ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Čínské umění v Čechách

Rozhovor s Oldřichem Hejtmánkem

Čínské umění se začalo objevovat na novodobých aukcích ve větší míře v posledních třech letech. Jeho sbírání má však u nás historickou tradici. Jeho milovníky a propagátory byli v minulosti například malíři Emil Filla, Ludvík Kuba, Zdeněk Sklenář, Adolf Hoffmeister nebo sochař Jan Lauda. Dnes jsou českými kupci tzv. asiatika vnímána spíše jako dekorace než investice. V souvislosti s aukcí čínského malířství a starožitností chystanou na 5. prosince jsme si povídali s majitelem Galerie Arcimboldo a znalcem umění jihovýchodní Asie, Oldřichem Hejtmánkem.

ČCHI PAJ-Š’ (1864 - 1957): Dvě tykve a luční kobylka / 40. léta 20. století

ČCHI PAJ-Š’ (1864 - 1957): Dvě tykve a luční kobylka / 40. léta 20. století / tuš a barvy na papíře / 35 × 35 cm / provenience: sbírka Zdeňka Nerušila (1931 - 1983)

 

Má sběratelství čínského umění v naší zemi nějakou tradici nebo je to trend posledních let?

První významná sbírka exotických starožitností z oblasti Orientu u nás byla součástí kabinetu kuriozit císaře Rudolfa II. Podle dostupných informací se v případě Číny jednalo především o modrobílý a barevný porcelán a předměty z exotických materiálů jako slonovina, perleť, lak, či bambusové dřevo. V 17. a především 18. století se pak zájem o orientální předměty rozšířil mezi evropskou aristokracií, Čechy nevyjímaje. Zřejmě prvními seriozními sběrateli speciálně čínského umění u nás byli na počátku 20. století malíř Vojtěch Chytil, který v polovině 20. let vyučoval na pekingské akademii výtvarného umění olejomalbu, a Josef Martínek, který v Číně strávil více než dvacet let jako zaměstnanec britské celní zprávy. Oba dva tito sběratelé část svých sbírek nabídli v prodejních výstavách čínského umění, které uspořádali po svém návratu do vlasti. Velkými milovníky a sběrateli čínského umění byli ovšem například i malíři Emil Filla a Ludvík Kuba, sochař Jan Lauda a další.

A co se dělo po druhé světové válce?

Tehdejší Československo patřilo mezi první země, které uznaly založení Čínské lidové republiky v roce 1949 a navázaly s její vládou diplomatické styky. Byly též podepsány česko-čínské smlouvy o kulturní výměně, takže od počátku 50. let jezdily naše početné kulturní delegace do Číny a čínské zase sem. Patřilo k dobrému jménu, že si členové delegací začali domů vozit kromě suvenýrů také nejrůznější umělecká díla, v tomto případě hlavně obrazy; možná tak navazovali na sběratelskou tradici první republiky. Tušová malba byla za peníze, které měli delegáti přiděleny v rámci cestovních diet, relativně dostupná. Nutno dodat, že k obdobnému dovozu kvalitních obrazů nedošlo v takové míře v žádné jiné zemi socialistického bloku. Byla to zásluha osobností jako byli malíři Zdeněk Sklenář (o jeho vztahu k Číně více zde), Adolf Hoffmeister nebo vedoucí sbírky orientálního umění Národní galerie Lubor Hájek, kteří byli velkými milovníky a propagátory čínského umění. Toto období trvalo do konce 50. let; v letech 1960 a 1961 se pak Čína ideologicky rozešla se SSSR, a tím pádem ochladly i československo-čínské vztahy.

ČCHEN ŠAO-MEJ (1909 - 1954): Klášter sešitých mraků / 1939

ČCHEN ŠAO-MEJ (1909 - 1954): Klášter sešitých mraků / 1939 / tuš a slabé barvy na hedvábí, horizontální svitek, brokátová montáž / 21 × 73 cm / nápis: Věnováno dobrému příteli s’ Čchienovi / provenience: sbírka Xenie Dvorské (1932 - 1991)

 

Kde se tyto obrazy nacházejí dnes?

