Špinavá "potvrzení pravosti"

Synové Františka Dvořáka brání zneužívání jména svého otce

Velmi problematická a právně nedořešená role znaleckých vyjádření a často až alarmující úroveň některých posudků trápí český trh s uměním už dlouho. Nyní, zdá se, dochází konečně některým zúčastněným trpělivost. Synové významného českého historika umění Františka Dvořáka (*1920) se minulý týden v otevřeném dopise médiím ohradili proti účelovým a pochybným „potvrzením pravosti“ svého otce, získaným v době jeho zásadní zdravotní nezpůsobilosti českobudějovickým aukčním domem Procházka. Žádají, aby Dvořákovo jméno v katalogu vůbec nebylo uváděno.

Jeho vážný zdravotní stav znemožňoval expertní činnost..., píší synové Dvořáka

Podle synů Františka Dvořáka, českého teatrologa a nakladatele Jana Dvořáka a architekta a scénografa Daniela Dvořáka, desetiletí působícího ve funkci ředitele Národního divadla v Praze a v Brně, byl jejich otec o problematická potvrzení pravosti žádán v době, kdy jeho vážný zdravotní stav již absolutně znemožňoval vykonávat zodpovědnou a odborně náročnou expertní činnost, a to pouze na základě miniaturních barevných fotografií.

Aukčním domem Procházka (známým jako Trans Ars Procházka) tak bylo podle Dvořákových synů zneužito jeho mimořádně vysokého věku, nepříznivého zdravotního stavu, kdy při špatném zraku i sluchu již zejména neměl možnost ověřovat si fakta v odborné literatuře, nahlížet do katalogů, dobového uměleckého tisku, navštěvovat knihovny apod., bez čehož je vyloučené tuto odbornou činnost vykonávat.

Jan a Daniel Dvořákovi tak před nadcházející aukcí síně Procházka, která se koná v sobotu 28. února (zde), požádali v otevřeném dopise provozovatele této síně před zahájením dražby o veřejné sdělení, že "přiložená potvrzení pravosti" byla od prof. PhDr. Františka Dvořáka získána ve věku 93 let, v době jeho zdravotní nezpůsobilosti, kdy mu již zdravotní stav neumožňoval objektivní posouzení, a také o to, aby Dvořákovo jméno v souvislosti s díly, nabízenými v uvedeném aukčním katalogu a v aukci dne 28. 2. 2015, nebylo uváděno“.

Podle naší archivované fotodokumentace (mj. i z pražské pivnice u Tygra) a od otce získaných 51 barevných fotografií o formátu 8,5 x 12 cm, na nichž jsou zobrazena údajná díla Josefa Čapka, Karla Černého, Emila Filly, Kamila Lhotáka, Josefa Šímy, Jindřicha Štyrského, Františka Tichého, Aloise Wachsmana nebo Jana Zrzavého (a na rubu ruční přípisy o technice zobrazení a rozměru díla – někdy na barevných samolepkách), snímků, z nichž některé jsou shodné s díly nyní nabízenými ve jmenovaném Aukčním katalogu č. 44, byl náš otec během roku 2013 na základě těchto miniaturních fotografií žádán o ověření pravosti děl tak významných českých umělců, tedy ve věku 93 let (!), po opakovaných hospitalizacích (včetně hospitalizace na jednotce intenzívní péče nemocnice v Motole), tedy v době kdy již absolutně nemohl vykonávat zodpovědnou a odborně náročnou expertní činnost, uvádějí v otevřeném dopise Dvořákovi.

Posudky v českém prostředí

To, že nejde o marginální problém, lze zjistit už zběžným prolistováním zmíněného aukčního katalogu, v němž Dvořákovo jméno figuruje u pěti desítek z celkových sedmdesáti čtyř položek. Aukční dům Procházka se na naši výzvu k mediálnímu Prohlášení synů Františka Dvořáka, bránícímu čestným a otevřeným způsobem odborné renomé svého otce, vyjádřil pragmaticky: Aukční síň není kompetentní zkoumat způsobilost jednotlivých autorů vyjádření a posudků. Vyjádření Dvořáka měla podle něj standardní vzhled, kde bylo na rubové straně fotografií velikosti A4 napsáno jeho vyjádření k dílu, v několika případech i přiloženo obsáhlejší hodnocení. Žádosti o zveřejnění Prohlášení před aukcí majitelé vyhoví.

