptě), člena Národního shromáždění československého a tzv. Maffie (kde se mimochodem angažoval i Emil Filla). Dlouhodobě se pohyboval v okruhu T. G. Masaryka a jeho rodiny a pravděpodobně jejich prostřednictvím se seznámil například s Antonínem Slavíčkem.

Právě Slavíčkova díla či práce Antonína Chittussiho, Josefa Navrátil nebo Viktora Barvitia ze sbírky Bohumila Duška jsou v Galerii Zlatohlávek rovněž k vidění. Dušek nakupoval zejména v antikvariátech doma i v cizině, v aukcích i od soukromých majitelů. Ze začátku své sbírky netajil před veřejností, ale ochotně je zpřístupňoval. Ještě za svého života věnoval řadu unikátních předmětů státním institucím k vědeckému bádání a osvětovému využití (např. Literárnímu archivu soubor korespondence B. Němcové, J. Nerudy, K. Havlíčka, F. M. Klácela a dalších).
 


Bohumil a Hermína Duškovi v padesátých letech.

 

V 50. letech ale hrozilo Duškovi vystěhování z dejvického bytu a zabavení sbírek, mimo jiné také z toho důvodu, že jeho druhá žena Hermína byla po celý život aktivně činná v evangelickém sboru. Poslední léta svého života se Bohumil Dušek obával o osud nashromážděných předmětů a ve své závěti Národnímu muzeu vyhradil předkupní právo.

Když v roce 1957 zemřel, ujala se uskutečňování jeho přání Hermína Dušková, která zároveň léta katalogizovala jednotlivé fondy. Darovací smlouvou roku 1977 přešlo do Národního muzea více než tři tisíce rukopisů, prvotisků, starých tisků od 16. do 20. století. Uměleckoprůmyslové muzeum získalo více než devět stovek kusů habánské fajánse, skla a porcelánu od 17. století.

Národní galerie si následně v roce 1989 vybrala z výtvarného oddílu na tři sta artefaktů, zejména obrazů holandských mistrů a českého umění 19. století. Tuto akvizici následně vystavila a vydala k této příležitosti i katalog. V něm však od Jana Preislera figuruje pouze drobný a schematický náčrt Studie ke koupání z roku 1912. Tři dívky v lese dál zůstaly v majetku Hermíny Duškové, která je v 90. letech spolu s dalšími obrazy prodala do soukromých sbírek.
 

Jan Priester: Tři dívky v lese, 1905–06
Tři dívky v lese - od studie k finálnímu plátnu 

 

 

Antonín Matějček v již zmiňované malířově monografii věnuje velkou pozornost barevnosti obrazu, přičemž zmiňuje další přípravné studie: "Náčrty a barevná skizza většího formátu a pečlivého provedení, která předcházela obraz, dokládá, že bohatá orchestrace tónů v impresivní živé a pestré skladbě byla vlastním cílem práce. Od triptychu Jaro nebylo v Preislerově díle obrazu bohatšího na tóny a odstíny barevnými... Skvrny ty se slévají v odstupu v jemné nuance tónů žlutavých, růžových, červenavých a nazelenalých, barva fialová, zhoustlá na balvanech v jemnotu tónu neutrálního, má na výstavbě obrazu nemalý podíl."

Uvedený popis však naznačuje, že předlohou Matějčkovi byl spíš loni dražený obraz, který je proti finální verzi zhruba poloviční. "Bohatá orchestrace tónů v impresivní živé a pestré skladbě" totiž odpovídá spíše obrazu prodanému v European Arts než nyní objevenému dílu, na kterém jsou balvany a vřes v centrální části redukovány do abstraktní temné skvrny. Skutečnost, že tato malba je vedle velkoformátového plátna jediná signována, naznačuje, že spíš než o studii se jedná o svébytné dílo. 
 

Jan Preisler: Tři dívky v lese, 1905–06
Jan Preisler: Tři dívky v lese, 1905-06, 
olej na plátně, 64 x 43 cm,
cena: 8 073 000 Kč, European Arts 2. 10. 2016

 

 

Známy jsou však ještě minimálně dvě olejové varianty v různém stádiu rozpracování, až na detaily kompozičně shodné. V expozici Národní galerie ve Veletržním paláci visí studie, jež snad otevírá výtvarné uvažování o této scéně a na jejímž pozadí se nalézá motiv jezdců z předchozího Černého jezera.  

Matějček (barevně pak Petr Wittlich) ve své knize publikuje další skizzu, která pocházela z Preislerovy pozůstalosti (dnes soukromá sbírka) a je ve srovnání s vydraženým obrazem menší a zjevně především studijního charakteru. Výrazně tlumenější tonalitou stojí blíže znovunalezenému plátnu a upoutá rovněž shodný charakter balvanů v centrální části plátna, které se slévají v rozměrnou, takřka abstraktní skvrnu připomínající mužskou postavu v klobouku.
 

Jan Preisler: Tři dívky v lese, 1905-06  Jan Preisler: Tři dívky v lese, 1905-06
Jan Preisler: Studie ke Třem dívkám v lese, 1905-06, olej na plátně, 40 x 23 cm, NG v Praze
Jan Preisler: Studie ke Třem dívkám v lese, 1905-06, olej na plátně, 36 x 22 cm, soukromá sbírka

 

 

Pomyslnou genealogickou řadu se nabízí doplnit ještě o dva protějškové obrazy z roku 1905, ve kterých nacházíme stranově obrácenou variantu dívky odpočívající vpopředí a černě oděného muže v klobouku (Petr Wittlich se domnívá, že jako model Preislerovi pravděpodobně pózoval malíř Otakar Nejedlý).
 


Jan Preisler: Studie ke Třem dívkám v lese a Milencům, 1905, 
olej na kartonu, každý 40 x 23,5 cm, původně majetek B. Kotěrové, v roce 1950 získáno do NG

 

Galerie Zlatohlávek – Galerie starých mistrů  
Residence Zvonařka, U Zvonařky 2536, Praha 2
tel.: 724 042 963, 606 546 980
Návštěva možná jen po předchozí telefonické domluvě.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...