ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Art+Antiques Antonín Procházka

Do aukce jde nejkrásnější Procházka za pět let

Malíř Antonín Procházka je jednou z klíčových osobností naší meziválečné moderny. Jeho význam naposled připomněla rozsáhlá souborná výstava před deseti lety. Na trhu je jeho děl sice dostatečné množství, opravdové šedévry se však objeví jednou za několik let. Takovým je i orfický portrét muže původem ze sbírky brněnského předválečného sběratele Karla Ditricha. Významný obraz z počátku první světové války nebyl v Čechách k vidění více než půl století.

Antonín Procházka: Mujžská hlava / 1916 / olej na lepence / 38,8 x 32,3 cm

Antonín Procházka: Mužská hlava / 1916 / olej na lepence / 38,8 x 32,3 cm / 1. Art Consulting
10. 2. 2013 / cena: 9 460 000 Kč

 

Antonín Procházka byl už od ukončení studií jedním z nejaktivnějších a nejvýraznějších českých umělců. Na podzim 1906 se vydává s Emilem Fillou a Bedřichem Feiglem na studijní cestu do Berlína, Amsterdamu, Paříže, Říma a Neapole. Zde poznává staré evropské umění, ale také například rané práce Picassa. V následujících dvou letech se pak podílí na obou výstavách Osmy (1907, 1908), vystavuje práce inspirované expresionismem a fauvismem. V roce 1909 se v Paříži poprvé setkává s kubismem, s jehož ohlasy a formálními postupy se pak ve své tvorbě potýká ještě po první světové válce.

V nelehké finanční situaci přijímá Procházka v roce 1910 místo učitele kreslení na reálce v Moravské Ostravě. V následujícím roce spolu s radikálním křídlem mladé generace zakládá Skupinu výtvarných umělců. Otevírá se Procházkovo nejvýznamnější a dlouhou dobu i nejoceňovanější období analytického a syntetického kubismu. Už před počátkem první světové války v sérii zátiší, květin a portrétních hlav rozvíjí kubistické tvarosloví do osobité podoby dynamického barevného orfismu moravské provenience. Do tohoto snad nejzajímavějšího a umělecky neobyčejně silného Procházkova údobí náleží i dlouhá léta nezvěstný portrét Mužská hlava.

V Ostravě Procházka zůstává až do roku 1921. Tehdy mu sem znovu po válečné odmlce píše přítel Emil Filla, právě se vracející z emigrace: „Života uměleckého jsem se dosud málo zúčastnil, neboť jsem dosud instaloval stále jen sebe.“ Vybízí Procházku k přesídlení do Prahy, aby spolu „mohli společně pracovati“. Místo toho však Procházka přesídlí pouze na jiné učitelské místo do Nového Města na Moravě. Od roku 1924 pak působí v Brně, kde naplno rozvíjí svůj specifický civilní neoklasicismus. Pracuje s pastózními nánosy malby, pískem, později enkaustikou. Potkává zde řadu svých podporovatelů a sběratelů, mezi nimi Františka Veneru, Františka Dvořáčka či pediatra Otakara Teyschla (o něm více zde).

Obraz Mužská hlava vznikl tedy někdy v druhém válečném roce ještě za pobytu v Ostravě. Pochází ze sbírky brněnského a později pražského sběratele a obchodníka s uměním Karla Ditricha. V jeho majetku se těsně před malířovou smrtí nacházelo na 32 obrazů, reprezentujících průřez celým dílem od roku 1903 až do roku 1944. Malba Mužská hlava se objevila na autorových souborných posmrtných výstavách v roce 1946 v Domě umění v Brně a v roce 1947 v pražském Mánesu, odtud také na rubu nese razítko. Naposledy pak prošla další samostatnou výstavou, konanou v brněnském Domě umění v roce 1958. Autorem obou poválečných výstav v Domě umění byl Albert Kutal. Ta druhá brněnská probíhala rok po zdejší klíčové přehlídce Zakladatelé moderního českého umění, tedy v době, kdy byla u nás otázka navazování na tradici domácí předválečné moderny velmi aktuální.

Antonín Procházka: Poprsí muže / 1918 
/ olej na plátně / 69 × 49 cm

Antonín Procházka: Poprsí muže / 1918 
/ olej na plátně / 69 × 49 cm / 
Galerie Art Praha 23. 9. 2007 / 
cena: 10 620 000 Kč

 

Reprodukce Mužské hlavy se pod názvem Hlava nachází také v knize Miroslava Lamače Osma a Skupina výtvarných umělců vydané v roce 1988. Obraz je publikován také v soupise díla, který je součástí Procházkovy monografie vydané k výstavě v Moravské galerii v Brně roku 2002. Zde se objevuje opět pouze v černobílé reprodukci s přípisem „místo uložení neznámé“. Dílo, které nebylo na veřejnosti k vidění více než půl století, se díky neutuchající konkurenci a mechanismům trhu podařilo současnému prodejci vypátrat v jedné zahraniční soukromé sbírce.

Malba Mužská hlava, zasazená do reprezentativního zlaceného řezaného rámu, se objeví jako titulní položka katalogu první letošní aukce 1. Art Consulting konané druhou únorovou neděli. Jeho vyvolávací cena je včetně provize stanovena na částku 4,15 milionů korun. Odhadní cena uvedená v katalogu je pak určena v rozmezí 5–7 milionů korun. Připomeňme, že dosud nejdražší Procházkovo dílo vyšlo kupce na téměř 12 milionů korun (všechny dosažené ceny jsou s provizí). Zaplatil je roku 2008 za zátiší Kopretiny z roku 1922, jedno z pozdních závěrečných děl lyrického kubismu. Cena tohoto díla v dražbě vzrostla dvojnásobně, přestože se jednalo o opakovaný prodej realizovaný poměrně brzy po sobě. O dva roky dříve byl totiž tento obraz vydražen s rekordním nárůstem za 8,4 milionu korun, vyvolávací cena tehdy činila „pouhých“ 1,1 milionu korun.

Kopretiny přitom byly také jedním z děl, které se díky mechanismům trhu objevily na veřejnosti po desetiletí, v deset let starém soupise jsou taktéž uvedeny jako nezvěstné. Nad symbolickou hranicí 10 milionů korun se prodal ještě další Procházkův obraz, orfické Poprsí muže z roku 1918, které je plátnu nabízenému v současnosti asi nejblíže (10,6 milionu korun). Všechny tři uvedené prodeje proběhly u stejné síně, Galerie Art Praha. Další prodeje byly realizovány už pak hluboko pod touto hranicí, řádově do konečné ceny 2 až 3 milionů korun. Šlo především o práce z pozdních 20., 30. a 40. let. Od malíře Procházky se však za poslední desetiletí prodávaly nejen oleje. Objevila se také řada mimořádných prací na papíře, zmiňme alespoň špičkový raně kubistický akvarel Poprsí dívky (484 tisíc korun) nebo civilistní koláž Milenci z brněnské sbírky Václava Jelínka (144 tisíc korun).

Při úvahách nad cenami Antonína Procházky je třeba vzít v potaz, že jde o autora z hlediska domácí avantgardy přinejmenším stejně významného, jako je jeho tržně populární vrstevník Emil Filla. Jeho tvorba je přitom méně početná a špičková díla jsou na trhu velmi vzácná. Těžko však při současné konkurenci a situaci na trhu tomuto galerijnímu obrazu předpovídat tak výrazný nárůst, jaký měla dvě zmíněná rozměrnější Procházkova plátna ještě před pár lety. Byl by však příjemným překvapením.

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...