Medek z výstavy D

Galerie Kodl 29. 11. 2020

První oficiální prezentací českého informelu byla výstava s kryptickým názvem D, která se konala na jaře 1964 v pražské Nové síni. Mikuláš Medek na ní byl zastoupen třemi obrazy, jeden z nich bude v neděli 29. listopadu dražit Galerie Kodl.

Mikuláš Medek: Sesutý signál, 1963


Mikuláš Medek: Sesutý signál, 1963, olej a email na plátně, 178 × 133 cm,
vyvolávací cena: 6 000 000 Kč (+ 20% provize), Galerie Kodl 29. 11. 2020

První oficiální prezentací českého informelu byla výstava s kryptickým názvem D, která se konala na jaře 1964 v pražské Nové síni. Zúčastnilo se jí jedenáct autorů, sotva třetina původně zamýšleného počtu. Volně navazovala na neoficiální Konfrontace, výstavy konané v letech 1960–61 v ateliérech Jiřího Valenty a Aleše Veselého v Praze a Jozefa Jankoviče v Bratislavě. V říjnu 1961 byla založena stejnojmenná skupina sdružující 36 umělců a 6 teoretiků z Čech i Slovenska, která si podala žádost na Svaz čs. výtvarných umělců o přidělení výstavního termínu na další rok. Cílem bylo seznámit veřejnost se soudobým nefigurativním uměním. Žádost byla dva roky po sobě zamítnuta, uspěla až v roce 1963, kdy došlo k dílčímu uvolnění ideologického dohledu nad kulturou.

Skupina se mezitím rozpadla, aniž se kdy sešla, a celková situace na výtvarné scéně se výrazně proměnila. Nefigurativnost přestala být dostatečně nosnou kategorií. "Jestliže původně měla mít výstava především význam iniciačního činu, má v dnešních podmínkách hromadné konverze k abstrakci především význam korektivu," vysvětloval novou koncepci v katalogovém textu František Šmejkal. Proti záplavě "epigonů, kšeftařů a snobů, parazitujících na původních objevech a rozmělňujících je do nechutných omáček abstraktního akademismu" měla výstava D ukázat "autentické hodnoty" soudobé abstrakce. "Otázka autenticity nabývá smyslu teprve tehdy, chápeme-li ji v jejím nejhlubším významu původního a pravdivého projevu člověka, reagujícího na nejnaléhavější problémy své doby. Není pochyby o tom, že těmito hlavními problémy se dnes znovu staly otázky smyslu lidské existence a postavení současného člověka ve světě," píše Šmejkal. Do výběru se dostali: Jiří Balcar, Vladimír Boudník, Josef Istler, Čestmír Janošek, Jan Koblasa, Mikuláš Medek, Karel Nepraš, Robert Piesen, Zbyněk Sekal, Jiří Valenta a Aleš Veselý.
 

Výstava D, Nová síň, Praha, 25. 3.–19. 4. 1964, foto: Karel Kuklík


Výstava D, Nová síň, Praha, 25. 3.–19. 4. 1964, foto: Karel Kuklík,
repro: Mahulena Nešlehová: Jan Koblasa, Karolinum, Praha 2002

Písmeno D v názvu výstavy odkazovalo k postavě Helgy-Démony z knihy Utrpení knížete Sternenhocha od Ladislava Klímy. Výstava však musela z rozhodnutí oficiálních orgánů zůstat bez katalogu, a tak tato asociace nebyla divákům nikde vysvětlena. Texty připravovaného katalogu vyšly až po roce 1989. Z jednotlivých umělců zmiňuje Šmejkal ve svém úvodu na prvním místě Mikuláše Medka. "Pracuje s barevným materiálem jako s živou hmotou, kterou vrství, rozrývá, drásá, kumuluje, proráží a konfiguruje, aby jí vnutil svou vlastní podobu, aby v ní petrifikoval právě přítomný výsek z 'permanentního toku své existence'," charakterizuje Šmejkal Medkovu tvorbu a pokračuje: "V posledních Medkových obrazech – v Náhlých příhodáchSenzitivních manifestacích a Signálech – nabývá jeho sdělení katastrofického a apelativního charakteru, provázeného novou konfigurací obrazové struktury do výrazných sestav přesně ohraničených a barevně kontrastujících tvarů, svědčících o vzrůstající konkretizaci a adresnosti jeho výpovědi. Obraz se tak stává 'předmětnou zprávou o psychické události', tedy objektem, který je nejen otevřen, ale přímo imperativně zacílen k divákovi, na nějž apeluje a útočí, a zároveň ho vtahuje do sebe, aby ho učinil účastným svého vnitřního dramatu."

Mikuláš Medek se na výstavě představil třemi obrazy z let 1963–64 a společným dílem s Janem Koblasou, oltářem Obětiště panen. Šlo o obrazy Signál T(EM)Sensitivní manifestace I a Sesutý signál, který bude na své listopadové aukci nabízet Galerie Kodl. "Můj cyklus Signály vychází z toho, že člověk je obklopen řadou signálů, nařízení, šipek, které mu přikazují, kudy má jít. Mně šlo o to, tuto složku, která působí mechanicky, zlidštit, využít této mechaniky, která v člověku je, této schopnosti reagovat podvědomě a automaticky na znaky, a dát tomu jiný smysl. Udělat signál, který by v člověku rozjel prostě schopnost vnímat, signál k člověku. (…) Obraz sám, to je chladně vykonstruované modré zrcadlo, v kterém se to červeně vaří, je to jakoby pohled na určitou romantickou situaci," charakterizoval tyto obrazy Mikuláš Medek v rozhovoru s Alexejem Kusákem, který vyšel v květnu 1966 v časopise Výtvarná práce. Cyklus v té době tvořilo celkem devět obrazů: Sensitivní signály I–IV (1963), Sesutý signál (1963), Signál T(EM)Květinový signál I, II a Zanikající signál (všechny z roku 1964). Později se k motivu signálů ještě znovu vrátil. K romantismu ve stejném rozhovoru ještě dodal: "Dělat umění je samo o sobě trochu romantické počínání, takže to je trochu už dané. Vždyť u takových věcí konstruktivistických, u takového op-artu je ten rys romantismu velmi silně obsažený právě v přísném, až manifestačním, sektářském postoji k řádu."
 

