ART+, all about the art market
December 2022 1813 

Art+Antiques Dlouho nezvěstná Kokota od Jana Zrzavého

Sýpka 6. 11. 2022

V nadcházející aukci společnosti Sýpka se objeví malba Kokota od Jana Zrzavého, obraz, o kterém se dlouhou dobu nevědělo, kde se přesně nachází. Vznikl v roce 1915, a ačkoli povědomí o něm z odborné literatury nevymizelo a je zmiňován v každé větší Zrzavého monografii, jeho černobílý obrázek se naposledy objevil v opusech Miloslava Lamače v 80. letech. Ať již jde o monografii umělce vydanou v roce 1980 u Odeonu, nebo o osm let mladší knihu věnovanou Osmě a Skupině výtvarných umělců.

 

Jan Zrzavý: Kokota, 1915,  olej na plátně, 54,5 x 41 cm, Aukční dům Sýpka 6. 11. 2022 vyvolávací cena: 8 000 000 Kč (+ provize ve výši 18%)  
Jan Zrzavý: Kokota, 1915, 
olej na plátně, 54,5 x 41 cm,
Aukční dům Sýpka 6. 11. 2022
vyvolávací cena: 8 000 000 Kč (+ provize ve výši 18 %)
 
 
Původním majitelem obrazu, jehož razítko je vidět na levé straně blindrámu, byl brněnský právník a sběratel umění Josef Slezák (1888–1949), poslední prezident Moravské advokátní komory. Slezák se pohyboval v brněnském kulturním milieu, do něhož patřily další osobnosti, které měly blízko k výtvarnému umění. Zejména sběratelé a podporovatelé umění, jakými byli František Dvořáček, František Venera, Otakar Teyschl, Josef Král (bratr malíře Jaroslava Krále) a řada dalších, kteří byli v roce 1933 u zrodu Odboru přátel umění při Skupině výtvarných umělců v Brně.
 
Badatelé se shodují, že nemalý podíl na změně námětů Zrzavého tvorby kolem roku 1915 mělo kromě dobové sociální reality a atmosféry ve společnosti i přátelství s Josefem Čapkem. Tehdy se Zrzavého zájem posunul směrem k civilistní a sociální tvorbě, k hledání námětů v současnosti a okolním dění. Zrzavý se tak na nějaký čas odklonil od své rané tvorby, kdy pro něj bylo důležité zejména ventilování niterných pocitů, rozpoložení a motivů zakořeněných v symbolismu a křesťanské mystice. Oba umělci se v té době navzájem ovlivnili i po stránce formální. Zásadním tématem v té době byla pro Zrzavého poměrně překvapivě žena a její úděl, odtud názvy děl jako Kokota, Toaleta, Žena v opeře, Dáma v lóži, Dáma v závoji, Vdova a jim podobné. Prací vznikla celá řada v různých technikách i variacích jednoho a téhož námětu.
 
 
Jan Zrzavý: Kokota, 1915,  razítko sbírky Josefa Slezáka na blindrámu  
Jan Zrzavý: Kokota, 1915, 
razítko sbírky Josefa Slezáka na blindrámu
 
 
Karel Srp v katalogu výstavy Expresionismus a české umění 1905–1927 k této Zrzavého tvůrčí etapě poznamenává: „Svět žen měl pro homosexuálně orientovaného Zrzavého zvláštní půvab. Zrzavý dokonce publikuje úvahu o důležité roli ženy ve společnosti, jíž by se dnešní feministky mohly zaštítit. Vyhýbal-li se dříve běžnému dění, jímž dokonce pohrdal, nechal se jím ve druhé polovině druhého desetiletí okouzlit. Civilistické ladění nových obrazů nahradilo jejich předcházející expresionismus. Snad na novou autorovu práci zapůsobil Josef Čapek. Alespoň oba umělci čerpali z obdobných námětových okruhů, které se v určitých případech překrývaly.“
 
Ovlivnění Čapkem po formální stránce právě na příkladu obrazu Kokota zdůrazňuje na konci 80. let Miloslav Lamač: „Sociálně zcela určitelnou postavu ztělesňuje Kokota (1915), i když spíše názvem, jemuž v obraze přihrává jen noční prostředí a gesto rukou. Znovuoživené kubizující prvky přibližují tento olej až překvapivě Čapkovi.“ Malba zobrazující lehkou ženu v osvětleném interiéru je v pravém dolním rohu signována a datována autorem. Na zadní straně obrazu najdeme kromě razítka Slezákovy sbírky i výstavní štítek Umělecké besedy, který se váže k umělcově výstavě na přelomu let 1940 a 1941. Obraz byl vystavován sporadicky, pouze na konci 30. a na počátku 40. let, později už zůstal očím veřejnosti skryt.
 
