ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2019 1392 

Nejdražší Zrzavého grafiky v jednom albu

Arthouse Hejtmánek 6. 6. 2019

Litografie Jana Zrzavého, které v roce 1918 vyšly nákladem grafické edice Veraikon, patří dlouhodobě mezi umělcovy nejdražší grafiky. Cenový rekord drží třetí list souboru, Meditace, který se před rokem prodal za 192 tisíc korun. Arthouse Hejtmánek bude nyní dražit celé album.

 
Jan Zrzavý: Album litografií, nákladem Grafické edice Veraikon Praha 1918, 
5 x litografie na
papíru, 31 x 23,5 cm, vyv. cena: 250 000 Kč (+ 24% provize), Arthouse Hejtmánek 6. 6. 2019

 

 

Celý soubor čítá šest grafik, v nyní nabízeném albu chybí druhý list Milenci. Album je však nabízené včetně přebalu a úvodní osmistránkové studie Emila Kleinera. Všech šest grafik se v jediné aukci naposledy objevilo loni na jaře u European Arts. Bylo tomu poprvé po patnácti letech, draženy však byly jednotlivě a bez přebalových desek. Z minimálního podání 31 tisíc korun se dostaly na částky od 112 tisíc do 192 tisíc korun. Předchozí rekord za Zrzavého grafiku byl necelých 104 tisíc korun a patřil litografii Milenci.
 

Jan Zrzavý: Album litografií, 1918

Jan Zrzavý: Album litografií, nákladem Grafické edice Veraikon Praha 1918, 
6 x litografie na papíru, 31 x 23,5 cm, cena: 292 700 Kč, Vltavín 3. 4. 2004

 

 

Celé album jako jediná položka se podle dostupných informací v aukci naposledy objevilo v roce 2004, kdy bylo titulním dílem 53. aukce galerie Vltavín. Již tehdy vystoupalo ze 193 tisíc na 293 tisíc korun. Databáze ART+ eviduje od roku 2003 celkem 23 jednotlivých prodejů litografií z tohoto alba. Nejvícekrát, šestkrát, byl dražen čtvrtý list souboru Hoře, nejméně často, jen dvakrát, byly nabízeny pátý a šestý list, Bolest a Toaleta. Ceny se vždy držely vysoko, již před patnácti lety se pohybovaly kolem 50 tisíc korun. Arthouse Hejtmánek bude nyní celé album bez jednoho listu nabízet za 250 tisíc korun (+ 24% provize)
 


1. Dáma se závojem; List 2 chybí

 

 

Edice Veraikon byla jednou z doplňkových aktivit stejnojmenného vydavatelství, které vedl malíř a teoretik umění Emil Pacovský. Zrzavý na Pacovského později vzpomínal jako na člověka, který jako první dokázal ocenit jeho obrazy: "Nezapomenu na onen večer , když s obrázky pod paží jsem přišel k p. Pacovskému a je před ním rozložil. (…). Dlouho se na ně díval a mlčel, žasnul, že jsem je mohl v mém věku udělat – maloval jsem je v období od 17 do 19 let a pak mi o nich začal dlouze a nadšeně hovořit. To bylo první opravdové ocenění a uznání, jež jsem zažil a které mne velmi posílilo a odškodnilo za dosavadní posměch. Ale špatně jsem se mu později za to odvděčil, ruše ho v práci svými častými návštěvami a obtěžuje nářky, hledaje uněj úlevy a posily vmých tehdejších neutěšených životních poměrech, zoufalé a dlouhé krisi duševní i umělecké. Snad by mi to odpustil, kdyby věděl, jak mi tehdy bylo a čím mi byl."
 

Jan Zrzavý: Meditace, 1918 Jan Zrzavý: Hoře, 1918
3. Meditace; 4. Hoře

 

 

Není jasné, kdy přesně album v roce 1918 vyšlo, pravděpodobně až v samém jeho závěru. Když měl v září Jan Zrzavý svou první samostatnou výstavu v Topičově salonu, recenzenti jeho grafiky vůbec nezmiňují. Je také pravděpodobné, že vydání alba inicioval Emil Pacovský, který byl však až do října mimo Prahu. V rámci své vojenské služby vedl ve Vídni ilustrovaný časopis Unsere Krieger. 
 

