ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Art+Antiques Sutnar neohromil

V sobotu 29. listopadu se v konferenčním sále ČNB uskutečnila poslední dražba společnosti Dorotheum v loňském roce. Z 377 uměleckých děl a starožitností se jich prodala přibližně polovina v celkové hodnotě 14,7 milionu korun.

Kromě téměř 150 obrazů se dražily i desítky prací na papíře, sochy, asiatika i africké umění a samozřejmě užité umění jako šperky, porcelán a nábytek. Za více než sto tisíc korun se prodalo 25 položek, milionovou hranici překonalo pouze zátiší Emila Filly z roku 1928. Drobné Zátiší s kohoutem a pohárem se prodalo za vyvolávací cenu 1,2 milionu korun. 

Vezměme to ale postupně. Aukce tradičně začínala několika díly starých mistrů. Za 216 tisíc byla prodána deska se sv. Františkem z Assisi, podle katalogu práce severoitalského malíře 16. století. Kytice středoevropského malíře 18. století pak byla prodána za necelých sto tisíc korun. 

Ladislav Sutnar: Venuše ve dne snící / 1967 / akryl, masonit / 109 x 180 cm / cena: 600 000 Kč

 

Z umění 19. století dosáhl nejvyšší ceny obraz Večerní píseň od Jaroslava Věšína. Nový majitel za tuto ranou práci z roku 1883 vyvolávanou za 240 tisíc korun nabídl rekordních 840 tisíc korun. Dobrého výsledku dosáhl olej Beneše Knüpfera. Z vyvolávací ceny 264 tisíc se jeho Skalisté pobřeží s najádou dostalo na 432 tisíc korun. Marina připsaná Alexis Hanzenovi byla vydražena za 264 tisíc korun. Vzhledem k vyvolávací ceně 60 tisíc lze soudit, že připsání bylo opodstatněné. Nevydražena naopak zůstala studie Vlaho Bukovace z roku 1905, u které byla vyvolávací cena stanovena na 1,08 milionu korun. 

Rovných 900 tisíc korun si musel připravit vydražitel Zátiší od Karla Černého, díla z roku 1943. Klaun od Vojtěcha Tittelbacha se prodal za 312 tisíc korun, téměř dvojnásobek vyvolávací ceny, a Zátiší s ovocem od Václava Rabase za 120 tisíc korun. Špálova Kytice blatouchů nabízená za 480 tisíc korun naopak zůstala bez kupce. Velký zájem byl o práce Františka Vobeckého. Prodaly se všechna čtyři nabízená díla, vesměs s výraznými cenovými nárůsty. Nejdráže Malé zátiší, jehož cena se vyšplhala z 360 na 540 tisíc korun. 

Zlatým hřebem v kategorii poválečného umění měly být dva obrazy Ladislava Sutnara ze 60. let. Jeho malby u nás totiž dosud nikdy draženy nebyly. Výsledek je poněkud zklamáním. Obě Sutnarovy Venuše se sice prodaly, avšak pouze za vyvolávací ceny – 312 a 600 tisíc korun. Za 360 tisíc korun, pět příhozů nad vyvolávací cenu, se prodala Hlava od Antonína Tomalíka z let 1967–1968. 

Z prací na papíře zmiňme konvolut deseti grafik a kreseb Vojtěcha Preissiga, z nichž se prodaly všechny v celkové výši 180 tisíc korun. Nečekaného výsledku dosáhly dvě kresby Františka Tichého. Nejdříve se jeho Žonglující klaun vyšplhal ze 108 na 204 tisíc korun, v zápětí pak Hadí muž vylétl ze 48 na 288 tisíc korun, tedy šestinásobek vyvolávací ceny. Příliš se naopak nedařilo fotografiím, prodány byly jen tři, nejdráže Akty s vázou od Františka Drtikola za 66 tisíc korun. 

Hojně zastoupeny byly i sochařské práce. Nejlepšího výsledku dosáhl Motocyklista (Sluneční paprsek) od Otakara Švece, redukce jeho nejslavnějšího díla. 15 centimetrů vysoká soška se prodala za 84 tisíc korun.

Příliš se tentokrát neprodával porcelán a sklo, přestože nabídka nebyla špatná. Z několika samurajských mečů byly prodány jen dva. Meč Uda katana z 15. století nicméně za úctyhodných 192 tisíc korun. Za 384 tisíc korun byly prodány anglické stojací hodiny z doby kolem 1750. Jen o 70 tisíc korun méně stály rakouské obrazové hodiny z poloviny 19. století.

Přestože sekce nábytku nabízela celkem 25 kusů, z toho hned několik opravdu krásných, nakonec bylo prodáno jen osm z nich. Nejdráže, za 336 tisíc korun, milánský sekretář z druhé poloviny 19. století.

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...