Milosrdný Samaritán Jana Preislera

Arthouse Hejtmánek 6. 12. 2018

Letos na jaře uplynulo sto let od úmrtí Jana Preislera, jedné z klíčových osobností českého moderního umění první poloviny 20. století. Opožděnou připomínkou tohoto výročí je dražba výjimečného plátna Milosrdný Samaritán, které ve své předvánoční aukci nabízí Arthouse Hejtmánek. 

Jan Preisler: Milosrdný samaritán, po 1910

 

Jan Preisler: Milosrdný samaritán, po 1910, olej na plátně, 30 x 47 cm,
yvolávací cena: 3 800 000 Kč (+ 24% provize), Arthouse Hejtmánek 5. 12. 2018

 

Přestože dílo, které příští týden půjde pod licitátorské kladívko, není datováno, jako časový rámec jeho vzniku je v literatuře uváděno období ohraničené rokem 1910 a počátkem první světové války. Jak poznamenává Petr Wittlich, přední znalec Preislerova díla, ke zpracování novozákonního námětu velkou měrou přispěl Preislerův styk s mladší uměleckou generací. Sami umělci skupiny Osma ve zpracování tohoto námětu následovali příkladu Daumiera a Muncha. Fillův obraz Milosrdný Samaritán z roku 1910 Preislera zaujal natolik, že (jak vyplývá se vzájemné korespondence) zprostředkoval jeho prodej Vincenci Kramářovi. Obdržená částka 300 korun nebyla sice ani na tehdejší poměry nikterak vysoká, nicméně Fillovi pomohla z aktuální tísně a navíc mohl obraz následně prezentovat jako prodaný.

 

Emil Filla, Milosrdný Samaritán  Jan Zrzavý, Milosrdný SamaritánPodobenství z Evangelia svatého Lukáše, v němž Ježíš vysvětluje pojem láska k bližnímu
a dokládá, že skutek milosrdenství jedince by mělo být silnější než nesnášenlivost národů,
skýtalo pro předválečnou výtvarnou obec možnost velmi odlišného pojetí v závislosti na tom,
k jakému převládajícímu směru se každý autor přiklonil. Vlevo Milosrdný Samaritán od
Emila Filly (1910), vpravo od Jana Zrzavého (1914 -15), obojí v Národní galerii Praha.

 


V uměleckém měsíčníku Volné směry vydávaném Spolkem výtvarným umělců Mánes, jehož byl
Preisler několikrát předsedou a jenž měl ambici být prostředníkem mezi domácí a světovou
scénou, vyšly v roce 1911 prakticky vedle sebe reprodukce Milosrdného Samaritána od Eugena Delacroixa, jeho přímá varianta od Vincenta van Gogha a provedení totožného tématu od tehdy osmadvacetiletého Emila Filly.

 

Petr Wittlich soudí, že Preislera ikonografické zpracování o generaci mladšího Filly zaujalo natolik, že se rozhodl na něj bezprostředně výtvarně reagovat, což u tohoto autora, od roku 1913 dokonce profesora akademie, nebylo vůbec běžné. Výsledkem je nezvykle expresivní plátno komornějšího formátu, jež poněkud vyčnívá ze souborného Preislerova díla. Obraz dává nahlédnout do mimořádného tvůrčího potenciálu, jímž Preisler disponoval a který mu i jakožto vyzrálému umělci umožnil zcela svobodně experimentovat.

I v odborné literatuře tento obraz kunsthistoriky fascinoval, a to jak Antonína Matějčka ("jde o úchvatné podobenství utrpení a lásky"), tak Jiřího Kotalíka. Ten klade důraz zejména na malířův zájem o barvu: "Akcenty prudce zvrstvených a hnětených past - rezavá hněď s rumělkou, vyvážená rozvržením bílé a černé, proti šedavému pozadí - kontrastují s řídkými, zelenavými tahy, odhalujícími holou strukturu plátna, zapojenou do výsledného účinku." I po obsahové  stránce je nutné vyzdvihnout právě způsob, jak Preisler kombinuje jemné, kresebné nahození základního rozvržení obrazu, jež nechává na mnoha místech prosvítat, a tvoří tak nedílnou součást konečného obrazu, a vysoké barevné pasty, s nimiž pracuje až hapticky, tak aby byla zvýšena sugestivnost zobrazovaného momentu.
 


