ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Vyprávět příběh, který ještě nikdo nevyprávěl…

Rozhovor s autory výstavy Signály z neznáma

Od konce září je v brněnském Domě umění k vidění ojedinělý původní projekt, mapující historii českého komiksu za posledních devadesát let. Výstavu Signály z neznáma budeme moci v příštím roce vidět také v pražském DOXu a ve Východočeské galerii v Pardubicích. S autory výstavy jsme si povídali o přípravě výstavy i o sbírání komiksu a komiksových originálů.

Signály z neznáma, Český komiks 1922 - 2012 / Dům umění města Brna / foto Michaela Dvořáková

Signály z neznáma, Český komiks 1922 - 2012 / Dům umění města Brna / foto Michaela Dvořáková

Tomáš Prokůpek (*1975) je původním vzděláním architekt. Dlouhá léta působil jako zástupce šéfredaktora architektonického časopisu Era 21, zabývá se dějinami a současností českého komiksu. Od roku 2000 je šéfredaktorem komiksového časopisu Aargh! Editorsky připravil knihu Generace nula a řadu komiksových sborníků. Pavel Kořínek (*1981) je bohemista, komiksový publicista a teoretik. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Tématem jeho disertační práce je Serialita v komiksové naraci. Zabývá se problémem, jakými různými metodami se v komiksovém vyprávění využívá serialita, jaké různé modely vyprávění můžeme v domácím i zahraničním komiksu nalézt a co by nám to obecně mohlo říci o popkulturních narativech a o vyprávěcí tradici popkultury 20. století.

Zatímco Pavel Kořínek dokáže o komiksu poutavě vyprávět z teoreticko – interpretačního hlediska, Tomáš Prokůpek se osobně zná s řadou komiksových výtvarníků, komiksovou tvorbu vnímá především na pozadí vývoje našeho výtvarného umění. Při společné práci na projektu se tak oba skvěle doplňují.

Signály z neznáma, Český komiks 1922 - 2012 / Dům umění města Brna / foto Michaela Dvořáková

 

Jak vznikl nápad na výstavu Signály?
TP – S tím nápadem přišel ředitel Domu umění města Brna Rosťa Koryčánek. V první polovině nultých let jsme spolu pracovali v redakci časopisu Era 21, takže věděl, že se komiksem dlouhodobě zabývám. Když pak nastoupil do Domu umění, oslovil mě, zda bych byl ochoten tu výstavu dělat. Což mě samozřejmě velmi potěšilo – menších výstav už jsem pár připravil, ale zatím jsem neměl příležitost podílet se na takhle velkém projektu. Potom jsem se spojil s Pavlem Kořínkem, protože zatímco já jsem hlavně historik komiksu, Pavel se touto vizuální formou zabývá především po teoretické stránce. A běhěm realizace výstavy se myslím ukázalo, že to byl šťastný nápad.

Oslovovali jste soukromé sběratele?
TP – Samozřejmě, přibližně polovina z tří set exponátů jsou originály. Další jsou potom dobové reprodukce, zčásti také digitální tisky, pak jsou tam také trojrozměrné artefakty, které s komiksem různým způsobem souvisí. Ty originály pocházejí z několika zdrojů. Zčásti jsou to díla, která mají v držení jednotliví tvůrci. U nejstarších autorů nám hodně pomohl Památník národního písemnictví, který má ve svém fondu celý archiv předválečného Vilímkova nakladatelství. Odtud je řada cenných originálů. A vzhledem k tomu, že se na komiksové scéně pohybuju dlouho, tak mám i kontakty na sběratele. Takže některé starší položky máme zapůjčeny od těch několika, kteří byli ochotni nám díla zapůjčit.

Jsou to sběratelé, kteří se tomu věnují desetiletí?
TP – Lidí, kteří by se zaměřili čistě na sbírání komiksových originálů, je minimum. Existuje pár jednotlivců, kteří sbírají konkrétně jednoho autora, a pak je velká skupina těch, kteří spíše shánějí stará vydání komiksů a mají doma několik málo originálů. Ty jsou obecně velmi málo dostupné, neexistuje něco jako trh s komiksovými originály, takže jsou to spíše náhodné situace, kdy se někde něco objeví v antikvariátech nebo na aukru.

Signály z neznáma, Český komiks 1922 - 2012 / Dům umění města Brna / foto Michaela Dvořáková

 

Co by si měl návštěvník z výstavy odnést?
TP – Máme představu, že bude několik tipů návštěvníků, a věříme, že každý z nich si bude moci odnést dostatek zajímavých nových informací. Výstava by měla oslovit i laika, který jako dítě četl Rychlé šípy nebo Čtyřlístek, a tím jeho představa o komiksu končí, ale zároveň jsme přesvědčeni, že má co nabídnout i lidem, kteří se českým komiksem intenzivně zabývají. Je tam řada děl, která jsou málo až velmi málo známá. Použitá koncepce tak dává do souvislosti známá i méně známá díla. Jedním z cílů výstavy je ukázat, že český komiks se vyvíjí kontinuálně minimálně od 20. let 20. století, tj. od toho období, od kterého mi jej mapujeme.

