ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Art+Antiques Radši starou sádru než nový bronz

Rozhovor s Tomášem Hejtmánkem

Tomáš Hejtmánek je na trhu s uměním znám jako majitel aukční síně a galerie Arthouse Hejtmánek a současně jako největší sběratel Jaroslava Horejce. Svou sbírku nyní premiérově představuje v sídle galerie v pražské Bubenči a k výstavě také vydal reprezentativní katalog Horejcova díla. 

 

Výstava byla prodloužena do 31. ledna 2016. více zde

 

Jak se stalo, že vám uhranul právě Horejc?

První Horejcovu sochu, Ellu, jsem dostal darem od mojí babičky k patnáctým narozeninám. Tehdy jsem moc netušil, kdo Horejc je. Z rodinné kroniky jsem se dozvěděl, že ve 20. letech často navštěvoval Luhačovice, kde působil můj pradědeček s prababičkou, a byl jejich velkým přítelem. Máme spoustu fotografií, na kterých je, nebo pohlednic, kde posílá pozdravy a zve prababičku k návštěvě pražského ateliéru. Později jsem viděl o Horejcovi dokument a jeho dílo mě uchvátilo. Cíleně jeho věci vyhledávám a kupuji od konce 80. let, kdy jsem si začal dávat inzeráty.

 

Byly tehdy jeho věci levné, nebo si v dobových relacích už držely slušné ceny?

Byly spíš levné, ale když šlo o něco výjimečného, tak si toho majitelé považovali a rozhodně to pak nebyla záležitost jen tisícikoruny. Ale ceny určitě byly nižší, na přelomu 80. a 90. let Horejce nikdo moc neznal a na trhu se prakticky neobjevoval. Na současných cenách mám dost zásluhu, protože když jsem něco dražil, tak jsem šel do vysokých částek.

 

Dva nejdražší Horejcovy bronzy, které se před pár lety prodaly za 840 a 744 tisíc, jsem ale na výstavě neviděl.

Kdyby šlo o staré věci, tak bych je určitě dražil. Tohle ale byly novější odlitky a ty mě nezajímají. Taky mám některé věci, které jsou novější, ale snažím se vždy najít dobový kus. A radši bud mít starou sádru než nový bronz.

 

Jak to vlastně za první republiky bylo s edicemi?

Myslím, že na to moc nedbali. U jediné sochy jsem nenašel, že by byla číslovaná. Oficiálně se mluvilo o pěti autorských odlitcích, ale nebyly nikdy značené. Myslím, že se odlévaly, pokud byl zájem. A že to tak dělal i pan Horejc. Pokud někdo chtěl jeho sochu, která byla třeba i starší, tak ji nechal odlít. Speciálně Horejc si ale potrpěl na zpracování a nepustil by nekvalitní věc. A v tom je rozdíl mezi starými a novým odlitky – v kvalitě zpracování včetně patiny. Horejc byl vyučený kovoryjec a kovotepec, tak si potrpěl na dokonalý odlitek a to ty novější věcí nenabízejí.

 

Jaroslav Horejc: Danaé, Graniton,1911

Jaroslav Horejc: Danaé, Graniton,1911, glazovaná pálená hlína, 66 x 97 x 40 cm  

 

 

V aukcích se několik let žádná výraznější věc neobjevila, naposled asi keramická Danaé před dvěma lety.

Danaé jsem hledal hrozně dlouho. Znal jsem ji z fotek, ale nikdy jsem se na ni nedostal. To byl opravdu objev. Od té doby se mi podařilo získat pár výjimečných věcí, ale mimo aukce. Na pár inzercí jsem získal úžasné věci, které byly neznámé. Ale ty neprošly aukcemi. Doufám, že některé nezvěstné nebo dokonce neznámé sochy se mi ještě podaří objevit.

 

A co věci, o kterých víte, o které byste měl zájem, ale nejsou na prodej?

Jsou takové, některé u sběratelů, kteří mi je ani nechtěli půjčit na výstavu. Tam to asi bude hodně těžké. Některé kusy, které by mě hodně zajímaly, jsou také stále v držení dědiců. V poslední době k tomu ale přistupuju tak, že pokud ta věc ke mně má přijít, že přijde. Nenaléhám na majitele, spíš tomu nechávám volný průběh. Pokud ji mám mít, tak se ke mně dostane, třeba později.

 

Jak je to s celkovým doceněním Horejcovy tvorby – nejen z hlediska trhu, ale i dějin umění?

Myslím, že zdaleka ještě není tam, kde má být. Pořád jsou na aukčním trhu ohromné výkyvy. Občas se objeví věc za pár tisíc a jindy nový odlitek vylétne na statisíce. Myslím, že skutečně autentické věci mají šanci dostat se na mnohonásobně vyšší cenu. A z hlediska dějin umění – Horejc byl vždycky trochu stranou, byl to solitér. I když byl členem Mánesu, tak mezi ostatní sochaře nezapadal. Byl, jak ho nazval Bourdelle „originál“. Měl svůj vlastní styl a spoustě kritiků se nelíbilo, že vytváří i užité umění, a proto ho spojovali s dekorativismem. Já si myslím, že to tak není, že to byl výjimečný autor, který tvořil ve všech oborech. A všechno, na co sáhl, se mu dařilo. Zasloužil by si mnohem větší pozornost. V příštím roce se chystá další velká výstava pořádaná GHMP, UPM spolu se mnou, tak doufám, že tomu také napomůže.

 

To, co jste říkal o cenových výkyvech, jde asi zobecnit na celý segment soch.

Určitě a je škoda, že trh se sochami tady asi ještě dlouho nebude tím, co by si zasloužil. Objevilo se hodně nových odlitků a lidi nedokážou poznat, co je novější odlitek a co autentický. To myslím hodně pokazilo trh. Nejsem proti, aby se v nějakých menších edicích odlévaly věci nově, ale musí to být přiznané a musí se držet kvalita. Na druhou stranu to má ten efekt, že se mi párkrát podařilo koupit autentický odlitek nebo sádrový model za vyvolávací cenu, protože lidi nevěřili, že by to mohlo být to, za co je to vydáváno.

 

 

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...