Jan Zrzavý: Bolest, 1918 Jan Zrzavý: Toaleta, 1918
5. Bolest; 6. Toiletta

 

 

 

 

 

 

 

"Edice Veraikon (…) bude nyní vydávati celou kolekci Nového umění, určenou ku propagaci nových uměleckých směrů. Kollekce bude míti tři oddíly, totiž I. Alba grafická, II. Publikace z nové literatury domácí i cizí, III. Výtvarné publikace. V Albech grafických první svazek jest věnován litografiím Jana Zrzavého, druhý svazek jest album grafických listů Josefa Čapka s úvodním slovem Karla Čapka. Nepřijdou asi mnozí na chuť novému umění, jemuž oči naše jsou zcela nezvyklé, ale snad si časem zvykneme, jako jsme si zvykli umění orientálskému nebo byzantskému, pro něž původně také nebylo u nás očí," referovala o edici Veraikon v lednu 1919 umělecká revue Archa, kterou vydával kněz Karel Dostál-Lutinov.
 

Album, Veraikon 1918
Zarámované grafiky na výstavě v Museu Kampa na jaře 2018 (více zde),
řazení neodpovídá původnímu pořadí v albu

 

 

Předlohou litografií alba jsou Zrzavého obrazy z let 1913 až 1917, jejich řazení odpovídá chronologii vzniku předloh. Tři obrazy se dnes nacházejí v Národní galerii, jeden v Galerii výtvarného umění v Ostravě a dva v soukromých sbírkách. Aukcemi před několika lety prošel obraz Hoře, který malíř původně věnoval spisovateli a novináři Johannu Urzidilovi. Na aukci 1. Art Consulting se v říjnu 2011 prodal za necelých 6 milionů korun (momentálně je jako zápůjčka ze soukromé sbírky k vidění na výstavě První republika ve Veletržním paláci.
 

  
Jan Zrzavý: Dáma se závojem, 1913, olej na plátně, 49 x 24 cm, Národní galerie v Praze
Jan Zrzavý: Milenci, 1914, olej na plátně, 44 x 31 cm, Galerie výtvarného umění v Ostravě
Jan Zrzavý: Meditace, 1915, olej na plátně, 50 x 37 cm, Národní galerie v Praze

 

Johannes Urzidil se s Janem Zrzavým seznámil v létě 1918: "'Když se tak zajímáte o moderní české umění,' řekl mi Jaroslav Topič, 'pojďte se mnou a navštívíme jednoho malíře podivína. Jarmila, totiž paní Topičová, naléhá, abych mu udělal výstavu. Já se toho trochu bojím. Maluje hrozně divné věci.' Tak jsem se dostal do bytu Jana Zrzavého ve Šporkově uličce na Malé Straně, ve starém barokovém domě s vyhlídkou z pavlače na Strahov a z pokojíku přes celou Prahu. Zrzavý se tehdy ještě netěšil plnovousu, byl tichým úředníkem Zemského výboru, velmi přesným a velmi důkladným. Byteček byl naplněn sbírkou starých lidových hraček a na stěnách a na židlích byla kolekce obrazů a kreseb nastávajícího mistra. Nevšední a hypnotizující Podobizna paní DolenskéVdovaDáma se závojem, metayzická komposice Večeře v EmauzíchSamaritán a jedno z nejkrásnějších děl Zrzavého: červená verze Hoře. Topič byl sice zneklidněn a alarmován těmito obrazy, vykládal mně, že by přece jenom raději pořádal výstavy mírných umělců, jako např. Šimona nebo Kalvody, nanejvýš Slavíčka nebo Uprky, ale podařilo se mi nakonec přece ho přemluvit. Výstava se konala a mohl jsem o ní a o 'výstavě několika tvrdošíjných', v níž se spojili ostatní zmínění výtvarníci, uveřejniti článek v tehdejší berlínské Aktion."


  
Jan Zrzavý: Hoře, 1915, olej na plátně, 39 x 24, soukromá sbírka
Jan Zrzavý: Bolest (Utrpení I), 1916, olej na plátně, 40 x 33 cm, Národní galerie v Praze
Jan Zrzavý: Toaleta, 1917, olej na plátně, 55 x 33 cm, soukromá sbírka

 

 

Výstava v Topičově salonu se uskutečnila ve dnech 7. až 30. září 1918 a byla koncipována jako souborná přehlídka celého dosavadního Zrzavého díla. Předmluvu ke katalogu si napsal sám malíř. Obrazy Milenci, Meditace, Hoře a Dáma se závojem uvádí jako první své "samostatné výtvory", ve kterých překonal své potýkání se s kubismem. Bolest zmiňuje jako jedno z mála děl z nelehké válečné doby a Toaletu představuje jako pokus o vyjádření pohybu.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...