ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2022 1785 

Mizející sochařské poklady II: nejen Jan Kodet

Ukradený symbol lázní

V prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali rozkrádání funerální výzdoby na příkladu několika nenávratně zmizelých plastik Františka Bílka. Nyní se posuneme do center měst a parků, které o své sochy bohužel také přicházejí, a podíváme se do Karviné.

 

Jan Kodet: Živý pramen, 60. léta 20. století, bronz, Lazně Darkov - park, 2010 zero: Wikimedia Commons, autor Hellooo (detail)

 

Jan Kodet: Živý pramen, 60. léta 20. století,
bronz, Lazně Darkov - park, 2010, odcizeno a zničeno v květnu 2022,
zdroj: Wikimedia Commons, autor Hellooo (detail) 
 

Jen několik měsíců starý je případ odcizení půvabné sochy Živý pramen z Lázní Darkov, dnes jedné z částí Karviné. Socha se nacházela v parku přiléhajícímu k sanatoriu, které je známé léčbou pohybového ústrojí, v blízkosti tamního Společenského domu. Poslední dobou však tento park bohužel chátrá, za čímž stojí především úpadek lázeňství v celém regionu. I to nejspíše nahrálo zlodějům, kteří letos v květnu sochu odvezli a zničili. O celé záležitosti se psalo především v regionáních denících (Moravskoslezský deníkPolar.cz a další). Výzvu k pomoci při hledání sochy zveřejnil okamžitě také provozovatel a majitel areálu lázní

Socha vznikla v první polovině 60. let a jejím autorem je Jan Kodet (1910-1974), jeden z představitelů známé umělecké rodiny. Jeho otcem byl Emanuel Kodet (1880-1955), jeden z průkopníků domácí modernistické plastiky, který vystudoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Stanislava Suchardy. Jan Kodet po zkušené v otcově dílně a dvouletém období na Uměleckoprůmyslové škole zakotvil vynikajícího medailéra Otakara Španiela na Akademii výtvarných umění. Jeho syny jsou herec Jiří Kodet a malíř Kristián Kodet.

 

logo Lázní Darkov, zdroj: Archiv města Karviná

 

Jedno z log Lázní Darkov, zdroj: Archiv města Karviná

 

Kodetovo dílo v sobě snoubí více inspirací. Zaujalo ho jak egyptské sochařství, tak soudobé umělecké proudy, především kubismus a poetismus, z nichž vykrystalizoval jeho osobitý lyrický projev. Soustředil se především na ženskou figuru, kterou ztvárňoval někdy více, někdy méně stylizovaně. Za svůj život vytvořil řadu realizací ve veřejném prostoru, mezi nejznámější patří plastika hudebního skladatele Vítězslava Nováka na pražském Petříně. V 60. letech vzniklo hned několik variant Živého pramene, které byly určeny pro různá místa, kromě Darkova pro Prahu 5 nebo Třeboň. 

Podle policejní zprávy měla být krádež plastiky na místě činem jednoho muže, do transportu k zájemci o ni však už bylo zapojeno více osob. Údajný zájemce však nebyl milovníkem umění, jeho jediným cílem bylo sochu dále prodat na materiál. Zlodějům vyplatil několikatisícovou částku a sám plastiku odvezl mimo Moravskoslezský kraj a tam ji za 27 tisíc korun prodal ve sběrně kovů. Následně byla socha rozřezána a odvezena na jiné místo. Ačkoli pachatelé byli v tomto případě dopadeni a hrozí jim několik let za mřížemi, socha byla nenávratně zničena a na své původní místo se již nevrátí.  

 

Jan Kodet: Živý pramen, 1965, mušlovec, slivenecký mramor, 104 x 175 cm,  Arthouse Hejtmánek 31. 5. 2018, cena: 458 800 Kč

 

Jan Kodet: Živý pramen, 1965,
vápenec, slivenecký mramor, 104 x 175 cm, 
Arthouse Hejtmánek 31. 5. 2018,
cena: 458 800 Kč

 

V souvislosti se směšnými částkami, za které jsou někteří lidé schopni páchat podobné zločiny a ničit kulturní dědictví, připomeňme, že se Kodetova díla na uměleckém trhu objevují velmi zřídka, v jednotkách ročně, a z velké části jde o drobné realizace. Před čtyřmi lety aukční síň Arthouse Hejtmánek poprvé nabídla jeho reprezentativní práci a shodou okolností šlo o jednu z variant sochy Živý pramen. V tomo případě se jednalo o fontánu ze sliveneckého mramoru určenou pro vodní kaskádu u Bertramky, na níž sedí tatáž dívčí postava vyrobená z vápence. 

Do aukce vstupovala s vyvolávací cenou 250 tisíc korun bez provize, sběratelé ji ale vytáhli až na kladívkovou cenu 370 tisíc korun. Včetně provize aukční síně pak cena činila bezmála 459 tisíc korun, což je zároveň umělcovo aukční maximum.

 

Jaroslav Brož: Bojovník, 1965 (návrh), bronz, 260 x 100 x 135 cm, Karviná, odcizeno a zničeno v květnu 2022, zdroj: Policie ČR  
Jaroslav Brož: Bojovník, 1965 (návrh),
bronz, 260 x 100 x 135 cm,
Karviná, odcizeno a zničeno v květnu 2022,
zdroj: Policie ČR
 

Stejný osud jako Živý pramen stihl i jinou sochu v Karviné. Přímo z jejího centra zmizel ve stejné době a rukou stejných kriminálních živlů dokonce téměř třímetrový bronzový Bojovník od Jaroslava Brože (nar. 1935). Socha z poloviny 60. let, která nezapře inspiraci plastikami britského sochaře Henryho Moora, byla původně součástí Památníku osvobození a v roce 2017 byla osazena na nové místo, do parčíku poblíž třídy 17. listopadu. Zde si můžete o soše přečíst více.

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...