Dvořákův případ je bohužel jen špičkou ledovce a jeho jméno nakonec, možná právě díky péči jeho synů, zůstane očištěno. V českém prostředí však bohužel není o problematické posudky a potvrzení pravosti z pera vyhaslých kunsthistorických hvězd, často historiků umění již léta na důchodu, působících dříve v našich předních sbírkových institucích, zdaleka nouze. Chceš-li se na stará kolena jako historik umění odborně znemožnit, staň se znalcem v aukčním prostředí, skoro by se chtělo povzdychnout nad touto smutnou praxí.

Specifikem českého prostředí je také to, že se zde velká část znalců vyjadřuje k velmi širokému spektru autorů klasické i poválečné moderny, zatímco v zahraničí je znalectví obvykle mnohem více specializované, často se zde jednotliví znalci vyjadřují i k jedinému autoru či skupině autorů. Situaci také komplikuje fakt, že řada předních historiků umění v produktivním věku, s ohledem k dlouhodobě problematickému renomé této činnosti, spolupráci s aukčními domy nevyhledává nebo jim to, z hlediska možného střetu zájmů, přímo znemožňují instituce, v nichž pracují. Aukční domy často nejsou v jednoduché situaci, klienti od nich posudky vyžadují, jsou na ně zvyklí. Bude trvat roky, než se situace zcela narovná a nezbývá než doufat, že se s nově připravovanou právní úpravou v této oblasti blýská na lepší časy.

K problematické praxi znalectví a současně platné právní úpravě, která nezahrnuje přímou zodpovědnost znalců za obsah posudku a způsobenou škodu, jsme se nedávno vraceli v našem právním seriálu (zde). Zabývali jsme se také tím, co by měly obsahovat připravované legislativní změny v této oblasti (zde).

 


Související články

Důvěra v internetové aukce roste

Důvěra v internetové aukce roste

Online aukce v roce 2023

Dvacetkrát se sběratelé loni dostali přes milion korun na online aukcích, které dlouhodobě sleduje server Artplus. Celkem na nich utratili 157 milionů korun. Nejprodávanějším umělcem se podle obratu stal Václav Radimský. U sběratelů zabodovala i Jitk...

7. března 2024
Investiční fondy loni utratily za umělecká díla desítky milionů

Investiční fondy loni utratily za umělecká díla desítky milionů

Umění jako investiční aktivum

Ceny kvalitního umění pokračovaly i loni v růstu. V posledních deseti letech dokázaly porazit i inflaci. Investiční fondy, které zhodnocují peníze investorů nákupem a prodejem umění, díky loňským prodejům dosáhly u některých děl zhodnocení v desítkác...

29. února 2024
Dvacet let s Kupkou: z 5 až přes 200 milionů

Dvacet let s Kupkou: z 5 až přes 200 milionů

Top 10 Františka Kupky

V loňském roce uplynulo dvacet let od chvíle, kdy byly na českých aukcích poprvé draženy obrazy Františka Kupky. Nebyl to ale tehdy zrovna zářný úspěch. Obraz Ocel pije se s cenou 5,2 milionu korun sice stal nejdražším dílem roku 2003, původní očekáv...

23. ledna 2024
Zobrazit všechny

Další články

Další články autora

Tizianovi bych už nové interpretace nepřál

Tizianovi bych už nové interpretace nepřál

14. června 2016

Retromuseum je kvalitativní skok

Retromuseum je kvalitativní skok

25. května 2016

Loučení s Prahou i láskami

Loučení s Prahou i láskami

1. května 2016


<