ART+, vše o trhu s uměním
Září 2017 1367 

Ročenka 10 - Asiatika

Asiatika na českých aukcích v roce 2010

Počátky sběratelství a s ním i obchodu s uměleckými předměty z oblasti Asie lze v českých zemích zařadit už do středověku. Navzdory obrovským zeměpisným vzdálenostem se k nám po nebezpečných obchodních trasách dostávaly přes arabský svět. Jednalo se o zboží velmi drahocenné, dostupné jen vladařům a nejvyšším elitám společnosti.

Rozvoj mořeplavby v období renesance přinesl další možnosti, a tak se schatzkammery a kabinety kuriozit aristokracie začaly plnit čínským porcelánem – jemuž byla přisuzována zázračná moc odhalit v pokrmu jed – a dalšími poklady mytického Orientu, popsaného poprvé západnímu čtenáři Marcem Polem. Samozřejmě že i neslavnější český sběratel všech dob Rudolf II., umělec na trůně, měl ve svých rozsáhlých sbírkách řadu asiatik, mimo jiné například kompletní samurajskou zbroj.

Aristokracie v celé Evropě, Čechy nevyjímaje, si krášlila své zámky a paláce uměleckými skvosty Dálného východu. Exotická, zidealizovaná Čína se stala inspirací pro vytváření nesčetných módních čínských a orientálních salonků v období rokoka. V 19. století se pak rozšířila sběratelská obec o zámožné měšťanstvo a nakonec průmyslová revoluce, rozvoj dopravy a koloniální expanze demokratizovaly dostupnost některých asiatik pro stále širší veřejnost. Tak jako období rokoka přálo Číně, stalo se otevření Japonska Západu v roce 1864 hlavní inspirací pro vznik nového uměleckého stylu: secese.

Na počátku 20. století pak namísto nahodilého hromadění dekorativních předmětů dochází i k serióznímu zkoumání fenoménu umění východní Asie. Někteří z cestovatelů, sběratelů a badatelů s asiatikami taktéž obchodovali: kolekce Josefa Martínka a Joea Hlouchy se po jejich smrti staly významnou součástí asijských sbírek Náprstkova muzea a Národní galerie. V předválečném období měli ve svých sbírkách kvalitní asiatika i tehdejší přední umělci jako Emil Filla či Ludvík Kuba, jakož i zámožní čeští, židovští i němečtí sběratelé.

Obchod s výtvarným uměním včetně asiatik se po únoru 1948 prakticky zastavil, na druhou stranu velmi přátelské vztahy mezi tehdejším Československem a Čínou v 50. a 60. letech vedly k četným akvizicím mistrovských děl čínského umění, současného i starého.

SEDÍCÍ HODNOSTÁŘ V MNIŠSKÉM ROUCHU / Japonsko, 17. stol. / dřevěná socha s polychromií a zbytky zlacení / výšky 34 cm / cena: 216 000 Kč / Arcimboldo 24. 10. 2010

Polistopadový vývoj uvolnil pro trh část restitucí. Oproti světu s dlouhou a nepřetržitou tradicí sběr
 
 
 
 
 
 

 

První aukce specializovaná na asiatika uspořádaná ve spolupráci pražských galerií Arcimboldo a Vltavín se konala v listopadu 2009 a setkala se se zájmem, který předčil mnohá očekávání. Na ní navazující druhá specializovaná aukce, tentokráte již plně v režii naší galerie, uspořádaná v říjnu 2010, se pak stala jasným důkazem toho, že český trh je na kvalitní výběr uměleckých děl a starožitností z dnes již zdaleka ne tak nedostupné a exotické Asie připraven.

Zhruba dvě třetiny až tři čtvrtiny zákazníků na aukci tvořili čeští sběratelé a investoři, zbytek pak sestával z cizinců, především z Asie a západní Evropy. Sběratelé jasně převyšovali nad obchodníky a ceny, kterých bylo na aukci u mnohých prodaných předmětů dosaženo, se staly výmluvným důkazem, že na současném globalizovaném trhu s uměním naprosto nezáleží na tom, kde jsou díla nabízena, ale rozhoduje pouze jejich umělecká kvalita a provenience.

Nejdražší prodaným asiatikem v České republice se v roce 2010 stal svitkový obraz čínského malíře Chuang Čoua z 50. let minulého století ze sbírky významného českého diplomata, jehož cena se vyšplhala na rekordních 4,08 milionu korun. I druhou a třetí příčku nejdráže prodaných předmětů zaujímají umělecká díla z oblasti Číny: malá soška sedícího medvěda z černého mramoru, pocházející z období dynastie Západní Chan z 2. století před naším letopočtem (2,88 milionu korun), a pestrý reliéf s vyobrazením portugalských námořníků v Číně, zhotovený z barevných mastků zřejmě pro císařský dvůr na počátku 17. století (2,28 milionu korun). Nejdráže prodanou nečínskou asiatikou roku se stala vzácná kovaná figura bájného perského ptáka Faravahara, pocházející z Íránu z počátku 16. století, jejíž cena dosáhla na 1,02 milionu korun. Velkému zájmu českých i zahraničních sběratelů se pak těšily též lamaistické bronzové figury z oblasti Tibetu a Mongolska, japonské meče a mečové záštity a kvalitní čínský porcelán.

Bylo potěšitelné zjistit, že noví čeští sběratelé mají zájem navázat na přetrženou dlouhou tradici sbírání uměleckých děl a starožitností z Východní Asie. Současný trend na světovém trhu s uměním navíc ukazuje, že investice do těchto předmětů se může více než vyplatit.

LI-KCHE-ŽAN: PASÁČEK NA BUVOLU

LI-KCHE-ŽAN: PASÁČEK NA BUVOLU / 50. léta 20. století / tuš na papíře / 69 x 46 cm / cena:  2 040 000 Kč / Arcimboldo 24. 10. 2010

 

Říjnová aukce Asiatika galerie Arcimboldo byla bezkonkurenčně nejvýznamnější událostí v daném segmentu trhu, a to jak výší celkového obratu, tak i kvalitou shromážděné kolekce. Sběratelé na aukci utratili 27,9 milionu korun a nového majitele našlo 46 procent z 349 nabízených položek. Sedm děl se prodalo za více než milion korun a dalších 24 překonalo stotisícovou hranici.

Na aukcích ostatních společností se asiatika objevují jen ojediněle a jen výjimečně jde o kusy v ceně nad sto tisíc korun. Nejdražším asiatikem vydraženým loni v Dorotheu byla například bronzová hlava Buddhy, thajská práce z přelomu 18. a 19. století, která se na zářijové aukci prodala za 120 tisíc korun.

Početnější kolekce asiatik, čítající až 50 položek, se poměrně pravidelně objevují na aukcích brněnské společnosti Zezula. Na červnové aukci se jeden z nabízených čínských svitků, 7 metrů dlouhá krajinomalba z přelomu 18. a 19. století, nečekaně vyšplhala až na 1,7 milionu korun. Dražba této blíže neurčené malby přitom začínala na pouhých 4600 korunách.

Cenu takto vysoko vyhnala dvojice čínských zájemců, kteří v díle rozpoznali kopii vzácné malby ze 14. století. „Tato kopie však prošla významnými sbírkami a navíc je sama dost stará – kolem roku 1800. Tento tip umění vzal za své během kulturní revoluce a současná Čína je ekonomicky tak silná, že ceny jsou proti evropskému standardu nesrovnatelné,“ vysvětluje majitel aukční síně Tomáš Zezula. Vítěz aukce však nakonec za svitek nezaplatil. Společnost jej bude opětovně nabízet na své dubnové aukci.

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...