Obrazy, které přivezli Hoffmeister a Hájek nakoupila do svých sbírek většinou rovnou Národní galerie. I ostatní členové delegací z 50. let do ní předávali obrazy, protože tehdejší kurátoři byli opravdoví nadšenci a všichni věděli, že předměty budou v dobrých rukou. Dostávaly se sem ovšem také předměty z dob dřívějších - například vdova po Vojtěchu Chytilovi darovala celou pozůstalost po manželovi. Sbírka čínské moderní tušové malby této instituce proto patří k těm vůbec nejdůležitějším mimo Čínu. Před čtyřmi lety bylo možné celý tento soubor vidět na výstavě Mistři čínské tušové malby ve Valdštejnské jízdárně.

Jakým způsobem jste získával obrazy pro svou aukci? A nakolik jsou nyní tuzemské zdroje čínské malby 20. století vyčerpány?

My jsme se snažili dohledat to, co v NG neskončilo. Prosincová aukce je výsledkem tohoto hledání, jádro nabídky tvoří 35 obrazů, z toho 27 na papíře a 8 na hedvábí, přičemž asi 15 z nich považuji za opravdu důležité. Pocházejí ze sbírek významných českých sinologů, ale i amatérů, kteří Čínu navštívili v rámci kulturních výměn v 50. letech 20. století. Obávám se, že pro příští aukce budeme díla podobné důležitosti získávat už jen těžko - většina pamětníků, kteří do Číny jezdili, už nežije, část uměleckých děl se nenávratně ztratila, část byla odkoupena NG nebo do ní byla darována rodinami sběratelů po jejich smrti.

ČCHI PAJ-Š’ (1864 - 1957): Lotos / 1956

ČCHI PAJ-Š’ (1864 - 1957): Lotos / 1956 / tuš a barvy na papíře / 66 x 34 cm / provenience: sbírka Josefa Hejzlara (1927 - 2012)

 

Podíváme-li se podrobněji na díla jednotlivých čínských moderních malířů, které položky pokládáte ve Vaší aukci za nejzajímavější?

Nejstarší významným obrazem z 20. století je obraz Horský útulek za letního dne z roku 1935 od významného čínského krajináře 1. poloviny 20. století Wu Chu-fana, dovezený Zdeňkem Sklenářem. V nabídce je také osm obrazů od Čchi Paj-š´e, představitele tzv. pekingské školy, který je u nás i ve světě pokládaný za nejznámějšího čínského malíře 20. století. Skutečně mimořádný je jeho Lotos, pravděpodobně poslední varianta autorova oblíbeného tématu z 1956; o rok později malíř zemřel, takže se dá předpokládat, že tímto krásným a vyzrálým obrazem námětový cyklus uzavřel a k tématu se již nevrátil. Rád bych zmínil i obraz Stojící kůň od dalšího z pětice velkých čínských malířů, Sü Pej-Chunga. Nejoblíbenější subjekt jeho malby existuje v mnoha variantách a jedna z nich je právě ta nabízená. Očekáváme, že velký zájem bude o výjimečnou krajinu Čchen Šao-meje s názvem Klášter sešitých mraků (1939). Tento umělec, považovaný za jednoho z nejdůležitějších krajinářů první poloviny 20. století, se nedožil vysokého věku, zemřel v roce 1954 v pouhých 45 letech a před několika lety byl znovuobjeven čínskou uměnímilovnou veřejností, když měl v Pekingu monografickou výstavu. Dochovalo se od něj málo obrazů, není zastoupen ani ve sbírce NG a na trhu se objevuje skutečně zřídkakdy.

Budete dražit pouze obrazy nebo se v aukci objeví i sochy, keramika a porcelán?

V aukci se objeví i několik velmi kvalitních bronzů, zmínil bych alespoň mingského Buddhu Šákjamuni z počátku 16. století. Pozornost si zaslouží i porcelány, například žluté císařské talíře s draky velmi z období Kchang-si nebo porcelánová miska na vymývání štětců z druhé poloviny 18. století se světle modrou glazurou odstínu claire de lune.

Kdybyste si Vy sám mohl z aukce ponechat jednu věc, která by to byla? Co je Vám osobně nejbližší?

Já sbírám věci, které mě těší, které mě něčím osloví. Moje sbírka je eklektická, je v ní od všeho kousek, ať už se jedná o obrazy, buddhistické umění či drobnější starožitnosti. Z naší prosincové aukce by to ovšem určitě byl obraz Li Kche-žana, který zobrazuje básníka Tchao Jüan-minga jako starce s chryzantémou pozorujícího hory. Měl jsem velkou radost, když jsem ho pro aukci získal, patří k jednomu z jejích vrcholů, takže šance na to „nechat si ho“ je bohužel opravdu minimální.

Kdo tvoří Vaši klientelu?

