ART+, all about the art market
June 2019 1392 

Art+Antiques Mařákovy Krkonoše

Dorotheum Vídeň 23. 10. 2019

Vídeňské Dorotheum bude v říjnu dražit rozměrnou krajinu od Julia Mařáka. Ačkoliv na první pohled obraz vypadá jako divoká alpská scenérie, ve skutečnosti se jedná o Krkonoše.

Julius Mařák: Krajina z Krkonoš, kolem 1884, olej na plátně, 84 x 145 cm, odhad: 70 000–100 000 eur (+ 20% provize), Dorotheum Vídeň 23. 10. 2019
Julius Mařák: Krajina z Krkonoš, kolem 1884, olej na plátně, 84 x 145 cm,
odhad: 70 000–100 000 eur (+ 20% provize), Dorotheum Vídeň 23. 10. 2019

 

 

Jakkoliv je Julius Mařák neopominutelnou postavou českého malířství 19. století, uměleckohistorické poznání jeho díla je stále značně neúplné. Až na výjimky nejsou Mařákova plátna datována a stanovit jejich chronologii čistě na základě stylu nebývá vždy možné, neboť jeho tvorba postrádá výraznou vývojovou linku. Problematická může být i snaha odhalit konkrétní krajinné scenerie, které byly inspirací Mařákových obrazů.

"I když velké malované lesní prospekty komponoval zásadně v ateliéru podle kresebných studií pořizovaných v přírodě, i datované a místně určené kresby mohou být zavádějící, Mařák se ke stejným námětům vracel, někdy i po letech, aby je s úspěchem a malířskou invencí neustále obměňoval a parafrázoval," konstatuje v katalogu velké Mařákovy výstavy, která se konala před dvaceti lety v Národní galerii, Naděžda Blažíčková-Horová.
 

Julius Mařák: Alpská krajina, 1858
Julius Mařák: Alpská krajina, 1858,
olej na plátně, 50 x 82 cm, Národní galerie Praha

 


Julius Mařák: Horská krajina, 1856,
olej na plátně, 35 x 60,5 cm, Městská galerie Litomyšl

 

 

Rozměrné plátno, které bude v půlce října dražit Dorotheum ve Vídni, je názorným příkladem těchto problémů. Obraz není datován, velký formát i suverénní malířské zpracování však naznačují, že jde o práci z umělcova vrcholného období kolem poloviny 80. let 19. století. Autorské jméno obrazu se nedochovalo, charakteristický skalnatý ostroh v zadním plánu nicméně najdeme na Mařákově rané malbě Alpská krajina z roku 1858, která je ve sbírce pražské Národní galerie, nebo na menším obraze Horská krajina (Motiv z Alp) z roku 1856 v Městské galerii v Litomyšli.

Proč tedy název Krajina z Krkonoš? Michal Šimek, ředitel pražské pobočky Dorothea, přichází s hypotézou, že ve všech třech případech se ve skutečnosti jedná o skály u horského jezera Mały Staw (Kleiner Teich) na slezské straně Krkonoš. Srovnání se současnými i historickými snímky z okolí plesa mu dává za pravdu. Změna názvu obrazu v Národní galerii navíc řeší i jednou dlouholetou "záhadu". Víme totiž, že v roce 1858 se Mařák prezentoval na výstavě vídeňské akademie obrazem s názvem Motiv z Krkonoš (podle Ottova slovníku Krajina ze severních Čech), který byl dosud považován za ztracený. Nyní se tedy našel.
 

pohlednice, 1895
Pohlednice jezera Kleine Teich z roku 1895

 

 

Správnost této konstrukce následně potvrdil objev dosud neznámé reprodukce Mařákovy kresby Malý Stav v Krkonoších, která byla v listopadu 1884 publikovaná v časopise Světozor. „Slovutný krajinář, Julius Mařák, podává nám na dnešním obrázku skalní partii z okolí Sněžky, které jdouce na vrchol její jistě nemineme. (…) Několik minut dále rozkládá se dole mezi strmými skalními stěnami, na jichž vrcholu jsme stanuli, Malý Stav, kterýžto rybník chová pstruhy a činí mohutný dojem. Jest 190 m. pod námi, 200 m. dlouhý, přes 150 m. široký, a až 6 m. hluboký. Tmavá jeho hladina leskne se kovově na dně propasti, kterou tvoří divoce rozpukané kolmé skalní stěny rybník obstupující,“ čteme v doprovodném popisu. Zatímco v kresbě Mařák v popředí zachytil cestu s poutníky, v obraze scenerii víc dramatizuje a na místo horské pěšiny maluje rozeklaný strom a sedícího dravce.
 

Světozor 28. 11. 1884, číslo 50, ročník 18
Světozor 28. 11. 1884, číslo 50, ročník 18

 

 

Julius Mařák Krkonoše důvěrně znal. Narodil se roku 1832 v Litomyšli, roku 1851 se však rodina přestěhovala do Heřmanových sejfů (dnešní obec Rudník) v krkonošském podhůří. Malířův otec Jan zde získal místo v kanceláři barona Silbersteina, který v obci provozoval papírnu a pivovar. Julius Mařák byl v té době již na studiích v Praze, k rodičům však jezdil minimálně na letní prázdniny.

