ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2019 1293 

Art+Antiques Štyrského Picasso

Galerie Kodl 26. 5. 2019

Jindřich Štyrský patří mezi nejdražší české autory, dlouho se přitom v aukci neobjevil žádný z jeho vrcholných surrealistických obrazů. Blíže k surrealismu se dostáváme až nyní obrazem Hold Picassovi z roku 1931, který bude koncem května dražit Galerie Kodl.

Jindřich Štyrský: Hold Picassovi, 1931

Jindřich Štyrský: Hold Picassovi, 1931, olej na plátně, 54 x 110 cm,
vyv. cena: 8 000 000 Kč (+ 20% provize), Galerie Kodl 26. 5. 2019

 

 

Přelom 20. a 30. let byl pro Štyrského těžkým obdobím. Karel Srp v umělcově obsáhlé monografii z roku 2007 kapitolu věnovanou těmto rokům nazval Cena rozvratu. Na jaře 1928 se Štyrský po necelých třech letech vrátil z Paříže do Prahy. Na jednu sezónu získal angažmá v Osvobozeném divadle jako vedoucí výpravy. Intenzivně se věnoval ilustraci i vlastní literární tvorbě, téměř však nemaloval. Krátce s Toyen zkoušeli provozovat módní salon – jemné textilie zdobili stříkanými barvami, k čemuž se váže známá fotografie obou umělců v ochranný brýlích a rouškách. Podle líčení Vítězslava Nezvala ale čerstvě třicetiletý Štyrský stále více propadal alkoholismu a současně se zhoršovala jeho vrozená srdeční vada i celkový zdravotní stav.

Na společné výstavě s Toyen v Aventinské mansardě v březnu 1930 se představil pouze kresbami (více zde), zatímco Toyen zde prezentovala osmnáct nových obrazů z let 1928–29, včetně Šera v pralese, které bylo s požadovanou cenou 3 tisíce korun nejdražším dílem výstavy a které Galerie Kodl před dvěma lety vydražila za rekordních 36 milionů. Že pro Štyrský procházel obdobím přehodnocování vlastních východisek dokládá i text, který k výstavě publikoval v časopise Musaion: "Skutečný život není prost obludnosti. (…) Dívati se znamená, vulgárně řečeno, ztotožňovati se s objektem. (…) Dívati se znamená také býti do jisté míry slepcem, neboť jsou krajiny viditelné a neviditelné."
 

Reprodukce v monografii Štyrský a Toyen, Fr. Borový v Praze, 1938
Reprodukce v monografii Štyrský a Toyen, Fr. Borový v Praze, 1938

 

 

K malbě se Štyrský s novou intenzitou vrátil v roce 1931. Z této doby pocházejí obrazy Palmeta (Moravská galerie v Brně)Cigareta u mrtvé (Galerie výtvarného umění v Ostravě)Akáty (Národní galerie Praha), Smrt Orfeova (Památník národního písemnictví) či nyní nabízený Hold Picassovi. "Štyrský uplatnil v obrazech z roku 1931 neobyčejně široký rejstřík novotvarů, sahající od abstraktních forem po konkrétní předměty, s mnoha nepojmenovatelnými mezistavy. Proti starším pracím se vyznačují zhmotněním a výraznější barevností," charakterizuje tato díla Karel Srp. Soubor dvanácti nově vytvořených olejomaleb Štyrský představil v listopadu téhož roku v Alšově síni Umělecké besedy na další společné výstavě s Toyen.

Ohlasy byly rozporuplné. "V nadrealistické malbě naší i světové Štyrský s Toyen patří ke zjevům nejpůvodnějším a výtvarně nejkvalitnějším," chválil oba umělce Viktor Nikodem v deníku Národní obrana. Hana Frankensteinová (později Volavková) ve Volných směrech byla mnohem přísnější: "Štyrský se nám jeví ve velkých formátech jako talent v podstatě dekorativní se silným sklonem k ilustrativnosti. Jeho obrazy změnily se od poslední výstavy nejenom ve formátu, ale také v kresbě, která byla vždy velmi precisní, a v barvě, která dávala tušit, že se vymaní ze zaujetí hmoty. (…) Oběma malířům chybí snad hlavně větší kultura barvy, se kterou malířství jako druh lidské činnosti stojí a padá." Svou recenzi na adresu třiatřicetiletého Štyrského a devětadvacetileté Toyen autorka, která byla sama mladší než oba umělci, zakončila smířlivým: "Avšak jde o autory mladé a bylo by pošetilostí vyslovovat soudy definitivní." O komerční stránce věci píše ve svých vzpomínkách spisovatel Karel Michl, který svého času se Štyrským studoval na učitelském ústavu v Hradci Králové: "V prosinci 1931 mi Jindra napsal, že má s Toyen po výstavě, a že by byl ochoten odprodat obrazy za třetinu výstavní ceny a měsíční splátky. A dodal: ʻTo víš, s prodejem obrazů je to bídné. Každý musíme dělat ještě dost různých věcí, abychom žili.ʻ"
 

Jindřich Štyrský: Smrt Orfeova, 1931

Jindřich Štyrský: Smrt Orfeova, 1931, olej, plátno, 95 x 113 cm, Památník národního písemnictví;
Obraz obdržel PNP před třemi lety darem od Jiřiny Hořejší, dcery básníka Jindřicha Hořejšího, někdejšího Štyrského přítele z Devětsilu.

