Dubnová dražba Kupkova obrazu byla dopředu hojně medializovanou událostí. Že se obraz, který nabízela společnost Adolf Loos Apartment and Gallery, stane nejdražším dílem českých aukcí, se očekávalo, nárůst o víc než deset milionů korun oproti vyvolávací ceně byl ale velkým překvapením. Nakonec se však může stát, že půjde o zmařenou aukci, neboť Ministerstvo kultury koncem roku definitivně rozhodlo, že z díla nesejme status kulturní památky, takže obraz není možné natrvalo vyvézt. „Kupec byl již domluvený s ředitelkou vídeňského Belvederu, že jim obraz zapůjčí do stálé expozice. A my místo toho, abychom měli radost, že o Kupku je v zahraničí zájem, tomu bráníme,“ kroutí hlavou majitel galerie Vladimír Lekeš (více se tomuto prodeji i dalším loni draženým Kupkovým dílům věnujeme v samostatné studii).

Nových cenových rekordů vedle Kupky dosáhli i Vojtěch Hynais, Václav Radimský, Josef Lada či Mikuláš Medek. Možná nejpozitivnější zprávou loňského roku je ale vysoký počet autorských rekordů ve středním cenovém pásmu, od sto tisíc do milionu korun. Padlo jich víc než třicet, z toho polovina v segmentu poválečného umění. Dařilo se také méně známým Mařákovcům i některým dosud spíše přehlíženým autorům klasické moderny. „Těší mě ceny, kterých loni dosáhli Justitz nebo Kars. To jsou autoři, které za socialismu nikdo neznal, a teď se snad konečně vrací na úroveň, kam patří,“ říká galerista Martin Kodl a podobně hovoří i zástupci dalších aukčních síní. „Mám radost, že se kupují i věci, které by před pár lety byly zajímavé jen pro kunsthistoriky. Z naší poslední aukce třeba Pocta Kandinskému od Václava Bartovského,“ dává příklad Albert Trnka z aukční síně Meissner-Neumann. „Ukazuje to, že se trh kultivuje. Ne každý má miliony, ale i v dalších vrstvách jsou lidé, kteří chtějí sbírat umění, a chovají se podobně jako v tom nejvyšším cenovém segmentu. Jdou po kvalitě a za dobrou věci neváhají platit,“ vysvětluje ředitelka Dorothea Mária Gálová.

Rekordní procento

Celkem loni sběratelé a investoři na aukcích utratili přes 880 milionů korun (není-li uvedeno jinak, jsou všechny ceny v Ročence ART+ včetně aukční provize), což je nové historické maximum. Rekordní výsledky roku 2009 loňský obrat překonal o 17 procent. Meziročně se celkový objem trhu zvětšil o 36 procent a Index ART+, který vedle obratu zohledňuje i další parametry, vykazuje oproti prosinci 2011 nárůst dokonce o 58 procent. Ke koupi deseti nejdražších děl loňského roku by případný zájemce potřeboval více než 200 milionů korun, o rok dříve by mu stačila méně než polovina této částky.

Oproti předchozím dvěma letům byly loňské výsledky méně rozkolísané. Nebyla sice nouze o překvapivé nárůsty, méně často se však stávalo, že by kvalitní kus zůstal nevydražen. A pokud ano, byla většinou na vině přehnaně vysoko nasazená vyvolávací cena. Za více než milion korun se loni prodalo 138 obrazů a soch, což je o čtvrtinu víc než o rok dřív. Nechám-li stranou zahraniční autory, najdeme mezi milionovými položkami jen čtyři nováčky: Bedřicha Havránka, Hanuše Schwaigera, Jiřího Karse a Josefa Jíru. Díla všech ostatních zastoupených autorů byla nad milion korun dražena již v minulosti.

