Vlastimil (pol. Wlastimil) Hofman byl významný meziválečný a poválečný polský malíř. Narodil se v roce 27. 5. 1881 v Praze - Karlíně a zemřel 6. 3. 1970v polské Szklarské Porębě nedaleko českých hranic. V roce 1889 se s rodinou přestěhoval do Krakova, kde studoval na Akademii výtvarných umění u J. Stanislawského a J. Malczewského. V letech 1899 - 1901 studoval na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži u Geromeho. Často dojíždí do Prahy, kde již r. 1906 souborně vystavuje a kde byl objeven jako dovedný portrétista. Jeho dílo se objevuje na výstavách Vídeňské Secese, jejíž byl aktivní člen, a na výstavách S.V.U. Mánes. Další výstavy v Topičově salonu (1924, 1928). Jeho díla jsou v galeriích v ČR, Polsku, Rakousku, Německu. Jeho dílo se neslo v rovině symbolicko-alegorické, maloval náboženské, antické i folklórní motivy a krajiny.