ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Art+Antiques České poválečné sklo

České sklo je pravděpodobně jediným artiklem, který v mezinárodním obraze naší země dokáže konkurovat hokeji. Svět byl uchvácen zejména ateliérovým sklem, které se rozvíjelo od poloviny 50. let, ale vyhledávaným sběratelským artiklem se staly rovněž nejrůznější vyvzorované návrhy určené původně pro výrobu. Skleněnými artefakty se dnes začíná zabývat stále mladší generace sběratelů a stále častěji se také objevují v nabídce aukčních síní.

„Jak říkají psychologové, lidé u nás mají české sklo druhé poloviny 20. století emočně obsazeno. Při pohledu na sklářské výrobky se třesou odporem nebo absolutním nadšením,“ říká Irena Velková z aukčního domu Sýpka, který v říjnu pořádá již pátou specializovanou aukci skla. Nedoceněná je především oblast užitého skla, které se částečně věnovali autoři respektovaní díky své volné tvorbě, ale také autoři zcela anonymní, kteří svůj život zasvětili výhradně spolupráci s výrobou.

1. Jaroslav Svoboda: váza / návrh 1974 / Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice / model č. 7425 / hutní sklo / výška 25,5 cm / cena: 2 950 Kč
2. Pavel Hlava: váza / návrh 1957 / Borské sklo, Nový Bor, závod Exbor / hutní, ručně broušené sklo / výška 25 cm / cena: 4 366 Kč
3. František Vízner: váza / návrh 1970 / Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice / model č. 7117 / hutní sklo / výška 18,5 cm / cena: 2 950 Kc

 

Pro mezinárodní renomé českého autorského skla byla v poslední době důležitá kniha německého historika umění Helmuta Rickeho, který ve spolupráci s českými i zahraničními odborníky zmapoval a zhodnotil vývoj sklářské tvorby v Čechách od roku 1945 do konce 80. let. Připravil tak 450stránkový katalog k výstavě České sklo, 1945–1980 – Design v době protivenství. Když tuto výstavu v roce 2005 uvedlo slavné Muzeum skla v americkém Corningu, americké noviny o ní psali jako o zcela mimořádné události. Výstava měla několik repríz včetně Veletržního paláce v Praze.

Před třemi lety vyšla kniha Angličana Marka Hilla s názvem Hi Sklo Lo Sklo, ve které autor oslavuje české sériově ručně vyráběné sklo. To v Čechách dosud stojí spíše stranou veřejného zájmu a aukční katalogy Sýpky v řadě případů představují první systematické zpracování informací stran autorství, datace, skláren i příslušné literatury. Na jejich přípravě společnost spolupracuje s respektovanými odborníky, například s nestorem českého skla Antonínem Langhamerem. „První aukce proběhla na základě soukromé sbírky. Setkala se s úspěchem a začali k nám chodit lidé s dalšími předměty i celými sbírkami. Dnes už aukce zaměřené na tuto oblast pořádají i další aukční domy,“ popisuje Irena Velková. Do aukcí jde vždy kolem stovky skleněných artefaktů volné i užité tvorby, jež byly zpracovány v hutích, lisovány či broušeny.

Výdobytek socialismu

„Když na konci 50. let dorazily exponáty na výstavu v Muzeu skla v americkém Corningu a kurátoři otevřeli ošklivé bedny z Československa, domnívali se, že jejich úžasný obsah pochází z jiné planety,“ směje se Milan Hlaveš, vedoucí sbírky skla a keramiky pražského Uměleckoprůmyslového musea. Odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce znamenal pro sklářský průmysl útlum, který byl však díky budovatelskému nadšení rychle překonán. Vedení našeho státu si zároveň po krátkém a málem pro obor tragickém zaváhání uvědomilo, jaký se ve sklářské výrobě skrývá potenciál. V roce 1954 nastoupila na post ministryně spotřebního průmyslu Božena Machačová-Dostálová, která věnovala zvýšenou pozornost výtvarné kultuře výroby, a sklo se stalo klíčovým prvkem pro prezentaci státu na důležitých mezinárodních výstavách (Triennale užitého umění v Miláně 1957 a 1960, Světové výstavy EXPO v Bruselu 1958 a v Montrealu 1967 atd.). „Na základě úspěchu výstav uměleckého skla se prodávalo sklo průmyslové a získané valuty stát mohl investovat do nákupu surovin, součástek či exotického ovoce,“ vysvětluje Milan Hlaveš.

1. Jiří Zejmon: váza / návrh 1969 / Sklo Union Teplice, sklárna Rudolfova huť / model č. 13261 / lisované sklo, listrované / výška 18,5 cm / cena: 4 720 Kč
2. Milan Metelák: váza / po 1955 / Borské sklo, sklárna Harrachov / hutní sklo / výška 23,5 cm / cena: 1 416 Kč
3. Milan Metelák: váza floret / návrh 1966 / Borské sklo, sklárna Harrachov / nabíhavé sklo foukané do optické předformy / výška 22 cm / cena: 2 360 Kc

 

Socialistické hospodářství zároveň umožňovalo náročný vývoj nových výrobních postupů, kterými byl západní svět zcela ohromen. Výtvarníci dokázali vytvářet náročné plastiky pomocí tavení skla ve formách, ale progresivní technologie a výtvarná fantazie se projevovala rovněž v oblasti předmětů téměř každodenní potřeby. Mezi sklem sériově vyráběným pomocí lisování, foukání a tvarování v huti, broušením, rytím, malbou, leptem i kombinovanými technikami se objevovala řada předmětů pohybujících se na hranici mezi užitým a uměleckým sklem. „V běžných domácích potřebách bylo možné koupit lisované sklo, které je dnes žádaným sběratelským artiklem. Vysokou úroveň si držely také nápojové soubory. Bylo však třeba vědět, kde je hledat. Většina obyvatel nakonec pila ze sklenic od hořčice,“ popisuje Milan Hlaveš.