PK – Současně myslím, že tím, že výstava není čistě chronologicky organizována, ale je organizována tematicky, může ukázat i onu různost a mnohost českého komiksu. Tedy skutečnost, že domácí komiks nejsou jen Rychlé šípy nebo Fifinka s Bobíkem, ale že komiks i v českém kontextu, ve kterém povětšinou působil v zásadě jen v omezené složce onoho spektra věnovaného dětskému nebo dospívajícímu čtenáři, naplňoval nejrůznější žánry a funkce. Ty se pohybují od uměleckého výtvarného a vyprávěcího experimentu až po klasické „zábavové“ čtení, přes nějaké edukativní, ale třeba i ideologické kontexty.

Takže poukázat na kontinuitu a historii komiksu je jedna z podstatných složek projektu?
TP – Určitě, považujeme za důležité ukázat, že komiks u nás není nedávno importovaná záležitost a že je dlouhodobě spojený s českou kulturou a měl velmi různorodé a pestré podoby. Chceme předvést, že zde opravdu existují vlivové linie: někteří zapomenutí autoři, jako je René Klapač, měli vliv na známé autory jako je Jaroslav Němeček, autor Čtyřlístku. Podobných souvislostí výstava naznačuje více.

Signály z neznáma, Český komiks 1922 - 2012 / Dům umění města Brna / foto Michaela Dvořáková

Výstava je v Domě umění města Brna k vidění do 13. ledna 2013

Jak to bylo se zahraničními vlivy v českém komiksu?
PK – Na vývoji českého komiksu za první republiky se podepsala jednak domácí karikaturní tradice, která také jistým způsobem odkazovala na německou karikaturistickou tradici, ale výrazný vliv měly především importy populárních animovaných filmů z USA. Série o kocouru Felixovi Otto Messmera a Pata Sullivana nebo rané filmy Walta Disneyho působily ve své době jako výrazný inspirační zdroj, který ovlivňoval podobu i tvar českého komiksu. A to nejen ve výtvarné rovině, ale i v nastavení typu příběhu nebo způsobu, jakým jsou příběhy konstruovány. Není to vliv jen na úrovni cartoonového stylu kresby a dynamického organizování obrazů, ale i na úrovni výstavby příběhů.

TP – Lze vlastně říci, že v komiksu to bylo podobné jako v populární hudbě. Na počátku 20. století, po dominantním vlivu německého prostředí, přichází silný vliv anglo-amerického prostředí a velmi rychle převáží. Samozřejmě s menším podílem dalších kulturních okruhů, jako například frankofonního.

PK - PK – Na raný český komiks měl ale výrazný vliv například i německý humorista Wilhelm Busch s Vítem a Vénou. Pro počátky českého obrázkového seriálu je to určitě klíčová osobnost.

Autoři výstavy Signály z neznáma

Autoři výstavy Signály z neznáma. Český komiks 1922 - 2012 / zleva Rostislav Koryčánek, Pavel Kořínek, Tomáš Prokůpek / foto Barbora Antonová

Co dala příprava publikace a výstavy vám samotným?
PK – Pro mě to byla jedinečná příležitost pracovat na velkém projektu s velkou skupinou profesionálů napříč obory, příležitost potkat se se zajímavými lidmi, sběrateli, autory, potomky autorů, ale i lidmi z produkčně výtvarného prostředí. Pro mě osobně ale byla velkým zážitkem i šance podívat se zblízka na originály komiksových stran z 30. nebo 60. let. Dosud jsem takto poznával především komiksy současné, mít tu možnost detailně prozkoumat Fischerův originál Rychlých šípů nebo Kocoura Vavřince Věry Faltové je pro mě velký zážitek. Leckdy až v takovou chvíli člověk docení tu ohromnou kvalitu a výtvarnou zručnost autorů, kteří vytvářeli desítky a stovky stran v pravidelném sledu a přitom si dokázali zachovat neskutečnou pečlivost a pracovitou pokoru.

TP – Určitě i pro mě je velká radost pracovat na projektu, který je průkopnický. Dosud tady neproběhla výstava a nevznikla kniha, která se by snažila mapovat historii českého komiksu od jeho prvních velkých úspěchů až po současnost. Určitě je to výzva, ale současně člověk může vyprávět nějaký příběh, který před ním ještě nikdo nevyprávěl, a to je velmi lákavé. Zároveň jsem byl moc vděčný za setkání s některými konkrétními autory, které jsem v dětství miloval, jako je třeba Miloslav Havlíček, u kterého se zajímavě prolíná jeho komiks s ilustrátorskou a volnou tvorbou, nebo Milan Ressel, ale i mnoho dalších. Oslovilo mě setkání především s okruhem autorů narozených na přelomu 20. a 30. let. Své vrstevníky a generačně starší autory znám vlastně dlouho a dobře. Setkání s „klasiky“ bylo pro mě nové a obohacující.

Autoři výstavy Signály z neznáma

Autorská tvůrčí porada před Domem umění ráno po vernisáži / foto Barbora Antonová

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...