Mikuláš Medek: Příliš mnoho alkoholu I (Příliš temný spánek), 1964


Mikuláš Medek: Příliš mnoho alkoholu I (Příliš temný spánek), 1964,
olej a email na plátně, 162 × 130 cm, cena: 2 773 000 Kč, 1. Art Consulting 19. 10. 2011

Své pojetí informelu Medek vysvětloval přirovnáním ke gotické architektuře: "Jde o to, dostat do obrazu věci, které nakonec nejsou opticky aktivní, jsou zakryté. To je výsledek práce na několika vrstvách obrazu a počínaje podkladem každá vrstva (…) musí být svým způsobem definitivní a nějak aktivní (…). To znamená, že emotivní působení jedné vrstvy, která je na počátku úplně nejasná, určuje emotivnost nebo výraz další vrstvy a další a další tak, že na na vrchní vrstvu je pronešena psychická aktivita všech vrstev. Je to jako u gotické architektury, která má v sobě věci, které nikdo nikdy neuvidí, ale které tam jsou, a to z toho důvodu, aby ta architektura tvořila jeden totální celek, který je určen pro existenci, nikoli pouze pro vnímání."

Obraz Sesutý signál je jedním z nejdůležitějších Medkových děl z první poloviny šedesátých let nabízených v aukci. Lepší výstavní historii měly jen obrazy Festival kruhu z roku 1962 a o dva roky mladší Příliš mnoho alkoholu I (Příliš temný spánek) ze sbírky autora Medkovy první monografie Bohumíra Mráze. Cenový rekord v tomto segmentu paří obrazu Příliš mnoho alkoholu II (Vodka) z roku 1965, který se před rokem na aukci Galerie Kodl prodal s výrazným nárůstem za 10,8 milionu korun. Dražba nyní nabízeného obrazu bude startovat na dvou třetinách této částky.
 

Mikuláš Medek: Květinový signál II, 1964


Mikuláš Medek: Květinový signál II, 1964,
olej a email na plátně, 146 x 95,5 cm,
cena: 218 772 CHF, Beurret Bailly Auktionen, St. Gallen 23. 9. 2020

Mikuláš Medek loni zaznamenal výrazný růst cen v návaznosti na prodej obrazů Akce II (Vlna) a Akce I (Vajíčko) z poloviny 50. let, které za 25 milionů a 57 milionů korun na aukcích na Floridě a v Arthouse Hejtmánek vydražil Vladimír Železný. Tentýž kupec stál na jaře i za prvním desetimilionovým prodejem Medkova obrazu z 60. let, když na květnové aukci Galerie Kodl nabídl téměř 10,7 milionu korun za obraz Zobrazení pohledu na nějakého svatého z roku 1966. Předchozí rekord za malířovo informelní dílo patřil obrazu Tři události z roku 1967, který se v prosinci 2015 v Londýně prodal za 6,6 milionu korun. Zmiňovanému obraz Příliš mnoho alkoholu I (Příliš temný spánek) na podzim 2011 na rekord stačila cena 2,8 milionu korun.

Jiný z výše jmenovaných obrazů, Květinový signál II z roku 1964, shodou okolností prošel trhem koncem září, kdy jej dražila švýcarská aukční síň Beurret Bailly. Obraz ze sbírky básníka Jiřího Kuběny se v St. Gallen prodal v přepočtu za 5,5 milionu korun. Ačkoliv předaukční odhad počítal s nižší cenou, na českém trhu by se obraz jistě prodal ještě dráž. Nebylo by tak vůbec překvapením, kdyby se příští rok objevil v nabídce některého z domácích aukčních domů.

 


Související články

Galerijní Eva Kmentová online

Galerijní Eva Kmentová online

Artslimit 24. 3. 2024

Monumentálnější plastiky Evy Kmentové se na trhu téměř nevyskytují. Nyní jde do aukce doposud největší autorčina realizace, práce na zakázku státního podniku z roku 1968.

21. března 2024
Trojúhelníky a sopky Viktora Pivovarova

Trojúhelníky a sopky Viktora Pivovarova

Aukční dům Sýpka 17. 3. 2024

Teprve třetí malbu domácího aukčního trhu vytvořenou moskevským rodákem Viktorem Pivovarovem, který již více než 40 let žije a tvoří v Praze, nabídne ve své nedělní sálové aukci společnost Sýpka. Realizaci z 90. let minulého století začne dražit na č...

15. března 2024
Surrealistické výročí zahajuje René Magritte

Surrealistické výročí zahajuje René Magritte

Sotheby’s Londýn 6. 3. 2024, Christie’s Londýn 7. 3. 2024

Pro obdivovatele belgického malíře Reného Magritta je téměř každý rok důvodem k radosti, neboť již několik sezón se tento ikonický surrealista počítá mezi prodejně nejúspěšnější moderní umělce na trhu. Také proto si jej světové aukční domy vybraly na...

5. března 2024
Zobrazit všechny

Další články


<