ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Soumrak staré uherské šlechty

Aukce zámeckého vybavení ze slovenské Jablonice

V průběhu existence první Československé republiky docházelo k jednomu z největších přesunů historického majetku od dob josefínských reforem. Pozemková šlechta, která tvořila většinu dosavadní politické a ekonomické elity, přišla o svůj vliv a část jejího bohatství přešla prostřednictvím uměleckých aukcí na nové majitele. Následující text mapuje jeden z mnoha podobných případů.

 

 

V letech 1934 – 1935 byl rozprodáván firmou Václava Hořejše rozsáhlý šlechtický majetek ze slovenské části republiky. Inventář zámku v Jablonici patřil původně spolu s budovou a panstvím příslušníku významné uherské šlechty Antalu Alfrédu Apponyi, který pod tlakem měnících se ekonomických a politických okolností odprodal celý velkostatek podnikateli Cyrilu Zbořilovi z Přerova. Smlouva o převodu majetku byla podepsána ještě před rozparcelováním velkostatku roku 1927. Transakce byla díky Zbořilovým kontaktům podporována z vysokých politických kruhů jako věc v zájmu republiky. Proto bylo vše vyřízeno neobvykle rychle a celý převod byl kryt vysokou bankovní půjčkou. Ještě počátkem roku 1928 stihl Anton Apponyi odvézt za nevyjasněných okolností významnou část historického mobiliáře do nedalekého Marcheggu na území Rakouska.

V únoru téhož roku se Zbořil oficiálně ujal hospodářství. Zanedlouho potom se přistěhoval s celou svou domácností i jeho společník, politický dobrodruh, bývalý generál a předseda Národní obce fašistické Radola Gajda. Pro své potřeby zabral usedlost Nový Dvůr, odkud již v listopadu opět odcestoval. Díky výměně starých zkušených zaměstnanců a následnému špatnému hospodaření, doprovázenému intenzivním lovem zvěře a devastující těžbou dřeva, statek záhy hospodářsky zkrachoval a dostal se do insolvence. Celé kauze se dostalo značné společenské ozvučnosti, jak o tom referují některé články v dobovém tisku. Velkostatek převzala následně Olomoucká banka a v květnu roku 1935 prodala zámek Hospodárskému družstvu v Senici jako sklad obilovin.

Obálka aukčního katalogu dražby vybavení zámku v Jablonici /1934Obálka aukčního katalogu dražby vybavení zámku v Jablonici /1934

 

První aukce z bývalého Apponyiovského majetku byla uspořádána v listopadu roku 1934. Její sortiment se skládal především z kusů historického nábytku a množství grafických listů. Nejvýrazněji byly zastoupeny lovecké scény Johanna Eliase Ridingera adjustované do historických rámů. Jiným zajímavým souborem byla skupina barevných dřevořezů ukyjoe Utagawy Kuniošiho.

Další dvě dražby proběhly v první polovině následujícího roku. V jarní aukci byly nabídnuty především drobné předměty interiérového vybavení, nábytek a perské koberce. Mezi obrazy vyčníval svými rozměry i výší vyvolávací ceny 20 tis. Kč portrét neznámého šlechtice v životní velikosti od Václava Brožíka. Podobně jako v předchozích dražbách, bylo vyvoláno množství grafických listů a jejich konvolutů. Vedle oblíbeného Johanna Eliase Ridingera byla zastoupena též široká plejáda japonských výtvarníků, jakými byli Utagawa Hirošige, Surah Yaseen, Utagawa Kunijoši, Taiso Jošitoši, Utagava Toyokuni, Katsušika Hokusai, Utagawa Kunisada, Shukosai Hokushu a další.

Zajímavou nabídku tvořily vybrané atraktivní tisky ze zámecké historické knihovny, rozdělené do skupin dle svého obsahového zaměření. Vedle množství ilustrovaných svazků o fauně, flóře a geografii byly zastoupeny též publikace z humanitních věd zabývající se historií, výtvarným uměním, sběratelstvím a právem doplněné beletristickými díly a jazykovými slovníky. Součástí nabídky byl i soubor svázaných ročníků různých periodik vydávaných od konce 18. přes celé 19. století. V závěru dražby přišla na řadu skupina autografů a rukopisů z 16. až 18. století doplněná dvěma inkunábulemi. První z nich byl výtisk legendistického díla Jakuba de Voragine z roku 1479 a druhý vzácné polemické bohemikum Hilaria z Litoměřic Tractatus contra perfidiam aliquorum bohemorum vydané roku 1485 ve Štrasburku. Naposledy se mohlo pražské obecenstvo setkat s Apponyiovským majetkem v březnu následujícího roku. Tehdy byly doposud neprodané kusy z Jablonického zámku znovu nabídnuty za polovic dřívějších vyvolávacích cen. Celkem bylo v uvedených dražbách pražské veřejnosti představeno kolem 3 000 položek historického nábytku, starožitností a uměleckých děl.


 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...