 

 

Jan Zrzavý: Kokota, 1915, 
signatura a vročení v pravém dolním rohu obrazu
 
 
Teprve ve 20. letech se Zrzavý začíná poprvé obracet k reálné krajině. Předtím se malířův zájem o ni do jeho tvorby promítl pouze krajinami fantastickými, často hornatými, které vznikaly především v první polovině desátých let. Vliv na tu část tvorby Jana Zrzavého, kterou dnes vnímáme jako zcela nezaměnitelnou a snadno rozpoznatelnou, měly v tomto období především umělcovy časté cesty do zahraničí, zejména do francouzské Bretaně a do Itálie do Benátek. Na obě místa se v průběhu života vracel a vytvářel další a další variace na prvotní témata bretaňské vesnice, mořského pobřeží s bárkami nebo okolí sv. Marka v Benátkách. Přidaly se i výjevy ze Zrzavého rodné Vysočiny. Umělcovy „realistické“ krajiny patří na trhu k nejpočetnějším a také k nejžádanějším.
 
Ačkoli Zrzavého nejdražším obrazem vůbec je jedna z fantastických krajin, je následována právě řadou motivů z Bretaně a Benátek z různých časových období. Fantastická krajina, která dosáhla na konci roku 2020 u Galerie Ustar navzdory koronavirové pandemii na částku 28 milionů korun (umělcovo celosvětové aukční maximum), se poprvé objevila čtyři roky předtím u stejné aukční síně. Už tehdy s poloviční cenou (14,4 milionu korun) získala titul nejdražšího Zrzavého díla na domácích aukcích. Do jejího druhého prodeje ji předčilo pouze jediné dílo, v roce 2017 u Galerie Kodl vydražená Kalvárie v Locronanu II z roku 1938 za 17 milionů korun.
 
 
 
Jan Zrzavý: Fantastická krajina, 1913–14,

 

Jan Zrzavý: Fantastická krajina, 1913–14,
olej na plátně, 49,5 × 49,5 cm,
Galerie Ustar 6. 12. 2020,
cena: 28 080 000 Kč 
 
 
Za čtyři dny po druhé dražbě Fantastické krajiny však její novou cenu téměř dotáhla Královna moří, typický výjev s bárkami na pobřeží z konce 40. let, kterou nabídl Arthouse Hejtmánek (27,3 milionu korun). Zahraniční cenové maximum patří obrazu Spící hoch z roku 1912, který se v listopadu 2013 v Londýně prodal za 17,7 milionu korun. Zrzavý byl nucen tento obraz, který mu v roce 1913 zajistil přijetí do spolku Mánes, po první světové válce z existenčních důvodů prodat. Prostřednictvím architekta Adolfa Loose se tehdy dostal do soukromého majetku v Paříži. Dnes je obraz opět v České republice, majitelem je R2G Art Foundation.
 
Co se týče figurálních děl z doby kolem roku 1915, tedy prací příbuzných obrazu Kokota, jejich zastoupení na trhu bylo doposud zcela mizivé, malby žádné, jen několik prací na papíře. Do této skupiny patřila například Toaleta I, velkoformátový uhel jedné z verzí tohoto námětu prodaný v roce 2014 u Galerie Kodl za 300 tisíc korun. Databáze serveru ART+ eviduje nepoměrně více figurálních děl, která vznikla v první polovině desátých let a náležejí ještě etapě s melancholickými figurami ponořenými do sebe.
 
 
Jan Zrzavý: Toaleta I, 1915,  uhel na papíře fixovaném na kartonu, 5O,5 x 40 cm, Galerie Kodl 6. 11. 2022 cena: 300 000 Kč

 

Jan Zrzavý: Toaleta I, 1915, 
uhel na papíře fixovaném na kartonu, 5O,5 x 40 cm,
Galerie Kodl 30. 11. 2014
cena: 300 000 Kč
 
 
Nejvíce peněz sběratelé doposud vydali za kubizující Portrét Adolfa Gärtnera z roku 1913 před čtrnácti lety u Dorothea (8,28 milionu Kč), následuje jedna z variant obrazu Hoře z roku 1915 (6 milionů Kč, 1. Art Consulting) a Tête (Hlava) započatá v roce 1912, ale dokončená až v polovině 40. let (5,87 milionu korun Kč, Adolf Loos Apartment and Gallery). Obraz Kokota začne aukční síň Sýpka vyvolávat na částce 8 milionů korun.

Share on Facebook  Print 

Loading...