Celkem se loni uskutečnilo přes šedesát aukcí, na kterých bylo nabízeno kolem 25 tisíc položek. Nového majitele našlo přes 10 tisíc z nich, což odpovídá 41procentní úspěšnosti. Zatímco počet nabízených položek se meziročně zhruba o tisícovku zvýšil, počet prodaných se o několik set snížil. Prodejní úspěšnost tak v posledních letech klesá, v roce 2011 byla necelých 43 procent, o rok dříve 46 procent. Snížil se také počet položek vydražených za více než sto tisíc korun, a to z 664 na 629. Zatím nejvíce obrazů, soch a starožitností nad sto tisíc korun se prodalo v roce 2010. Oproti loňskému roku jich bylo o 11 procent víc. Zdá se, že sto tisíc korun stále představuje důležitou symbolickou hranici a že k rozšiřování okruhu autorů, jejichž díla jsou dražena nad tuto částku, dochází pouze v omezené míře. Jde spíš o rozpoznání a ocenění kvality konkrétního obrazu či sochy než o celkový růst cen. Statisícové rekordy u řady autorů mají jen minimální vliv na ceny ostatních jejich děl.

O rozevírání cenových nůžek mezi špičkovými kusy a průměrným zbožím píšeme na tomto místě každoročně, v tomto směru tedy nejde o žádný nový fenomén. Výrazné zvýšení podílu milionových položek na celkovém obratu však potvrzuje další zintenzivnění tohoto dlouhodobého trendu. Co do počtu představovaly milionové položky méně než 1,4 procenta z loni vydražených děl. Jejich podíl na celkovém obratu byl však přes 61 procent. O rok dříve se postaraly „jen“ o 47 procent celoročního obratu. Průměrná cena bez milionových položek, tedy téměř 99 procent všech prodaných děl, vychází na necelých 34 tisíce korun, což odpovídá výsledkům z předchozích let (v roce 2011 byla průměrná cena 33 tisíc, o rok dříve 34,5 tisíce korun). Celý rekordní růst minulého roku byl tedy tažen především nárůstem cen v segmentu milionových položek.

Nejúspěšnější

V posledních dvou letech došlo k přeskupení sil mezi jednotlivými aukčními síněmi. Do roku 2010 se o 80 procent obratu dělilo pět největších aukčních síní, které si mezi sebou pouze vyměňovaly pořadí na prvních místech žebříčku podle tržeb. Loni činil jejich podíl již jen 57 procent a v první pětce se udržely jen tři z nich: Galerie Kodl, 1. Art Consulting a Dorotheum. Nově se mezi prvních pět dostala galerie Arcimboldo a nováček na trhu, společnost Adolf Loos Apartment and Gallery. Té na páté místo stačila jediná aukce, která hlavně díky Tvaru modré vynesla téměř 81,7 milionu korun. Výrazná díla se ale dnes objevují v nabídce vícera aukčních síní. Své zástupce v seznamu milionových položek má hned dvanáct společností.

Většina aukčních síní loni zaznamenala nárůst tržeb, v některých případech dokonce na více než dvojnásobek výsledků za rok 2011. Růst obratu je však často provázen poklesem v počtu prodaných děl, což potvrzuje údaje o zvyšujícím se podílu nejdražších položek na celkovém obratu. Z hlediska prodejní úspěšnosti si loni nejlépe vedly společnosti Galerie Kodl, 1. Art Consulting, Adolf Loos Apartment and Gallery a Antikvariát Prošek, které měly úspěšnost přes 70 procent. Co do výše tržeb byla nejúspěšnější prosincová aukce galerií Kodl a Vltavín, na které sběratelé během jediného odpoledne utratili rekordních 97 milionů korun. „Pro mě je důležité hlavně vysoké procento prodejů a že máme šanci dostat se k vynikajícím obrazům. Z minulých dob tu přežívá, že velké sbírky byly ve vlastnictví relativně chudých rodin. Už jich není tolik jako v 90. letech, ale stále ještě jsou. Díky tomu máme s čím obchodovat, ale hlavně si sáhneme na věci, na které si naši děti nejspíš sáhnou jen velice zřídka,“ komentuje tato čísla Martin Kodl.

