Brychta Jaroslav (1895 - 1971)    

Jaroslav Brychta (9. 3. 1895, Pohodlí u Litomyšle – 5. 10. 1971, Železný Brod) – sklářský výtvarník a sochař, pedagog a ředitel na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě, kde působil od jejího založení v roce 1920 až do roku 1960. Studoval na VŠUP v Praze u profesorů Josefa Drahoňovského a Bohumila Kafky. Zabývá se tvorbou skleněných figurek z taženého a foukaného skla, které vytváří od 20. let 20. století a učiní z nich specifikum sklářského oboru pevně spjaté s Železným Brodem. Jedná se o postavičky vytvořené nad kahanem tažením barevných tyčinek, nebo foukané, sešívané, modelované či drátkové. Uspěl s nimi i mimo české prostředí, např. na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži (1925), kde získal Zlatou medaili, v rámci mezinárodní výstavy uměleckého průmyslu ve Stockholmu (1931), na Světové výstavě v Bruselu (1935, Velká cena) a na Světové výstavě v Paříži (1937, Velká cena). Vytváří také monumentální plastiky, reliéfy, skleněné plakety, specializuje se na  portrétní plastiku. Účastní se mnoha skupinových výstav, v roce 1964 je uspořádána samostatná výstava k 40 letům jeho tvorby. Jeho dcerou byla světoznámá sklářka Jaroslava Brychtová.