Vladimír Lekeš s Kupkovým obrazem Tvar modré

Na úvodní výstavě si návštěvníci mohli listovat katalogem z roku 1935, kde byly původní prodejní ceny vystavených obrazů. Štyrského Člověk sépie tehdy stál 4 tisíce korun; na kolik by podle vás přišel dnes?

Výstava ikonických olejů Toyen a Jindřicha Štyrského ze soukromé pařížské sbírky Geraldiny a Bernarda Galateau byla nekomerční a byla zamýšlena jako připomínka osmdesáti let od první výstavy Skupiny surrealistů v ČSR, která se uskutečnila prakticky na den přesně na tom samém místě. Z bezpečnostních důvodů i kvůli výši pojistky výstava trvala pouze jedenáct dnů, za tu dobu ji však navštívilo na dva tisíce diváků, což je myslím velký úspěch. V případě, že by výstava byla prodejní, uměli bychom Štyrského prodat v privátním prodeji za částku kolem 35 milionů korun a Magnetovou ženu od Toyen za částku okolo 27 milionů.

Čtyři tisíce korun nebyla v roce 1935 vůbec malá částka, v dnešních relacích třeba sto tisíc. Štyrskému tehdy bylo pětatřicet let a za sto tisíc jde dnes určitě koupit řadu zajímavých děl současných umělců. Vidíte mezi nimi někoho, jehož práce budou za osmdesát let také stát miliony?

Nikoliv až za osmdesát let. Myslím, že během pěti-deseti let budou stát oleje Hynka Martince miliony a možná i desítky milionů korun. Malíře jsem měl možnost navštívit v jeho ateliéru v Londýně. Tento relativně mladý umělec je již dnes vyzrálou osobností a má to v hlavě „srovnané“. Nemýlil jsem se před mnoha lety s cenami Františka Kupky a doufám, že se nebudu mýlit nyní i s Hynkem Martincem. Uvidíme, stojí před ním ještě mnoho práce…

Co by český stát měl dělat v zájmu větší propagace českého umění ve světě?

Podle mého soudu se vše odvíjí od kvality a odborných schopností lidí, kteří k tomu mají co říci či přímo rozhodují. Národní galerie v Praze má pod vedením dvojice Jiří Fajt-Adam Budak velkou šanci stát se mezinárodně respektovanou institucí. Moravská galerie v Brně díky osobě bývalého ředitele Marka Pokorného a jeho nástupce Jana Presse jde již dlouhou dobu dobrým směrem. Obě tyto instituce si uvědomují, že bez spolupráce se soukromými sběrateli a galeriemi se neobejdou. Naopak katastrofální situace je na Ministerstvu kultury – Odboru památkové péče, kde někteří předlistopadoví úředníci nepochopili vůbec nic a rozhodují na základě svých subjektivních dojmů o soukromém majetku a osudech cizích lidí. Domnívám se, že tak i svými rozhodnutími připravili restituenty a majitele uměleckých děl o stovky milionů až možná miliard korun. Propagaci českého umění v zahraničí by tedy nepochybně prospělo nastavení přesných pravidel vývozu, tak jak je tomu ve všech civilizovaných zemích světa, se zachováním předkupního práva státu.

Připravujete soupis obrazů Františka Kupky, můžete jej blíže představit?

Soupis olejomaleb Františka Kupky je připravován naší společností Adolf Loos Apartment and Gallery na základě smlouvy s Národní galerií v Praze, která je i naším partnerem v tomto projektu. Nedávno k projektu přistoupila i rakouská Národní galerie Belvedere Vídeň. Na soupisu pracujeme již pět let a je již prakticky hotov. Nyní probíhají jazykové korektury. Soupis by měl vyjít v češtině, angličtině a francouzštině. Čekají nás však ještě poměrně složitá jednání s nakladateli a některými držiteli autorských práv, ale doufám, že letos by soupis měl jít do distribuce. Do soupisu, který bude mít cca 500 stran, bude zařazeno na 360 Kupkových olejů. Z toho je v soukromých sbírkách odhadem pětina, což je poměrně málo.

V Londýně byl začátkem roku nabízen Kupkův obraz Vanoucí modře III., nakonec však zůstal nevydražen. Co podle vás bylo důvodem?

Na aukci jsem byl osobně přítomen. Jeden sběratel, který měl o obraz zájem, mě požádal o stanovisko a prohlídku obrazu. Bohužel byl obraz ve velmi špatném stavu a skutečně neodborně zrestaurován. Myslím, že bylo profesionální chybou Christie’s zařadit jej v tomto stavu do aukce. Další chybou byl extrémně vysoký odhad 1,5 až 2 miliony liber (bez aukční provize) a limit, pod který aukční síň nemohla obraz prodat. Během aukce byla nabídka po telefonu ve výši 1,3 milionu liber a pravděpodobně aukční síň obraz i po aukci za sníženou cenu prodala, neboť poaukční nabídku našeho klienta již neakceptovala.

Příští aukce vaší společnosti se uskuteční poslední dubnovou neděli v Mánesu. Na co se mohou sběratelé těšit?

Aukční katalog je na internetu nebo se čtenáři mohou přijít podívat na předaukční výstavu, která se bude konat v Mánesu od 19. dubna. V této naší prestižní aukci, která patří k vrcholům aukční sezony, bude nabídnuto 90 položek v rozmezí vyvolávacích cen od 10 tisíc do 4 milionů korun. K „bonbónkům“ aukce bude dozajista patřit například ikonický olej Josefa Šímy Portrét Marguerite Neveaux z roku 1922, který pochází přímo z rodiny malíře. Dále kvalitní oleje a kresby Václava Brožíka, Václava Radimského, Antonína Slavíčka, Emila Filly, Františka Kupky, Emila Orlika, Toyen, Pravoslava Kotíka, Adrieny Šimotové… Myslím, že černým koněm aukce bude šest objektů Jiřího Koláře ze začátku 60. let či pigmentová originální fotografie The Bow Františka Drtikola.

Vladimír Lekeš je znalcem a milovníkem díla Františka Kupky a Adolfa Loose. Název galerie, jejímž je jednatelem, odkazuje na skutečnost, že sídlí v apartmánu od tohoto slavného meziválečného architekta. Interiér plzeňského mládeneckého bytu, který Loos navrhl v roce 1927, Vladimír Lekeš zachránil na konci 80. let před demolicí. Koupil veškeré dochované prvky vnitřního vybavení a po náročném restaurování vytvořil v Praze rekonstrukci původního bytu. Loosův apartmán je přístupný po předchozí domluvě v ulici U Starého hřbitova. Vladimír Lekeš zastupoval dědice Jindřicha Waldese při prodeji řady děl z rodinné sbírky i při jednáních o restituci Waldesova archivu. Jako znalec Kupkova díla je zapsán v prestižním francouzském katalogu Guide international des experts et spécialiste. Příští aukce společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery se uskuteční v neděli 26. dubna od 14 hodiny ve výstavní síni Mánes.

www.aloos.cz

Propagaci českého umění v zahraničí by prospělo nastavení přesných pravidel vývozu, tak jak je tomu ve všech civilizovaných zemích světa, se zachováním předkupního práva státu.