Nejdražší známka světa a rekord, který nepadl

Poštovní známka z roku 1856 za 8,3 milionu dolarů

Jednocentová známka Britské Guyany z roku 1856 v barvě magenty se v úterý večer v New Yorku prodala za 8,3 milionu dolarů. Svou pozici nejdražší známky světa tak potvrdila, ale celkově jde o zklamání. Před sedmi lety stála ještě o 1,2 milionu víc a předaukční odhad počítal s cenou 10 až 15 milionů dolarů.


Postage one cent, Britská Guyana, 1856, černý tisk na magentě, 29 x 26 mm,
cena: 8 307 000 USD, Sothebyʼs New York 8. 6. 2021


Známka byla původně vydána jako provizorní řešení, když v této britské kolonii načas došla zásoba výplatních známek a nová dodávka teprve byla na cestě z Anglie. Tehdejší poštovní guvernér Guyany, pan E. T. E. Dalton, požádal vydavatele místních novin Royal Gazette v Georgetownu, aby vytiskli nouzové vydání známek pro místní použití. Známky byly vytištěny v nominálních hodnotách 1 cent a 4 centy. Jednocentové známky byly používány pro poštovné za noviny, čtyřcentové pak na dopisy. 

Design razítek byl totožný, jediný rozdíl byl v označení nominální hodnoty vytištěné napravo. Obě známky byly vytištěny černým inkoustem na nekvalitním papíře purpurové barvy. Byl na nich obrázek lodi, nápis "British Guiana / Postage one (four) cent" a motto kolonie v latině "Damus Petimus que Vicissim" ("Dáváme a žádáme na oplátku"). Ze strachu, že by známky mohly být snadno padělány, nařídil Dalton třem poštovním úředníkům, aby každou známku v momentě prodeje podepsali. Obálky se často uchovávají s dopisy, které obsahují, ale pásky, které byly kolem srolovaných novin, se zpravidla vyhazovaly. To je také důvod, proč se zachoval pouze jeden exemplář jednocentové purpurové Britské Guyany.
 


Záběr z propagačního filmu Sotheby’s

Tento jediný známý exemplář byl objeven v roce 1873 dvanáctiletým školákem v podkroví rodinného domu v Demeraře a toto místo nálezu je potvrzeno poštovním razítkem na známce ze dne 4. dubna 1856. Známka také nese iniciály E. D. W. = Edmund Dalziel Wight, který byl poštovním úředníkem v Demeraře. Chlapec známku později prodal za šest šilinků místnímu sběrateli. Tato světová rarita byla v roce 1878 koupena obchodníkem se známkami Thomasem Ridpathem z Liverpoolu za 120 liber. Již v roce 1922 se cena vyšplhala do desetitisíců, americký textilní průmyslník Arthur Hind za ni v aukci nabídl 21 tisíc liber, respektive 36 tisíc dolarů.

Z Hindovy pozůstalosti známku v roce 1940 za 40 tisíc dolarů získal australský sběratel Frederick T. Small. Když v roce 1970 jeho sbírka přišla na trh, 1 c magenta se prodala za 280 tisíc dolarů. O deset let později ji John E. du Pont, dědic světově proslulé chemické firmy, zakoupil za 935 tisíc dolarů. Když se v roce 2014 rozprodávala jeho pozůstalost, známka vystoupala na více než desetinásobek své předchozí ceny. Vítězných 9,48 milionu dolarů za ni nabídl obuvnický designér Stuart Weitzman, který ji nyní spolu s dalšími položkami ze své filatelistické a numismatické sbírky nabídl v aukci společnosti Sotheby’s v New Yorku.

Dalším filatelistickým rekordům se věnovalo květnové číslo Art Antiques

 

 


Související články

Klimtova slečna Lieserová míří do Hongkongu

Klimtova slečna Lieserová míří do Hongkongu

Auktionshaus im Kinsky, Vídeň, 24. 4. 2024

S napětím vyhlížená dražba Klimtovy Podobizny slečny Lieserové skončila prodejním úspěchem na spodní hranici katalogového odhadu. Kladívkových 30 milionů eur znamená aktuálně sedmé místo v rámci autorova celosvětového žebříčku. Obraz zamíří pravděpod...

25. dubna 2024
Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Auktionshaus im Kinsky, Vídeň 24. 4. 2024

Obrazy rakouského modernisty hýbou světovým trhem téměř dvě dekády. Klimtománie vrcholila v předloňské a loňské sezóně, kdy padaly částky ve vyšších desítkám milionů dolarů a žebříček autorových nejdražších děl se přepisoval hned několikrát. V nastav...

19. dubna 2024
Impresionismus: Od nezájmu a pohrdání k nejdražším obrazům světa

Impresionismus: Od nezájmu a pohrdání k nejdražším obrazům světa

150 let od první výstavy impresionistů

Na den přesně před sto padesáti lety se v Paříži otevřela první výstava impresionistů. Trvala měsíc, skončila komerčním i reputačním nezdarem a pořádající Spolek se ještě týž rok rozpadl. Publiku trvalo dalších deset dvacet let, než se naučilo rozezn...

15. dubna 2024
Zobrazit všechny

Další články


<