Vermeer pod cenou

Obraz Jana Vermeera se v Londýně prodal za 6,24 milionu liber

Je jen málo autorů, kteří by byli tak slavní a jejichž díla tak nedostupná, jako je tomu v případě Jana Vermeera. Přesto se jeho obraz, nabízený na úterní aukci starých mistrů společnosti Christieʼs v Londýně, prodal pod spodní hranicí předaukčního odhadu.

Jan Vermeer: Sv. Praxida / 1654–56
Jan Vermeer: Sv. Praxida / 1654–56
olej na plátně / 101,6 x 82 cm
cena: 6 242 500 GBP

 

Obraz Sv. Praxida je považován za nejranější Vermeerovo známé dílo. Předpokládá se, že malíř je vytvořil mezi lety 1654–56. Rokem 1656 je datována slavní Kuplířka ve sbírce drážďanského Zwingeru, která již představuje Vermeera jako malíře soudobých námětů.

Ve své rané tvorbě se Vermeer věnoval náboženským a mytologickým výjevům, přímé stylové paralely k Sv. Praxidě se nicméně v jeho tvorbě hledají jen obtížně. Obraz je namalován ve stylu florentského malíře Feliceho Fichereliho (1607–1660) a původně byl dokonce považován za jeho dílo.

Jako práce Jana Vermeera byl obraz poprvé identifikován v roce 1969, kdy byl zapůjčen na výstavu italského barokního malířství do Metropolitiního muzea. Restaurátoři muzea na obraze odhalili malířovu signaturu.

Jan Vermeer: Dívka u spinetu / 1670–72
Jan Vermeer: Dívka u spinetu / 1670–72
olej na plátně / 25,2 x 20 cm
cena: 16 245 600 GBP

 

Rozhodujícím argumentem pro Vermeerovo autorství je analýza použité olověné běloby. Ta potvrdila nejen, že jde o dílo nizozemské, nikoliv italské provenience, ale míra shody s bělobou na Vermeerově obraz Diana a její družina ve sbírce Mauritshuisu je taková, že naznačuje, že obrazy byly malovány současně za použití téže barvy.

Z 37 obrazů, které jsou dnes považovány za Vermeerovo dílo (wikipedie), jsou jen dva v soukromém držení. Druhým je Dívka u spinetu z let 1670–72, která byla dražena aukční síní Sothebyʼs na den přesně deset let před Sv. Praxidou. Obraz se tehdy prodal za 16,3 milionu liber, přičemž předaukční odhad počítal jen s pětinovou cenou.

V případě Sv. Praxidy aukční síň Christieʼs cenu odhadovalo na 6 až 8 milionů liber (bez aukční provize). Včetně provize se obraz nakonec prodal za 6,24 milionu liber. Důvodem malého zájmu sběratelů patrně byla netypičnost malby, která vykazuje jen málo společných znaků s Vermeerovými vrcholnými díly.

 

Celá aukce, která se konala v úterý 8. července večer, vynesla 44,9 milionu liber. Nejdražší položkou aukce se stal pohled na Benátky od Francesca Guardioho, který se prodal za 9,9 milionu liber. Novým autorským rekordem je cena 4,8 milionu liber za zátiší od Willema Claesz. Hedy.

 


Související články

Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Auktionshaus im Kinsky, Vídeň 24. 4. 2024

Obrazy rakouského modernisty hýbou světovým trhem téměř dvě dekády. Klimtománie vrcholila v předloňské a loňské sezóně, kdy padaly částky ve vyšších desítkám milionů dolarů a žebříček autorových nejdražších děl se přepisoval hned několikrát. V nastav...

19. dubna 2024
Impresionismus: Od nezájmu a pohrdání k nejdražším obrazům světa

Impresionismus: Od nezájmu a pohrdání k nejdražším obrazům světa

150 let od první výstavy impresionistů

Na den přesně před sto padesáti lety se v Paříži otevřela první výstava impresionistů. Trvala měsíc, skončila komerčním i reputačním nezdarem a pořádající Spolek se ještě týž rok rozpadl. Publiku trvalo dalších deset dvacet let, než se naučilo rozezn...

15. dubna 2024
Ojedinělé album stanovilo nový rekord pro Hokusaie

Ojedinělé album stanovilo nový rekord pro Hokusaie

Christie’s New York 19. 3. 2024

Jedna z celosvětově nejznámějších výtvarných scenérií vůbec, Velká vlna od japonského mistra Hokusaie, bývá v nabídce aukčních síní relativně často. Loňský prodej barevného dřevořezu z let 1830-34 ohromil částkou téměř 2,8 milionu dolarů, minulý týde...

27. března 2024
Zobrazit všechny

Další články


<