Sběratelská záležitost

Podle Ireny Velkové je dnes mezi dnešními třicátníky hodně těch, kteří chtějí vytvářet umělecké sbírky, mají potřebné prostředky a sklo je láká jako efektní doplněk interiéru. „České lisované sklo je v kontextu světového designu velmi zajímavý fenomén. Největší progres udělali pánové Vízner, Matura a Urban, z nichž každý měl svůj specifický přístup – ten je pro lisované sklo velmi důležitý. Některé jejich práce by měly být součástí sbírek po celém světě, jelikož jsou opravdu vynikající. I přesto, že po formální stránce se autoři inspirovali například skandinávským designem,“ vysvětluje designér Maxim Velčovský, který začal sklo sbírat před šesti lety. „Tehdy jsme způsobili krátkodobý zájem o lisované sklo, který ale opět opadl, což je pro sběratele prozatím dobře. V zahraničí je české lisované sklo často levnější, jelikož lidé neznají jeho původ. Nedávno jsem si například přivezl pár kusů z blešáku ve Stockholmu,“ vypráví designér.

Přijetí českého lisovaného skla mezi zahraničními i našimi sběrateli ovlivnila kniha Marcuse Newhalla s názvem Sklo Union. Art Before Industry: 20th Century Czech Pressed Glass vydaná v roce 2008. Autor na knize pracoval deset let a doplnil ji rozsáhlou databází lisovaného skla na CD (Maxim Velčovský však upozorňuje, že obsahuje chyby). „Marcus Newhall se kvůli lisovanému sklu dokonce naučil česky. Potkali jsme se na blešáku a později jsme ho provázeli po naší zemi a ukazovali mu zásadní místa spojená se sklem. Nejzapálenější guru je ovšem Jindřich Pařík, který založil webové stránky www.cs-sklo.cz, kde najdete asi největší přehled o českém skle ve světě. Jeho přínos a znalosti kontextu jsou zásadní. Když zjistil, jaký jsem maniak, přenechal mi několik důležitých kusů ze své sbírky,“ vypráví Maxim Velčovský, který je kromě jiného autorem Vázy váz, jež vznikla odlitím prázdného prostoru mezi dokola postavenými vázami Rudolfa Jurnikla, Dana Piršče, Tapia Wirkkaly, Jiřího Brabce a několika dalšími od neznámých autorů.

1. Jan Kotík: váza / návrh kolem 1957 / Borské sklo, Nový Bor / hutní, ručně broušené sklo / výška 20 cm / cena: 27 140 Kč
2. Karel Wünsch / návrh 1976 / Ústředí uměleckých řemesel sklárna Škrdlovice / model č. 7610 / hutní sklo / výška 17,5 cm / cena: 2 360 Kč
3. Adolf Matura: váza / Borské sklo, Nový Bor, závod Exbor / návrh 1958 / hutní, ručně broušené sklo / výška 28 cm / cena: 7 788 Kc

 

Za sta tisíce

Zlatým hřebem říjnové aukce skla společnosti Sýpka je Mísa-objekt od Františka Víznera. Samostatnou položku aukce tvoří autorský návrh, podle něhož byl objekt vyroben kolem roku 1987. Jedná se o unikátní autorský kus z kobaltově modrého skla, které je částečně matované, odleptávané a leštěné filcem. Mísa o průměru 30 cm půjde do aukce za vyvolávací cenu 255 tisíc korun (bez aukční provize). K mání budou také dvě skleněné fontány Reného Roubíčka, jež byly vyrobeny v roce 2006 pro pražský hotel Marriot podle původního Roubíčkova návrhu z roku 1965. Plastiky umístěné v kovové konstrukci vyrobila z hutního a broušeného skla firma Sans Souci. Do aukce jdou jednotlivě za vyvolávací ceny 160 a 300 tisíc korun.

„René Roubíček patří ke generaci sklářů jako Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Miloslav Klinger, Pavel Hlava, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Jiří Harcuba, František Tejml, Bohumil Eliáš a další, kteří překonali pomyslnou hranici mezi tzv. užitým a volným uměním a představili světu nové, dříve jen tušené možnosti skla a jejich využití při práci s ním,“ říká Antonín Langhamer. Senzaci způsobila Roubíčkova abstraktní prostorová kompozice, za kterou získal Grand Prix na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu. René Roubíček mimochodem ovlivnil i dalšího významného představitele sklářského umění, Bořka Šípka. Po předčasné smrti Šípkových rodičů se Roubíček stal jeho opatrovníkem. A po jakém kousku z této aukce touží Maxim Velčovský? „Jako sběratel jsem se naučil odolávat i velkým výzvám. Naše obsese totiž může být doslova sebedestruktivní.“

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...