ART+, all about the art market
June 2019 1392 

Počátky soukromých galerií

Lehmannův salon, Galerie Ruch

Textem připomínajícím dva významné pražské galerijní prostory druhé poloviny 19. století otevíráme cyklus článků věnovaných pražským soukromým galeriím z období před druhou světovou válkou.

 

Významné místo v komplexu pražských výstavních síní a uměleckého obchodu první republiky zaujímaly soukromé galerie. Tyto reprezentativní podniky řízené podnikateli nebyly vázány jasně definovanou ideovou profilací jako většina uměleckých spolků a dokázaly tak poskytnout prostor širokému spektru výtvarníků a uměleckých skupin. Jejich výstavní místnosti využívala často krátkodobá nebo čerstvě vytvořená uskupení výtvarníků, která se doposud nestačila etablovat a získat vlastní prostory. Vedle četných přehlídek prací domácích umělců pořádaly galerie závažné prezentace zahraničních autorů a výstavy starého umění. Zájemci zde mohli získat umělecká díla nákupem na výstavách, v komisním prodeji nebo v pravidelných dražbách, jež některé galerie se svými aukčními odděleními pořádaly.

Předchůdcem a inspiračním zdrojem pro pražské galerie meziválečného období se stal Salon Mikuláše Lehmanna. Ten poskytoval své služby od začátku 70. let 19. století na nynější Národní třídě, kde našly své místo i další podobně zaměřené podniky ve století následujícím. Salon založený knihkupcem a nakladatelem Mikulášem Lehmannem (1824–1906) nabízel svým zákazníkům obrazy, grafické listy a barvotiskové reprodukce uměleckých děl.

Titulní strana časopisu Ruch vydávaného majitelem stejnojmenné galerie Aloisem Wiesnerem Titulní strana časopisu Ruch vydávaného majitelem stejnojmenné galerie Aloisem Wiesnerem

 

V Lehmannových prostorách bylo možné shlédnout též díla soudobých renomovaných autorů, jako byl Josef Václav Myslbek, Václav Brožík, František Ženíšek, Hugo Ullik, Gabriel Max a další. Vedle prací začínajících malířů občas salon hostil i výstavy uměleckých spolků nebo velké retrospektivy uznávaných mistrů. Rozsahem a kvalitou své činnosti se Lehmannův podnik mohl srovnávat s podobnými firmami své doby v Paříži nebo Vídni.

Jinou zajímavou výstavní prostorou sklonku 19. století se stala Galerie Ruch Aloise Wiesnera (1852 – 1924) na Senovážném náměstí. Její majitel, nakladatel a vydavatel stejnojmenné obrázkové společensko-kulturní revue Ruch, zde mezi léty 1886 až 1889 vystavoval díla domácích a některých francouzských současníků. Mezi Wiesnerovy literární spolupracovníky patřil například Karel Boromejský Mádl nebo Vilém Mrštík. Spojení nakladatelského domu s výstavní síní prezentující současné umělce se stalo inspirací pro další podniky Františka Topiče nebo Otakara Štorch-Mariena v následujícím století.
 

Share on Facebook  Print 

Loading...