ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Sázka na ověřenou značku: Mařák

Série mařákovských výstav ve východních Čechách

Na letošní 180. výročí narození jednoho z nejvlivnějších českých krajinářů reaguje jen ve východních Čechách, jeho rodném kraji, čtveřice výstav, z toho tři v samotné Litomyšli. Na atraktivní a nekonfliktní krajinářské téma veřejnost vždy dobře zabere, zřizovatelé jsou spokojení. Chvála rodáka nebo posedlost? Zajímavě si s výstavou poradili v litomyšlské Městské galerii.

Výstava Julius Mařák (1832-1899), Městská galerie Litomyšl

Výstava Julius Mařák (1832 - 1899), Městská galerie Litomyšl

Pohled na rozměrná plátna Návrat z pastvy (VČG) a Průhled bukovým lesem (MGL)

 

Letošní náročné mařákovské jaro zahájila už 2. března Galerie výtvarného umění v Náchodě. Na výstavě Mařákovci z náchodských sbírek představila asi stovku většinou méně známých děl. Kromě ukázky prací samotného Mařáka bylo připomenuto i dalších 28 Mařákových žáků. Zajímavými díly byli zastoupeni i méně často se vyskytující malíři. Stěžejním bodem expozice zde bylo rozměrné plátno Tragédie lesa na Brance o větrné smršti od Václava Březiny z náchodských sbírek. Přesně v den Mařákových narozenin, 29. března, se pak konala vernisáž výstavy Julius Mařák (1932–1899) v Městské galerii v Litomyšli.

Litomyšlská výstava představuje osobnost Julia Mařáka v hlubších souvislostech s jeho rodištěm a staví vedle sebe některá cenná díla. Kromě samotné tvorby připomíná i autorův život, zásadní inspirační vlivy a význam pro další generaci následovníků. Představen je Mařák jako člověk, umělec i pedagog. K vidění jsou mimo jiné také plátna malířovy budoucí ženy a dcery. Nosným momentem celé expozice je sousedství dvou mimořádných Mařákových maleb: Návratu z pastvy ze sbírek Východočeské galerie v Pardubicích a Průhledu bukovým lesem ze sbírek pořádající litomyšlské Městské galerie. Jedny z nejrozměrnějších Mařákových prací vůbec jsou zde výjimečně vystaveny vedle sebe.

Julius Mařák, Paseka, soukromá sbírka, Paseka, VČG v Pardubicích

Julius Mařák: Na pasece / kol. 1890 / uhel, papír, plátno / 130 x 90 cm / soukromá sbírka

Julius Mařák: Paseka (Před bouří) / / Východočeská galerie v Pardubicích

 

Zajímavý soubor ale tvoří i Mařákovy virtuózní uhlové kresby. Velmi cenné je spojení monumentální kresby Na pasece ze soukromé sbírky a plátna Paseka (Před bouří) z majetku Východočeské galerie. Zdařilá konfrontace kresebné skici a již formálně i významově posunutého finálního malířského provedení námětu zde mnohé prozrazuje. Zejména kresba v náročné technice čar a odstíněných roztíraných ploch ukazuje na genialitu tvůrce. Baladická soumračná krajina je symbolistním démonickým podobenstvím zmaru a patří k nejsugestivnějším Mařákovým dílům vůbec. Zatímco plátno získává svou rozestřeností daleko méně popisný charakter, z kresby je ještě patrné, že kráčející zahalená postava je přízrakem samotné Smrti.