Velkou část naší klientely tvoří cizinci, ti kupují nejzajímavější a nejdražší položky. Většinou jsou to čínští sběratelé žijící v Evropě, Americe, Číně, v Honkongu, ale i v České republice. Čeští kupci jsou zatím bohužel v menšině.

LI KCHE-ŽAN (1907 - 1989): Básník Tchao Juan-Ming

LI KCHE-ŽAN (1907 - 1989): Básník Tchao -Jüan-Ming / tuš a barvy na papíře, karton / 68 x 46 cm / nápis: u plotu a bambusu si žlutých chrysantém plnou náruč natrhám. na míle vzdálený v podzimním oparu leskne se Jižních hor porcelán / provenience: sbírka české sinoložky, zakoupeno přímo od autora roku 1955 v Pekingu

 

To odpovídá i současnému trendu, který ve své letošní studii pro TEFAF zdůraznila ekonomická expertka na umělecké trhy Clare McAndrew, tedy že čínští sběratelé se zajímají kromě starých evropských mistrů a moderního umění také o čínské umění, jinak řečeno, kupují si své cennosti zpět. Vraťme se ale ještě k české klientele. Jaký je v současnosti její postoj ke sběratelství asijského umění? Existují u nás nějaké vyprofilované sbírky?

Tuzemští kupující se momentálně orientují na věci, které je přitahují esteticky, které jsou líbivé. Řekl bych, že asijské umění jako celek je tu chápáno spíše jako dekorace než jako investice. My se tento přístup snažíme už čtvrtým rokem postupně měnit, chtěli bychom ukázat, že umění z Asie může být lepší investicí než obrazy momentálně módních českých malířů klasické moderny. Nicméně zatím neznám žádnou významnou sbírku čínského nebo japonského umění u nás, která by byla cíleně budovaná. Většina předmětů z oblasti asiatik, které jsme prodali českým klientům, byly spíše jen doplňkem ke sbírce něčeho jiného.

Jak vidíte perspektivu trhu s asiatiky u nás?

Rádi bychom se podíleli na vytvoření skutečného trhu s asijským uměním u nás. Z obchodního hlediska mě samozřejmě těší, že se tyto věci prodávají, ať už českým nebo zahraničním klientům, ale osobně mě zajímá spíše dlouhodobá perspektiva a zrod nové vrstvy českých sběratelů umění Asie, k němuž bych rád přispěl. Ostatně pojem asiatika vnímám poněkud pejorativně, domnívám se, že je to příliš obecné vymezení, které ve skutečnosti zahrnuje spoustu nesourodých segmentů jako jsou například čínské obrazy, japonská buddhistická plastika, necuke nebo dřevořezy; každý si tu může najít, co mu nejlépe vyhovuje.

Co je ještě pro Vaši prosincovou aukci specifické?

Ve všech našich aukcích se snažíme upřednostnit kvalitu před kvantitou. Nejprve jsme chtěli udělat čistě obrazovou aukci, nakonec jsme se rozhodli doplnit malbu o kvalitní bronzové plastiky a porcelány. Nenasazujeme také absurdně nízké vyvolávací ceny, držíme se pravidla nestanovovat je níže než je polovina reálné odhadní ceny. Pokaždé věnujeme maximální péči popiskám, snažíme se je udělat, jak nejlépe dokážeme. Máme je ve třech jazycích, v češtině, v angličtině a v čínštině, víme, že kupci z Číny každé podobné vstřícné gesto vítají. Ze stejného důvodu plánujeme vytvoření čínské verze našich webových stránek.

WU CHU-FAN (1894 - 1968): Horský útulek za letního dne / 1935

WU CHU-FAN (1894 - 1968): Horský útulek za letního dne / 1935 / tušová malba na papíře / 102,5 × 31,5 cm / provenience: sbírka Zdeňka Sklenáře (1910 - 1986)

 

Obraz Kachny pod rákosem moderního malíře Čchi Paj-š´e z roku 1952 se vloni v květnu prodal za 8 miliónů korun (včetně aukční provize). Dnes je to nejdráže prodaná čínská malba u nás. Desítku nejdražších asiatik si můžete prohlédnout zde. Rozhovor s Tomášem Zezulou o rekordním prodeji vzácné čínské oltářní sochy bódhisattvy Kuan-jin ze sbírky Josefa Morávka pak zde, odborný text bývalého ředitele Orientální sbírky NG Filipa Suchomela zde.

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...