Na podzim 1853 odjel studovat do Mnichova, odkud se vrátil po roce a půl. V následujících letech začal častěji zajíždět do Vídně, kde poprvé vystavoval v již zmiňovaném roce 1858. Hodně v této době putoval po českých krajích – po Krkonoších, ale také Českém ráji a Šumavě, kam jezdil k příbuzným do Sušice. Později o této době hovořil jako o svých vandrovních rocích (Bummeljahre). Trvale se usadil až v roce 1860, nikoliv však v Praze, ale ve Vídni, kam jej následovali rodiče i mladší sourozenci. Krkonoše podle všeho navštěvoval i po tomto datu – v roce 1880 ve Vídni vyšel ilustrovaný průvodce po Krkonoších čítající dvě desítky grafik podle Mařákových kreseb. Jako číslo dvacet zde figuruje také pleso Kleiner Teich.
 

Julius Mařák: Na pasece u lesa, 80. léta 19. stol.

Julius Mařák: Na pasece u lesa, 80. léta 19. stol.,
olej na plátně, 106 x 76 cm,
cena: 1 800 000 Kč, Galerie Kodl 2. 12. 2018

 

 

Atraktivitu obrazu, který bude dražen na specializované aukci malířství 19. století, ještě umocňuje jeho provenience. V roce 1904, když byl vystaven ve vídeňském Kunstlerhausu, je jako majitel díla uváděn lékař a filozof Georg Albert (1869–1943). Ten jej s největší pravděpodobností zdědil po svém otci, českém lékaři Eduardu Albertovi (1841–1900), který se narodil v Žamberku a od roku 1881 byl profesorem chirurgie na vídeňské univerzitě a ředitelem tamní první chirurgické kliniky. Právě po něm je pojmenován pražský Albertov.

Albert se vedle chirurgie věnoval také literární tvorbě a aktivně se účastnil vídeňského společenského života, přičemž byl přijímán jak českou, tak rakouskou společností. Přátelil se s řadou osobností tehdejší kultury a politiky, z umělců nejen s Mařákem, ale také s Václavem Brožíkem či Josefem Václavem Myslbekem. Mařák i Albert měli oba také blízko k Josefu Hlávkovi. Když Julius Mařák v roce 1887 získal místo profesora obnovené krajinářské speciálky na tehdy ještě soukromé Akademii výtvarných umění v Praze, bylo to na přání Josefa Hlávky. Když v květnu 1891 slavnostně zahajovala činnost Česká akademie věd a umění, jejímž hlavním iniciátorem a prvním prezidentem byl Hlávka, jedním z pozvaných řečníků byl právě Eduard Albert.
 

Julius Mařák: Setkání v lesích, 80. léta 19. stol.

Julius Mařák: Setkání v lesích, 80. léta 19. stol.,
olej na plátně, 144 x 90 cm,
cena: 100 000 EUR, Dorotheum Vídeň 23. 4. 2015

 

 

Ačkoliv aukcemi každoročně projde pět až deset Mařákových obrazů, žádné srovnatelné dílo se na trhu dlouho neobjevilo. Většinou jsou nabízeny jen drobnější malířovy práce a dílčí studie jednotlivých krajinných motivů, často malované na lepence. Podle Michala Šimka Krajina z Krkonoš "patří k nejvýznamnějším Mařákovým obrazům, které trh s uměním za posledních třicet let nabídl". Tomu odpovídá i předaukční odhad, který je stanoven na 70 až 100 tisíc eur bez aukční provize, což je včetně poplatků zhruba 2,1 milionu až 3,1 milionu korun. Malířův rekord na českém trhu, stanovený na loňské prosincové aukci Galerie Kodl, je 1,8 milionu korun. Ve vídeňském Dorotheu se před čtyřmi lety prodal rozměrný obraz Setkání v lesích z druhé poloviny 80. let za 2,7 milionu korun, přičemž předaukční odhad počítal jen s pětinovou částkou. Menší Mařákovy práce jsou nadále ke koupi za částky od sto tisíc do půl milionu korun.

Krajinářský ateliér na pražské akademii Julius Mařák vedl až do své smrti v roce 1899. V letech 1887 až 1890 současně zastával post rektora a ve školním roce 1893–94 akademii vedl jako jmenovaný zástupce rektora Václava Brožíka. Mařákovou speciálkou během dvanácti let prošly čtyři desítky malířů, z nichž mnozí dnes patří mezi nejvyhledávanější autory českého umění přelomu 19. a 20. století. Krkonoše pak sehrály důležitou roli v tvorbě jednoho z jeho nejtalentovanějších žáků, Otakara Lebedy. Ten v roce 1896 opakovaně maloval i pleso Mały Staw, na rozdíl od svého učitele však volil pohled z výšky z hlavního hřebenu hor.
 

Otakar Lebeda: Jezerní bouda, 1895–96
Otakar Lebeda: Jezerní bouda, 1895–96, olej na plátně, 76 x 96 cm,
cena: 2 160 000 Kč, Galerie Kodl 26. 11. 2017

 

 

Jeden z těchto obrazů prošel pod názvem Jezerní bouda před dvěma lety aukcí Galerie Kodl, kde se prodal s výrazným nárůstem za 2,16 milionu korun. Zatímco Mařák se soustředil na dramatickou scenerii odhalených skal a pokroucených stromů, jeho žák ovlivněný impresionismem si všímal hlavně atmosférických jevů. Julius Mařák zemřel ve věku šedesáti sedmi let začátkem října 1899. Vídeňská aukce jeho Krajiny z Krkonoš se tak uskuteční dva týdny po 120. výročí malířova úmrtí. Dražbě bude předcházet výstava v Praze, která proběhne od 23. září do 4. října v reprezentačních prostorách pražského Dorothea na Ovocném trhu.

 

Share on Facebook  Print 

Loading...