Sbírání starých mincí mi pomohlo začít nový život v emigraci
3. dubna 2024
Prostřednictvím NFT zkoumám mysl sběratelů
Rozhovor s umělcem Harmem van den Dorpelem
Text Stuchlík Jan | Foto Jan Stuchlík, Harm van den Dorpel | Datum 02.01.2023
Holanďan Harm van den Dorpel se sám označuje za představitele kryptoumění. Patří k průkopníkům moderního fenoménu prodeje uměleckých děl ve formě NFTs, tedy nezaměnitelných tokenů uložených v blockchainu. „Díky NFT dostanu podíl pokaždé, když moje dílo změní vlastníka. Už jsem si tím vydělal na nový dům,“ říká umělec.
Harm van den Dorpel (41)
Holandský konceptuální umělec, který žije v Berlíně. Zaměřuje se na zkoumání estetiky propojováním software a jazyka s použitím prvků z oblasti genetiky a blockchainu. Jeho díla byla vystavena v Německu, USA, Itálie, Velké Británii či Nizozemsku. Kromě digitálního umění, jako jsou počítačové animace, počítačem generovaných grafik, vytváří také objekty a koláže.
Díky studiu počítačových věd měl Holanďan Harm van der Dorpel k digitálním technologiím vždy blízko. Když v roce 2015 vystavoval ve vídeňském Muzeu aplikovaného umění stokusovou edici digitálního díla Event Listeners, byl sám překvapen, že dvacítku exemplářů muzeum koupilo za kryptoměnu bitcoin. „Nevěděl jsem, že se dá takto prodat digitální soubor,“ říká umělec, který vystoupil také na letošní pražské konferenci NFCastle 2022.
Chtěl tento úspěch zopakovat. Stál u zrodu online galerie Left Gallery, která se zaměřila na prodej digitálního umění i jiných autorů. „NFTs v té době ještě neexistovaly, říkali jsme tomu stahovatelné objekty. Nejdříve jsme používali bitcoinový blockchain, ale ten se ukázal jako příliš pomalý a nevhodný pro tento typ transakcí. Když přišla kryptoměna ethereum, přesunuli jsme vytvořené tokeny do tohoto blockchainu a standardu, který dnes používají všichni,“ dodává van den Dorpel. Po vypuknutí šílenství kolem NFTs v roce 2021 vyprodala galerie téměř všechna díla a umělcům vydělala spoustu peněz.
Spousta lidí stále tápe, co to vlastně NFT v oblasti umění je. Jak byste jim to vysvětlil?
Když jako umělec prodávám malbu na plátně, tak vám předám plátno a vy mi dáte peníze. Celá transakce je jasná. Já už plátno nemám, ale mám peníze, a vy máte plátno, ale nemáte peníze. Vy pak můžete prodat plátno někomu dalšímu. Tento faktor vzácnosti, protože plátno je jen jedno, je těžké technicky zařídit u digitálních souborů. Když vám předám nějaký soubor, pořád budu mít jeho kopii. Abyste ale mohl vytvořit cenu na trhu, potřebujete, aby věc, která se prodává, byla vzácná.
Technologie zápisu do blockchainu o provedené transakci s unikátně definovaným dílem v podobě NFT tuto vzácnost umožnila?
Technologie NFT zavedla tento prvek vzácnosti do digitálního světa. Když vám prodám NFT, tak sice budu mít i nadále kopii daného souboru, ale už ho nebudu vlastnit. Sice kdokoliv může mít kopii obrázku, gifu, videa, nebo čekoholi, co se v digitálním souboru skrývá, ale vlastník bude jen jeden.
Takže jedno digitální dílo nemůžete prodat dvakrát?
Přesně tak. Tento mechanismus navíc umožňuje, abyste dílo, jehož vlastnictví jste si koupil, zase prodal dál někomu jinému. Krásné na NFT také je, že jako umělec, který vytvoří NFT, mohu nadefinovat, abych pokaždé, kdy se dílo přeprodá, dostal určité procento z kupní ceny. To je pro umělce obrovská změna. Mohu tak své dílo na začátku prodat relativně levně, třeba za 100 eur, a když se stanu slavným a vy toto dílo prodáte třeba za 100 tisíc eur, já jako umělec z toho budu profitovat třeba 10 procenty.
Tento podíl z budoucí prodejní ceny si stanovujete sám už při vytváření NFT?
Umělec si tento podíl definuje sám na online tržišti, kde NFT prodává. Obvykle to funguje dobře a kdykoliv se dílo na tomto tržišti prodá, umělec získá svůj podíl. Pokud ale jako nový vlastník token převedete na jiné tržiště, které nerespektuje ustanovení o podílu umělce, a prodáte ho, pak umělec nedostane nic. Občas se to stává. Ale blockchain je veřejný, všichni mohou vidět všechny předchozí transakce. Takže když uvidím, že lidé prodávají moje dílo a nerespektují dohodu o podílu, mohu na to upozornit. Poškodí to reputaci vlastníka i tržiště.