Novým fenoménem loňského roku byl zásadní podíl čínského umění na celkovém obratu. Hned dvě díla se dostala do první desítky a celkem 22 se jich prodalo za více než milion korun. Úspěchem byla zejména dražba buddhistické oltářní sošky z 15. století, která se na listopadové aukci brněnské společnosti Zezula prodala za více než 19 milionů korun. Galerie Arcimboldo zase slavila úspěch s díly moderních čínských malířů, nejdražší z Čchi Paj-š’ových svitků se prodal za 9,3 milionu korun. Dohromady sběratelé v segmentu asiatik utratili přes 120 milionů korun. „Obávám se ale, že ještě tak dvě aukce, a tím to skončí. Krom věcí dovezených sem v 50. letech, kterých už mnoho nezbývá, tu z čínského umění skoro nic není,“ komentuje další vyhlídky majitel galerie Arcimboldo Oldřich Hejtmánek. „Líbilo by se mi, kdy by se nám podařilo naučit asiatika sbírat taky Čechy. Třeba japonské umění je dnes relativně levné, a přitom jsou to krásné věci,“ dodává (více k tématu v samostatné studii).

Změny a trendy

V loňském roce se dařilo poválečnému umění. Nad milion korun se dál prodávají jen Václav Boštík, Mikuláš Medek, Zdeněk Sýkora a Karel Malich, ale poptávka po dílech z 50. až 70. let zjevně roste. Společnost 1. Art Consulting se v červnu odhodlala ke specializované aukci zaměřené jen na umění druhé poloviny 20. století. Z 49 nabízených obrazů a soch jich nového majitele našlo 33, dohromady za 48,5 milionu korun. „Rád bych takto zaměřenou aukci aspoň jednou do roka držel, ale všechno se to odvíjí od toho, jestli se nám podaří shromáždit kvalitní kolekci,“ říká majitel 1. Art Consulting Jiří Rybář. „Žádnou prudkou změnu na českém trhu nejde čekat, ale poválečné umění se už přece jen prodává líp než před pár lety. Možná je to i generační věc. Přicházejí noví kupci a ti se orientují spíš na poválečné umění,“ vysvětluje.

Poněkud se mění i chovaní kupujících. Podobně jako v zahraničí pro aukční síně nabývají na důležitosti privátně uzavírané obchody. „Jsou lidé, kteří principiálně nechtějí nakupovat na aukcích. Víme, koho co zajímá, a po aukci je cíleně oslovujeme. Nejde o velký počet věcí, ale je to již docela významné procento ve smyslu obratu,“ říká Mária Gálová z Dorothea. „Nebráníme se ani tomu, zprostředkovat prodeje přímo mezi sběrateli, ale zatím je častější model, že jde o věci, které na aukci zůstaly nevydraženy. Před pěti sedmi lety si něco takového nepamatuji,“ dodává. O podobné zkušenosti hovoří i Jiří Rybář: „Nevím, jestli jde o to, že je to víc diskrétní, nebo se lidem líbí pocit jisté exkluzivity, ale privátních prodejů určitě přibývá.“ Vladimír Lekeš z Adolf Loos Apartment and Gallery pak rovnou zdůrazňuje, že pro jeho společnost byl loňský rok historicky nejúspěšnějším hlavně díky privátním prodejům. „Otevřeli jsme pobočku v Londýně a privátně prodáváme věci, které by tady v aukcích neměly šanci. To se ale týká spíš naší zahraniční klientely a světového umění,“ vysvětluje Lekeš.

V personální rovině je důležitou změnou loňského roku odchod Jana Neumanna z čela aukční síně Meissner-Neumann. Ve vedení společnosti jej nahradil jeho dosavadní zástupce Albert Trnka. Neumann má naopak vystřídat Simonu Šustkovou na postu prezidenta Asociace starožitníků. S aukční síní, která dál nese jeho jméno, bude však nadále spolupracovat jako expert a licitátor. „Chystáme se změnit formát katalogu, dělat jen čtyři aukce do roka a možná se časem přestěhujeme blíž centru. Licitátora ale určitě měnit nebudeme,“ zdůrazňuje Albert Trnka. Neumann je proslulý tím, že sám zvládá odřídit i aukce čítající přes tisíc položek a jako licitátor vedl i historicky vůbec první novodobou aukci na podzim 1989. Letošní rok tak pro český aukční trh bude již 25. sezónou.