 

 

Obraz Hold Picassovi katalog výstavy uvádí pod číslem 2 s poznámkou, že jde o dílo ze sbírky JUDr. J. Mertla. Šlo o tehdy sedmadvacetiletého sociologa a úředníka pražského magistrátu Jana Mertla. O rok později se Mertl habilitoval ze sociologie na Vysoké škole obchodní a v průběhu 30. let se plně přeorientoval na akademickou dráhu. Odkud se znal se Štyrským nevíme, nabízí se hypotéza, že zprostředkovatelskou roli mohl sehrát psychoanalytik Bohuslav Brouk. Jinou stoupou by mohlo být, že Jindřich Štyrský mimo jiné navrhoval grafiku časopisu List pro sociologii a psychologii, který vydával pražský nakladatel Otto Girgal.

V roce 1938 byl obraz pod katalogovým číslem 35 celostránkově reprodukován v Štyrského monografii, kterou vydalo nakladatelství Fr. Borový a do které napsaly texty Vítězslav Nezval a Karel Teige. Jak zapůjčitel díla je znovu uváděn J. Mertl, tentokrát však již s titulem docent. Obraz byl vystaven na jaře 1946 na Štyrského posmrtné výstavě v pražské Mánesu a znovu pak na jeho poslední velké retrospektivě v roce 2007. V Srpově monografii je Hold Picassovi rovněž reprodukován, avšak bez jakéhokoliv dalšího doplňujícího komentáře.
 

Jindřich Štyrský: Obraz III, 1932

Jindřich Štyrský: Obraz III, 1932, olej na plátně, 92 x 92,3 cm,
cena: 3 860 000 Kč, Pictura 26. 10. 2003;

Obraz se v říjnu 2003 prodal za vyvolávací cenu a stal se třetím nejdražším dílem
daného roku: Dráž, za 4,2 milionu a 5,2 milionu korun byly draženy jen dva obrazy
Františka Kupky ze sbírky Jindřicha Waldese.

 

 

Ikonografie malby se vzpírá přímočaré interpretaci, o svém vztahu k Picassovi se Štyrský nicméně rozepsal v roce 1936: "Obdiv surrealistů k Picassovi je mimo jiné důsledkem surrealistického vědomí jedinečné ceny svobodného výrazu ve službách konkrétní iracionality. Picassova inspirace je nejodvážnějším uplatněním a prosazením inspirace v její nejsvobodnější povaze a její ,hybridní bytostiʻ jsou ve své novotě geniálními dramatizacemi konkrétní iracionality.“ Citovaná pasáže je úvodem ze stati Fillův význam, kterou Štyrský napsal spolu s Vítězslavem Nezvalem pro Fillovu monografii.

Jestliže rok 1931 znamenal Štyrského návrat k malbě a příklon k surrealismu, následující rok byl stvrzením tohoto jeho vývoje. V roce 1932 maluje sérii Obrazy I–V a v závěru roku se početnou kolekcí obrazů z posledních sedmi let představil na výstavě Poesie 1932. Ačkoliv obraz Hold Picassovi se v pražském Mánesu nakonec neobjevil, malíř jeho vystavení zjevně zvažoval. Na rukou psané přihlášce "k výstavě surrealistické" jej nejprve uvedl a následně vyškrtl, když zjistil, že počet děl se mu nevejde do předtištěného formuláře, který měl řádky jen pro sedmnáct děl. Z přihlašovaných obrazů si nejvíce cenil Obrazu V (dnes Galerie Středočeského kraje), který měl cenovku 6 tisíc korun.
 

Štyrského přihláška na výstavu Poesie 1932
Štyrského přihláška na výstavu Poesie 1932

 

 

Jediným obrazem z let 1931–32, který se dosud objevil v aukci, byl Obraz III, který pražský galerista Milan Mikuš před víc jak patnácti lety na aukci Galerie Pictura vydražil za tehdy rekordních 3,86 milionu korun. Hold Picassovi bude nyní startovat na více než dvojnásobku této částky a bylo by překvapením, kdyby zůstalo jen u ní. Štyrského rok a půl starý aukční rekord za obraz Utonulá z roku 1927, který dražila společnost European Arts, má hodnotu 24,3 milionu korun.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...