První galerijní Purkyně v aukci začíná na skoro 4 milionech

Aukce obrazů U Národní galerie 13. 3. 2023

Díla Karla Purkyněho, který jako jeden z prvních vnesl do českého uměleckého prostředí prvky francouzského realismu a jehož malby nebyly bohužel za jeho života příliš přijímány, se na trhu objevují zcela ojediněle a většinou jde o marginální práce. Jeden z jeho stěžejních obrazů jde nyní do aukce.

 

Karel Purkyně: Zátiší s pávem, 1861, olej na plátně, 94 x 79 cm,  Aukce obrazů U Národní galerie 13.3. online vyvolávací cena: 3 800 000 Kč (+ 20% provize)
Karel Purkyně: Zátiší s pávem, 1861,
olej na plátně, 94 x 79 cm, 
Aukce obrazů U Národní galerie 13.3. online
vyvolávací cena: 3 800 000 Kč (+ 20% provize)

 

Krátký život nedovolil Karlu Purkyněmu příliš široký rozlet, jeho děl je málo a ve valné většině jsou součástí veřejných sbírek. Jinak je tomu s rozměrným obrazem Zátiší s pávem (v odborné literaruře ho lze najít i pod alternativním dobovým názvem Cikánova lovecká kořist), který umělec namaloval v roce 1861. Podle sdělení znalkyně Purkyňova díla Šárky Leubnerové, která k obrazu vypracovala rozsáhlý odborný posudek, se malba od 20. let 20. století nachází stále v rodině jednoho majitele, pana Valšíka, jehož jméno je v souvislosti s vlastnictvím obrazu zmiňováno v katalozích několika výstav přibližně od roku 1925.

Václav Vilém Štech v Uměleckých pokladech Čech, prvním svazku z roku 1913, kde je obrazu kromě textu věnována i celostránková ilustrace v přílohách (fotografie Jana Štence), uvádí k předcházející provenienci malby, že zátiší zdědil p. Schück po otci, jenž žil s Purkyněm v důvěrném přátelství. Text pak upozorňuje především na vliv francouzské realistické malby, zejména Gustava Courbeta, který na Purkyněho silně působil.

S online dražbou tohoto rozměrného obrazu, která probíhá až do pondělí 13. března, přichází aukční síň Aukce obrazů U Národní galerie. Vyvolávací cena plátna byla stanovena na 3,8 milionu korun.

 

Karel Purkyně: Zátiší s pávem, 1861, detail signatury

Karel Purkyně: Zátiší s pávem, 1861, detail signatury 

 

Purkyňova díla jsou z dnešního pohledu výjimečná právě proto, že se vymykala dobové produkci a do prostředí, kde se pěstovala a byla obdivována hladká a často vyumělkovaná akademická malba, přinášela zcela nové podněty. V polovině 50. let 19. století se Purkyně po ročním studiu na pražské Akademii a stejně dlouhém studijním pobytu v Mnichově vydává do Paříže. Ve Francii zakotvil v ateliéru Thomase Coutura, který byl učitelem mnoha malířů impresionostické generace (například Edouarda Maneta, Puvise de Chavannes, Henriho Fantin-Latoura nebo Mary Cassattové). U něj ho zaujal především pastózní malířský rukopis, více se však zajímal o studium starých mistrů a především díla Gustava Courbeta. 

Po návratu do Prahy roku 1857 maloval zejména portréty a na ně navázal zátišími. Soubor maleb s mrtvými zvířaty - loveckým trofejemi - vytvářel od počátku 60. let 19. století. Je jim vlastní až naturalistické ztvárnění zvířat, pastózní nanášení barev a plastická struktura malby. Kromě nabízeného obrazu se mezi ně řadí například Zátiší s bažanty (Bažanti), Zátiší s cibulí a koroptvemi (oba taktéž z roku 1861) nebo o rok mladší Sova sněžná. Všechny tyto obrazy jsou uloženy v Národní galerii v Praze. První tři zmíněné malby Purkyně představil již roku 1861 na výstavě Krasoumné jednoty.

To, co vadilo dobové kritice nejvíce, bylo právě příliš realistické zachycení mrtvých zvířat. Nadšení ale nepanovalo ani z tmavých barev, které Purkyně rád používal. Tomuto příznačnému momentu umělcovy tvorby se detailně věnoval Vojtěch Volavka. Uveďme jen tolik, že k tomu, aby byly odstíny barev co nejstudenější, malíř používal černozelený podklad, na který pak lazurami nanášel samotnou barvu. V případě zátiší tomu tak bylo především u zdí, na nichž jsou trofeje zavěšeny. Dobře je to patrné v detailu s autorovou signaturou (viz výše).

 

Karel Purkyně: Zátiší s pávem, 1861, detail rámu se štítkem z výstavy v NG v roce 1962 a vyrytým jménem majitele obrazu
Karel Purkyně: Zátiší s pávem, 1861, 
detail rámu se štítkem z výstavy v NG v roce 1962 (cizí majetek 35) a vyrytým jménem majitele obrazu 
 

Výstavní historii nabízeného díla dokumentují mimo jiné razítka na zadní straně rámu. Obraz prošel výstavou Sto let českého umění 1830 - 1930, která se konala v roce 1930 u příležitosti otevření nové budovy spolku Mánes, druhé razítko ukazuje na soubornou výstavu díla Karla Purkyněho v Národní galerii v roce 1962. To je také naposledy, kdy se obraz objevil na veřejnosti. Přímo v rámu je pak ještě vyryto jméno majitele Ing. J. Valšík. Obraz byl reprodukován v celé řadě odborných knih, statí a katalogů (více v posudku Š. Leubnerové v detailu obrazu na webu aukční síně).

Kromě již zmíněného Jana Štence fotografoval Purkyňův obraz i jiný přední český fotograf, Josef Sudek. Jeho snímek malby i s příslušným negativem má ve svých sbírkách fototéka Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. 

 


Související články

Kupkova mašinistická Danae si troufá na rekord

Kupkova mašinistická Danae si troufá na rekord

Adolf Loos Apartment and Gallery, 21. 4. 2024

Obraz Početí/Danae vytvořený kolem roku 1930 by se mohl stát nejdražším dílem Františka Kupky, který se kdy prodal na tuzemských aukcích. Dražit se začne na 85 milionech korun bez aukční provize. Tu po dohodě s majitelem aukční síň snížila na 10 proc...

11. dubna 2024
Galerijní Eva Kmentová online

Galerijní Eva Kmentová online

Artslimit 24. 3. 2024

Monumentálnější plastiky Evy Kmentové se na trhu téměř nevyskytují. Nyní jde do aukce doposud největší autorčina realizace, práce na zakázku státního podniku z roku 1968.

21. března 2024
Trojúhelníky a sopky Viktora Pivovarova

Trojúhelníky a sopky Viktora Pivovarova

Aukční dům Sýpka 17. 3. 2024

Teprve třetí malbu domácího aukčního trhu vytvořenou moskevským rodákem Viktorem Pivovarovem, který již více než 40 let žije a tvoří v Praze, nabídne ve své nedělní sálové aukci společnost Sýpka. Realizaci z 90. let minulého století začne dražit na č...

15. března 2024
Zobrazit všechny

Další články


<