Veletrh Antique, pohled do expozice, jaro 2017

Když jste veletrh Antique zakládal, představoval jste si, že bude bez přerušení fungovat více než dvacet let?

JN: První veletrh proběhl v listopadu 1993 u Hybernů, máme tedy za sebou 24 let, a 39 veletrhů, ten nastávající bude již čtyřicátý v řadě. Zúčastnil jsem se všech, a to jakožto organizátor za Asociaci a do konce roku 2012 i jako pravidelný vystavovatel. Jsem rád že se nám podařilo vytvořit tradici, která se v bývalém východním bloku nikde neopakuje. A přiznám se, že ohlédnutí mě vždy překvapí. Prezidium Asociace pracuje bez nároku na odměnu, je to ale výborná parta skvělých a cílevědomých lidí, kteří do toho šli už na počátku 90. let a věděli, co chtějí, tak jako bylo později i přijetí Asociace (Salzburg 1996) do Mezinárodní konfederace obchodníků s uměleckými díly, opět jako první z bývalého východního bloku.

Jak se veletrh od té doby změnil a co naopak od počátku zůstává?

JN: První veletrhy jsme museli některým vystavovatelům trpělivě vysvětlovat, že veletrh starožitností není ani burza, ani bleší trh, že je to akce zaměřená více na propagaci firmy, nikoliv na okamžitý výdělek, že vystavované artefakty musí mít nutně určitou úroveň. Později začal nikdy nekončící souboj s napodobeninami. Od samého počátku zůstává určité české specifikum, že vedle sebe vystavují starožitníci, galerie i aukční síně. To je v zahraničí něco nemyslitelného, tam je profesní pupeční šňůra vnímána daleko citlivěji.

Změnil se nějak za tu dobu také vkus a nároky sběratelů a zájemců o starožitnosti?

JN: Sběratelství podléhá módě a módním trendům, nároky a požadavky se mění s dobou a hospodářskou vyspělostí. Pamatuji velkou oblibu barokních obrazů, tehdy ještě českou modernu skoro nikdo neznal, ale i například razantní nástup ruských sběratelů na náš trh, později vystřídaný čínskou komunitou, ústup sběratelství historického nábytku, přestože v zahraničí se jedná o pilíř trhu se starožitnostmi, i razantní nástup sbírání mincí, medailí a papírových platidel. Pohybuji se na trhu s uměním od svých 13 let a je to nesmírně zajímavé dění.

Chystáte v rámci 40. jubilejního veletrhu pro návštěvníky nějaké novinky?

SŠ: Čtyřicátý veletrh se bude nést ve slavnostnějším rázu, zejména chystáme trochu stylovější zahájení i večírek pro vystavovatele. Pro návštevníky chceme připravit retrospektivní ohlédnutí za uplynulými 20 lety, protože to číslo 40 je velkým úspěchem naší Asociace. Starožitnosti jsou oborem, kde hraje velkou roli historie a tradice, a my již obojí máme. Navíc se nám daří držet, či dokonce zvedat kvalitu nabízených starožitností a přitahovat i nové vystavovatele a odborníky do naší odborné komise. Na expozici Asociace představíme v souladu s tématem velmi zajímavou sbírku jednoho z našich kolegů, který vydal a představí i krásnou publikaci na základě této sbírky (sbírka keramiky Graniton Jiřího Hořavy - pozn. red.). Chystáme také zajímavé odměny pro každého tisícího návštevníka. 

Co podle Vás přinese aktuální téma sběratelství do stánků. Na co se budou vystavovatelé soustřeďovat?

SŠ: Chceme upozornit na to, že sbírat starožitnosti může každý, jen je potřeba se podřídit vlastním finančím možnostem. Veřejnost je často ohromována, ale současně i trochu odrazována rekordy, které padají na aukcích. Sbírat však můžete drobná porcelánová zvířátka v ceně stovek či tisíců korun, porcelánové hrníčky za pár stovek, nádherné skleněné artefakty, které byly vždy pýchou naší země a které se dají koupit za tisíce či desetitíce korun. Dále třeba obrázky moře, portréty, bronzová zvířátka, mince, panenky, stříbrné pudřenky, kabelky, fajfky, džbány, miniatrury, zkrátka za poměrně rozumné peníze můžete pořídít nádhernou sbírku nebo ji kousek po kousku doplňovat. Tímto směrem bude zaměřena i nabídka našich vystavatelů: aby si každý, kdo sem přijde, mohl v 60 expozicích hledat to, co ho zajímá, porovnávat ceny a rozhlížet se. Na své si pak jistě přijdou i ženy, které mají rády stříbrné a zlaté šperky. A těch je podle mé zkušenosti většina.   

Mohou se návštěvníci těšit na doprovodné programy? 

SŠ: Pro veřejnost bude připravena možnost setkání s odborníky ve všech oborech starožitností a s tím spojené i bezplatné  oceňování starožitností, které si návštevníci přinesou. Pro odborníky pak připravujeme pracovní setkání na téma Slonovina ve starožitnostech. 

Co byste doporučil(a) návštěvníkovi, který na veletrh zavítá poprvé, ať již jako 'divák', nebo případný zájemce o koupi? 

JN: Co doporučit návštěvníkovi, který přijde poprvé? Nespěchat, několikrát se vrátit, k vidění je toho mnoho. Neostýchat se a ptát se vystavovatelů, rádi vysvětlí a odpoví na dotazy. Pokud máte někoho komu důvěřujete, klidně si přivést 'poradce', který vás veletrhem provede. A pokud se vám něco zalíbí, kupte si to, bude to vaše krásná a hodnotná památka na veletrh starožitností, který jste navštívili. 

SŠ: Doporučila bych mu, aby si udělal na prohlídku veletrhu dost času. Je to podobné, jako když jdete na velkou a obsažnou výstavu, člověku po nějaké době začnou věci tak nějak splývat. Proto je dobré dát si během prohlídky pauzu u kávy či u oběda. Nebát se na vše vystavovatelů zeptat, o věcech diskutovat, protože i na to se všichni těšíme. A hlavně si sebou vzít nějaké peníze, protože je naprosto jisté, že najdete něco, co se vám bude neodolatelně líbit, nebo co budete chtít koupit někomu k Vánocům. Peníze utracené za starožitnosti nejsou totiž utracené, ale dobře investované.