ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Art+Antiques Václav Tikal

1. Art Consulting 16. 2. 2014

V únorové nabídce moderního umění se objeví jeden z nejryzejších surrealistických obrazů Václava Tikala. Vznikl uprostřed válečných událostí, kdy byl surreálný jazyk melancholických metafor pro malíře jedinou cestou, jak vyjádřit „zběsilost událostí našeho času“. Křehký olej, desetiletí opatrovaný v soukromé sbírce a mnohokrát publikovaný, teď čeká na nového majitele.

Václav Tikal: Iluze iluze / 1943 / olej na plátně / 24 x 43 cm
Václav Tikal: Iluze iluze / 1943 / olej na plátně / 24 x 43 cm

 

Válečný rok 1942 představuje v rané tvorbě Václava Tikala (1906–1965) obrat od konvenční realistické produkce k surrealismu, a sice ve znamení zásadního vlivu Salvadora Dalího a pak také Giorgia de Chirica a Henriho Rousseaua. „Bylo to pro mne zjevení. Viděl jsem, že jen touto cestou se dá vyjádřit zběsilost událostí našeho času,“ komentoval Tikal své setkání s Dalím a Chiricem v jednom z pozdních rozhovorů.

Toto období hledání vlastního výrazu a vstřebávání vlivů bylo vlastně velmi krátké. Shodně František Šmejkal i Jiří Vykoukal, dva největší znalci Tikalova díla, uvádějí následující rok 1943 jako plnohodnotný nástup malířových osobitých výtvarných prostředků a plně probuzené imaginace: postupně v dílech z těchto let krystalizuje Tikalův nezaměnitelný styl na pomezí veristického surrealismu a magického realismu.

Ve stejné době se po vydání ilegálního sborníku Roztrhané panenky Tikal seznamuje prostřednictvím Otto Mizery s okruhem autorů skupiny Ra (Josefem Istlerem, Ludvíkem Kunderou, Zdeňkem Lorenzem, Mirkou Miškovskou) a posléze i Karlem Teigem a Toyen. Právě Karel Teige se pak stane v létě 1945 kurátorem první Tikalovy samostatné výstavy ve Fantových závodech v Praze. Na plakátech jedné z prvních svobodných poválečných výstav zve „Závodní rada Závodů Fantových na Smíchově“ na výstavu obrazů „svého spolupracovníka“ Václava Tikala. V knize návštěv výstavy pak figuruje celá plejáda předních českých tvůrců těchto let, především mladších autorů dotčených v té či oné podobě surrealismem.

Václav Tikal: Norimberský trychtýř / 1942 / olej na plátně / 49,5 x 66,5 cm / European Arts 29. 5. 2013 / 4 320 000 Kč
Václav Tikal: Norimberský trychtýř / 1942 / olej na plátně / 49,5 x 66,5 cm / European Arts 29. 5. 2013 / 4 320 000 Kč

 

Už na této první krátké přehlídce se mezi dalšími objevuje olej Iluze iluze z roku 1943, jedno z formátově menších, výrazově však velmi čistých a silných pláten těchto let. Vliv válečných událostí na Tikalovu produkci tohoto období je pochopitelně klíčový. Na řadě obrazů je i zcela jasně čitelný, jako například na nedávno vydraženém špičkovém oleji V jedné rovině, z téhož roku 1943. Oproti tomu na oleji Iluze iluze se odraz války objevuje pouze metaforicky nepřímo, transformován do křehkých melancholických snů a nostalgických vidin. Malba stále ještě odkazuje na sugestivní vliv Salvadora Dalího, přitom už však jde o jeden z nejryzejších projevů českého válečného surrealismu.

Z hlediska předchozích prodejů raných Tikalových děl se může vyvolávací cena Iluze iluze (1,2 milionu bez provize), vzhledem k menšímu formátu, jevit nasazena spíše na své horní hranici. Faktem zůstává, že ještě přednedávnem (v dubnu 2012) bylo možno za stejnou částku (1,44 milionu včetně provize) získat jiné, zcela mimořádné Tikalovo válečné dílo, již zmíněnou rozměrnější malbu V jedné rovině. Její kupec dnes může s odstupem necelých dvou let zhodnotit své tehdejší rozhodnutí jako investičně i sběratelsky velmi šťastné. Startovní cena Iluze iluze, kterou na své únorové aukci nabídne společnost 1. Art Consulting, se však dnes odvíjí již od poněkud jiných podmínek, než jaké byly pro dražbu rané Tikalovy tvorby ještě předminulou sezonu. Po uplynulém roce je výchozí situace podobných Tikalových děl na trhu přece jen odlišná.

To je způsobeno velmi povzbudivými výsledky českého (po)válečného surrealismu, které nyní dovolují více vsadit na jistou výlučnost podobných děl, jako je Iluze iluze. Svou roli sehrála nejen dražba konvolutu pozdních obrazů Františka Muziky loni v září. Pozornosti sběratelů moderny loni neunikla ani jiná zcela výjimečná Tikalova válečná malba, Norimberský trychtýř. V květnu se objevila za vyvolávací cenu 2,64 milionu a v průběhu aukce pak její hodnota vystoupala až na nečekaných 4,32 milionu korun (obojí včetně provize). Tato částka znamenala pochopitelně nejen nový Tikalův autorský rekord, ale také, že se cenová hladina jeho nejkvalitnějších děl posouvá výrazně nahoru k relacím jiných, méně opomíjených jmen českého surrealismu.

Paralelně se surrealistickou tvorbou rozvíjel Tikal od roku 1944 další, možná ještě zajímavější a výrazně osobitější linii své tvorby, inspirovanou moderní technickou civilizací. V kontextu tehdejšího českého umění velmi zdařile spojovala meziválečné vlivy konstruktivismu, surrealismu a civilismu. I z ní jsme na trhu v posledních letech viděli dvě vynikající ukázky: monumentální oleje Atomové letiště a Kategorie I, obojí z roku 1946 a s cenou 1,56 milionu korun včetně provize. Obě jmenovaná díla pocházejí ze série, k níž patří například olej Hold Einsteinovi ze sbírek GASK (1946) nebo Astrofyzikální věž ze sbírek AJG v Hluboké nad Vltavou (1947). Kam tato dobově velmi nosná linie směřovala, dokazuje jiné nedávno trhem objevené Tikalovo veledílo, velmi cenná a zajímavá kompozitní práce z poloviny 50. let Na periferii věku (1,14 milionu včetně provize).

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...