Kolik procent z přeprodeje svých děl dostáváte?
Deset procent. Už jsem si tím vydělal na nový dům.
Jak často jedno vaše dílo mění vlastníka?
Je to několik tisíc přeprodejů. Když vytvořím nějaké dílo a k němu NFT a dám ho na trh, zájemci se sletí jako hejno dravců, aby ho získali. Protože počáteční cena je nízká, první nákup je opravdu levný. Během sekund dají NFT zpět na trh třeba za dvojnásobek původní ceny.
Takže jde jen o finanční spekulaci?
Na začátku ano, je to jako bitva. Postupně se ale prodej i cena stabilizují.
Kde v tomto řetězci spekulativních prodejů přijde na řadu opravdový sběratel, který chce vaše dílo dlouhodobě vlastnit?
To se těžko odhaduje. Ale u svého posledního projektu jsem omezil možnost nákupu jen na lidi, kteří už dříve nějaké moje dílo koupili a stále ho vlastní. Na začátku jsem si udělal jejich seznam s adresami jejich kryptopeněženek, abych si byl jistý, že si dílo koupí ti, které zajímá jeho umělecká stránka. Na druhou stranu finančně to pro mě úplně výhodné nebylo. Kdybych prodej otevřel, vydělal bych na přeprodejích mnohem více peněz. Je to moje volba mezi vírou v umění a v jeho přínos společnosti a finančním ziskem.
Když si prodej organizujete sám na online tržišti, potřebujete vůbec galerie, které vás zastupují a prodávají vaše díla, jak je to běžně u fyzického umění?
Spolupracuji i s kamennými galeriemi, které jsou důležité pro prodej mých fyzických objektů. U NFT si vše mohou dělat sám, ale zabírá to hodně času, který raději věnuji tvorbě. S přáteli jsme založili NFT platformu Folia, která si z prodeje bere určitý podíl. Ale ne 50 procent, jako tradiční galerie. Podíl pro platformu je omezený na 15 procent. Za to získám servis, protože platforma pracuje se sociálními médii, přes které může oslovit mnohem více potenciálních kupujících. Takže v určitém slova smyslu funguje platforma jako galerie.
Je cena NFT na trhu měřítkem kvality daného uměleckého díla?
Cena není totéž co estetická nebo inovativní hodnota díla. Vytvářím svá díla od roku 2005. Tržní hodnotu začala mít teprve před pár lety. Umělec musí věřit, že co dělá, je dobré. Bez ohledu na to, kolik to stojí na trhu.
Často na adresu NFTs zaznívá, že většina z těchto věcí nemá s uměním nic společného.
To ale platí i na tradičním trhu s uměním, kde spousta obrazů nestojí za nic. Jediný rozdíl je v tom, že díky NFTs je zveřejnění a prodej díla mnohem jednodušší. Dřív se na veletrh dostal jen umělec, kterého zastupovala nějaká galerie. Na trhu s NFTs může být kdokoliv. V tomto ohledu je to mnohem demokratičtější.
Vaším posledním projektem je série Mutant Garden, kterou jste začal tvořit v roce 2019. O čem je?
Algoritmus jsem vytvořil v roce 2019 a spustil jsem ho v březnu 2021. Největší síla NFTs je v tom, že víte přesně, co kupujete. Prodávané umělecké dílo se nemění, a proto můžete stanovit jeho cenu. Já jsem ale začal uvažovat o tom, jak jako umělec mohu tento mechanismus narušit tím, že vytvořím dílo, které se neustále mění. Trochu jako evoluce živočišných druhů v přírodě. I s vědomím, že dílo se může vyvíjet tak, že bude lepší, ale i horší a méně zajímavé. To pak ovlivní i jeho cenu na trhu. To je myšlenka Mutant Garden.
Co přesně algoritmus dělá?
Je to počítačový program, do něhož jsou zakódované příkazy jako Vytvoř čtverec!, Posuň ho doprava!, Vytvoř další čtverec!, Zesil odstín červené! nebo Změň barvu na modrou! Parametrem, podle něhož se tyto příkazy vykonávají, je aktuální stav blockchainu. Obraz tak podle něj mutuje. Takže podle toho, jaké jsou v daném okamžiku poslední přidané bloky do blockchainu, se může příkaz Vytvoř čtverec a posuň ho doprava! změnit na Vytvoř čtverec a posuň ho doleva! To je příklad malé mutace způsobené změnou genů, které tvoří bloky blockchainu. Takto se celý obrázek může kousek po kousku měnit.