Přípravná skica k obrazz, tužka, papír, 19,8 x 27 cm,  Národní galerie Praha

 

 

Ohnisko Preislerova zájmu můžeme dobře sledovat také na přípravné tužkové skizze. Malíř do místa zlatého řezu a významového středu obrazu umisťuje trup Samaritána sklánícího se nad vyčerpaným mužským tělem, přičemž je mimořádná pozornost věnována gestu ruky a barevnému kontrastu pleti sluncem ožehnutého Samaritána a bezvládnosti a mrtvolné bledosti raněného. Sevřenému, takřka privátnímu vyznění přispívá antracitový protipól celé scény v levé partii kompozice, zosobněný pro autora charakteristickým koněm soustředěně pozorujícím dění.

Obraz nese Preislerovo pozůstalostní razítko a má velmi dobře doloženou, kvalitní provenienci i výstavní minulost. Zřejmě poprvé byl prezentován na malířově posmrtné výstavě v Rudolfinu na jaře roku 1919. Retrospektivně pojatá výstava byla obšírně rozebírána na stránkách časopisu Volné směry a zde byl také Milosrdný samaritán pravděpodobně poprvé veřejně reprodukován. 
 

Zadní strana obrazu se štítky z výstav, pozůstalostním razítkem a podpisem původního majitele obrazu Oldřicha Blažíčka.
Zadní strana obrazu se štítky z výstav, pozůstalostním razítkem a podpisem původního majitele, kterým byl malíř Oldřich Blažíček.

 

 

O devět let později, na výstavě v Mánesu v roce 1928, kterou dokládá i razítko na zadní straně plátna, obraz figuruje jako majetek malíře Oldřicha Blažíčka. Je nicméně nutné poznamenat, že už v katalogu zmiňované výstavy v Rudolfinu je Blažíček v úvodu zmíněn jako jeden ze zapůjčitelů. Jak vidno z katalogů, Blažíček obraz zapůjčil také na dvě expozice v polovině 30. let, a to jednak do galerie Hugo Feigla (v předmluvě toto plátno zmiňuje V. V. Štech) a na výstavu Klubu výtvarných umělců Aleš do Brna (viz také dva štítky na horní partii blindrámu). Na pražské výstavě byl obraz pojištěn na 8 tisíc korun. Obraz zůstal v rodině Oldřicha Blažíčka i po jeho smrti a byl nadále zapůjčován na výstavy. V roce 1955 jej mohli vidět návštěvníci na výstavě Jan Preisler: Kresby a menší obrazy v Alšově síni Umělecké besedy.

Dražba obrazu bude startovat na částce 3,8 milionu korun (+ 24% provize), což je třetí nejvyšší vyvolávací cena za Preislerovo dílo. I v případě, že by se plátno prodalo za první podání, dostalo by se do pětice malířových nejdražších děl. Žebříček Preislerových aukčních prodejů vede s velkým odstupem rovněž nesignovaná Dívka v modrém, tedy studie ke slavnému obrazu Pohádka, kterou Galerie Art před rokem a půl vydražila za 9,5 milionu korun (více zde).
 

 


Související články

Galerijní Eva Kmentová online

Galerijní Eva Kmentová online

Artslimit 24. 3. 2024

Monumentálnější plastiky Evy Kmentové se na trhu téměř nevyskytují. Nyní jde do aukce doposud největší autorčina realizace, práce na zakázku státního podniku z roku 1968.

21. března 2024
Trojúhelníky a sopky Viktora Pivovarova

Trojúhelníky a sopky Viktora Pivovarova

Aukční dům Sýpka 17. 3. 2024

Teprve třetí malbu domácího aukčního trhu vytvořenou moskevským rodákem Viktorem Pivovarovem, který již více než 40 let žije a tvoří v Praze, nabídne ve své nedělní sálové aukci společnost Sýpka. Realizaci z 90. let minulého století začne dražit na č...

15. března 2024
Surrealistické výročí zahajuje René Magritte

Surrealistické výročí zahajuje René Magritte

Sotheby’s Londýn 6. 3. 2024, Christie’s Londýn 7. 3. 2024

Pro obdivovatele belgického malíře Reného Magritta je téměř každý rok důvodem k radosti, neboť již několik sezón se tento ikonický surrealista počítá mezi prodejně nejúspěšnější moderní umělce na trhu. Také proto si jej světové aukční domy vybraly na...

5. března 2024
Zobrazit všechny

Další články


<