Znalce Mařákova díla nepochybně zaujme i neznámá dvojice olejů pocházejících také z fondů Městské galerie, zvolených za vizuální symbol celé výstavy. Komorní olejomalby Otázka a Odpověď jsou svým nezvyklým figurálním námětem v rámci malířova díla ojedinělé. Odrážejí zcela konkrétní křehce intimní okamžik z Mařákova osobního života: vznikající vztah k jeho žačce a budoucí ženě Idě Pfeffermann. V životě malíře se jednalo o nelehké období: v tomtéž roce 1869, do kterého je datován vznik obou obrázků i seznámení s osudovou ženou, přišel malíř o svou matku, kterou velmi miloval. Romantizující děj maleb je příznačně zasazen do typické Mařákovy prosvětlené lesní krajiny. Odlišné barevné ladění obou přírodních kompozic, z nichž jedna se odehrává na jaře či v létě a druhá na podzim, navíc vnímavému pozorovateli napovídá význam času, který patrně mezi položenou Otázkou a konečnou Odpovědí, které se malíři dostalo, uplynul.

Julius Mařák: Otázka a Odpověď / 1869 - 1870 / Městská galerie Litomyšl

 

Obě jmenované výstavy mají dvě věci společné: Mařákovo jméno je v nich spojeno především s tvorbou jeho následovníků (či předchůdců) a značnou část obou výstav tvoří díla jeho žáků. Díla ze sbírek veřejných sbírko-tvorných institucí jsou v obou případech představena společně se soukromými zápůjčkami; tedy připomínka malířova výročí je současně využita k prezentaci více či méně zajímavých prací ze soukromých zdrojů. To je v poslední době bezpochyby citlivý moment, kterého je třeba si všímat. V obou případech se ho však zhostili citlivým a nekonfliktním způsobem. Náchodská galerie k výstavě vydala obsáhlou publikaci, Litomyšl pak stručného průvodce pro širší veřejnost. Podobné projekty nakonec snad ani nelze veřejným institucím vyčítat. Zřizovatelé je neustále tlačí do populárních, nejlépe s regionem souvisejících témat, sledují návštěvnost. V Litomyšli navíc výročí rodáka vyvažují přehlídkou kresby studentů pražské Akademie paralelně probíhající v prostorách zámecké obrazárny.

Výstava Mařákovci z náchodských sbírek, Galerie výtvarného umění v NáchoděVýstava Mařákovci z náchodských sbírek, Galerie výtvarného umění v Náchodě

Výstava Mařákovci z náchodských sbírek, Galerie výtvarného umění v Náchodě

 

Pro soukromé sběratele jsou nakonec podobné výstavy představující významné práce z veřejných sbírek vítanou příležitostí k nezbytnému porovnávání kvality a úrovně. Jak je v případě Mařáka evidentní, ne vždy jim může nabídka trhu konkurovat. Malby podobné kvality a rozměrů, v jaké se objevují na výstavě v Domě U Rytířů v Litomyšli, jsme zatím v aukčních katalozích neviděli a zřejmě ani jen tak neuvidíme. Zdejší výstava je k vidění do 17. června. Už v prvním červnovém týdnu ji však doplní další mařákovský projekt jen pár kroků přes náměstí sídlící komerční Galerie Kroupa. Zdejší výstava, která potrvá do 15. července, navazuje na dlouhodobý program této galerie zaměřený na Haushoferovu a Mařákovu krajinářskou školu. Reprezentativní stejnojmenný katalog Julius Mařák a jeho žáci vydala galerie už před třemi lety.

Do čtveřice a v rámci samotné Litomyšle pak trochu nelogicky už do třetice, mařákovské projekty doplní další rodákova výstava, tentokrát jako součást festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl. Od 15. června bude k vidění v prostorách tamní Zámecké obrazárny. Stejně jako u předchozího projektu v Galerii Kroupa i zde je kurátorem výstavy Michael Zachař. Je možná mírně s podivem, že tak malé město jako Litomyšl, byť výhlášená kulturně-turistická destinace, snese v tak krátkém časovém sledu tři velmi blízké, téměř totožné projekty, které spolu žádným způsobem nespolupracují. Co bylo původně jistě zamýšleno jako důstojná připomínka rodáka, může ve zmíněných souvislostech nabývat bizarních rozměrů posedlosti.

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...