Jak jsou příkazy navázány na blockchain?
Každých dvanáct sekund přibude v blockchainu nový blok informací. Tento blok má své číslo. Moje NFT se dívá na každý blok, zkoumá jestli jeho číslo má nějaký vztah k číslu mutujícího obrazu. Pokud ano, provede program na obrazu jednu malou mutaci. Některé obrazy mutují každý den, některé jednou za rok.
Co na tento nápad říká trh?
Pro mě samotného bylo zajímavé zjistit, na co bude trh reagoval lépe, jestli na dílo, které se mění každý den, nebo na dílo, které zůstává dlouho neměnné. Jestli bude více chtít dílo, které je jednoduché, nebo komplexní. Provádím tak určitou antropologickou studii o mysli sběratelů.
Tento test spočívá v tom, že na tržišti je vždy vidět jen poslední mutace díla?
Zobrazuje se vždy poslední obraz, to je to, co lidé vidí a podle toho jsou ochotní za dílo zaplatit. Starší mutace jsou ale samozřejmě uložené a přístupné.
Mají tyto mutace nějaký předem stanovený konec?
Ne, jsou nekonečné. Program poběží, dokud bude existovat ethereum. Výpočty, které převádějí stav blockchainu na obrazy, jsou komplikované a neběží na samotném blockchainu. Program si lidé mohou nainstalovat na svůj počítač, a ten celé dílo vytvoří podle dat z blockchainu a bude pokračovat v jeho proměnách.
Takže, když si koupím vaše NFT, získám tento program, který poběží na mém počítači?
Ano, a dílo bude žít dál, i když já zemřu.
Co když ale „zemře“ můj počítač?
Koupíte si nový, stáhnete program znovu, spustíte ho, a on dílo znovu vytvoří. A bude identické s tím, které jste měl na předchozím počítači, protože historie blockchainu se nemění.
Umíte si představit, jak bude vypadat poslední obrázek?
Nevím, třeba všechny skončí jako šedé čtverce.
Související články
Sbírání starých mincí mi pomohlo začít nový život v emigraci
Rozhovor se sběratelem Václavem Brunou
Dr. Václav Bruna vytvořil unikátní sbírku velmi vzácných, extrémně vzácných a raritních mincí, výhradně české provenience, od starověkých ražeb až po ražby moderní. „Má sbírka je výjimečná v tom, že jsem ji sestavil s edukativním záměrem, protože tam...
3. dubna 2024
V Ovenecké jsme s umělci vytvořili scény pro každodenní život
Rozhovor se sběratelkou Terezou Porybnou
Tereza Porybná působila v letech 2013 až 2019 jako ředitelka Českého centra v Londýně a v letech 2014-2016 byla prezidentkou sdružení Evropských kulturních institutů v Londýně (EUNIC London). Spolu se Zuzanou Blochovou a Edith Jeřábkovou stojí za pr...
25. března 2024
Hledám věčné gesto, které najde obdiv i za sto let
Rozhovor se sběratelem Jaroslavem Pulicarem
Jaroslav Pulicar je známým fotografem, který se rovněž rád obklopuje uměním. Od roku 2009 proto provozuje Galerii 34, která se nachází přímo v jeho brněnském bytě. Byt/galerie, kde prezentuje další fotografy, je přístupná během vernisáže a po domluvě...
29. ledna 2024Další články
Rozhovory
V Ovenecké jsme s umělci vytvořili scény pro každodenní život
25. března 2024
Hledám věčné gesto, které najde obdiv i za sto let
29. ledna 2024
Další články autora
Kupkova mašinistická Danae si troufá na rekord
11. dubna 2024
Důvěra v internetové aukce roste
7. března 2024
Vydavatelství Artantiques media
Ročenka Art+ 2024
Trh s uměním si loni vybral oddechový čas, ukazuje nové vydání Ročenky Art+ 2024. Kromě tradičních žebříčků a studií, v ní nově najdete také přehled, jak se na tuzemských aukcích dařilo českým umělkyním.
Ročenka Art+ 2023
Rekordní rok 2022 shrnuje nové vydání Ročenky Art+ 2023. Najdete v ní žebříček nejprodávanějších umělců, nejdražších děl či analýzu, jak umění dokáže ochránit před inflací.
J&T Banka Art Report 2023
Výsledky druhého reprezentativního průzkumu mezi sběrateli, prodejci umění a experty na umění v Česku, který provedly společně server Art+ a J&T Banka.
Art Antiques duben 2024
Přinášíme rozhovor s umělkyní Klárou Hosnedlovou, připomínáme osobnost Evy Švankmajerové a recenzujeme výstavy v humpolecké 8smičce, Alšově jihočeské galerii nebo Galerii Rudolfinum.