ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Art+Antiques Eugen von Kahler 2011

Osudy umělců z okruhu takzvaných českých Němců patřily dlouhá desetiletí mezi ty záměrně opomíjené. Jméno malíře Eugena von Kahlera (1882–1911) zaznělo u nás poprvé důrazněji před pěti lety v souvislosti s výstavou v Chebu. Teď jde do aukce jeho zásadní pozdní plátno s velmi zajímavou historií. Na našem trhu jsou přitom Kahlerova díla extrémně vzácná.

Eugen von Kahler:  Biblický motiv / 1910Eugen von Kahler:
Biblický motiv / 1910
olej na plátně /
80 x 95 cm

 

Kahler pocházel ze zámožných poměrů pražské německy hovořící židovské rodiny. Otec byl obchodník, prezident pražské burzy a prezident správní rady Unionbanky. Po matce rodina vlastnila jeden z největších cukrovarů v Čechách. Z jeho výnosů si pořídila statek ve Svinařích u Karlštejna, kam často zajížděla. Dobře finančně zajištěn, měl Eugen možnost cestovat a stýkat se s významnými tvůrci a intelektuály doby. Od roku 1901 s přestávkami žil a studoval v Mnichově. Na podzim 1906 se pak usadil na dva roky v Paříži. Zajížděl často do Berlína a Mnichova, kde se seznámil s Vasilijem Kandinským. Dvakrát také jako host vystavoval s budoucí skupinou Der Blaue Reiter. Kandinský pak Kahlerovi po jeho smrti v prvním almanachu skupiny věnoval velmi emotivní a obdivný nekrolog. Přitom jde dnes u nás o takřka neznámého malíře.

Kahlerovo malířské cítění bylo prodchnuté německo-francouzskými vlivy, expresionismem a fauvismem. Největšího tvůrčího uvolnění dosahoval ve svých akvarelech a kresbách. Po námětové stránce jej výrazně ovlivnily cesty do Afriky, návštěva Tuniska, Egypta a Alžírska. Svou první samostatnou výstavu měl v říjnu 1911 v mnichovské Moderní galerii Heinricha Thannhausera, sám se jí však už kvůli rozvinuté tuberkulóze nemohl zúčastnit. O dva měsíce později v Praze zemřel. Kahlerova malířská pozůstalost byla díky turbulencím 20. století rozptýlena do mnoha zemí světa. Po Eugenově smrti ji spravovala matka Ottilie, roku 1938 pak její velkou část odvezl s sebou do USA malířův bratranec Erich von Kahler. Ten se také staral o propagaci Eugenova malířského i literárního díla. V Čechách měla jeho posmrtná retrospektiva premiéru až roku 1931 v Rudolfinu. Výstava v Galerii výtvarného umění v Chebu, pořádaná v rámci festivalu Mitte Europa v roce 2006, byla tak téměř sto let po Kahlerově úmrtí teprve druhým představením jeho díla na našem území.

Po smrti Ericha získal velkou část pozůstalosti Morat-Institut ve Freiburgu. Část Kahlerových děl tak putovala během století z Evropy za oceán a zase zpět. To je nakonec i osud nově objeveného díla, jež poslední říjnový víkend nabídne začínající pražská Orlys Art Auction, navazující na tradici Galerie Maldoror Milana Mikuše. Obraz Biblický motiv je signovaný iniciálami E. K. a datován 1910. Jde přitom u Kahlera o nezvykle rozměrné plátno s úžasnou historií. Vše nasvědčuje tomu, že právě tento obraz je jeden ze tří olejů, které autora reprezentovaly na druhé výstavě spolku Neue Künstlervereinigung München na podzim 1910. Ta těsně předcházela vzniku skupiny Der Blaue Reiter. Obraz je novodobým importem ze zámoří a jako dřívější majitel je uvedena soukromá sbírka v Pacific Palisades v Kalifornii. „Po Kahlerově smrti tento olej zřejmě připadl do sbírky Eugenova bratrance a blízkého přítele Ericha Kahlera, literárního teoretika, který i s obrazy emigroval v roce 1938 do USA a působil na univerzitě v Princetonu jako profesor. Po jeho smrti pak manželka sbírku rozprodala,“ říká Hana Rousová, jež se spletitými osudy Kahlerova rodu dlouhodobě zabývá.

 
Eugen von Kahler: Na mořském břehu / 1906Eugen von Kahler: Na mořském břehu / 1906
olej na plátně /
50 x 61 cm
cena: 306 800 Kč

 

Na Kahlerově příkladu je jasně patrné, jak se dnes díky mezinárodnímu obchodu s uměním a internetu můžeme setkat s díly, o nichž jsme desetiletí vůbec nevěděli, a přitom významně doplňují naše povědomí o tvorbě autora. Biblickým, zejména novozákonním námětům se Kahler soustředěněji věnoval právě kolem roku 1910, z nějž pochází i nabízené plátno. Téma smrti a ukládání do hrobu intenzivně zaznívá i v dobových kresbách. Vyzrálý suverénní rukopis, závažnost i osobitost uchopení námětu i fakt, že jej sám autor zvolil pro zásadní skupinovou výstavu, činí z tohoto obrazu chef-d’oeuvre, který bychom si rádi představili v jakékoliv státní sbírce. Vyvolávací cena 650 tisíc korun (bez aukční provize) tak ve světle řečeného není nikterak přemrštěná.

A jak je na tom Kahler s cenami? Těžko říct. V databázi ART+ najdeme jen jediné jeho dílo, obraz Na mořském břehu z roku 1906, který loni v červnu dražila společnost 1. Art Consulting. Cena této malby v průběhu dražby vzrostla z 236 na 307 tisíc korun (včetně aukční provize). Ani v zahraničí ale nejde právě o nejprodávanějšího autora. Databáze Artprice eviduje za dobu své existence pouhou desítku záznamů. Letos v červnu se shodou okolností u Christie’s objevil také z historického hlediska cenný Kahlerův portrét, dílo malířky Sonii Terk-Delaunay, ktará měla v Paříži ateliér vedle něj. S odhadní cenou 168 až 224 tisíc euro však zůstal nevydražen. 

______________________________________________ 

Jiří Vykoukal: Poznámka na okraj článku Eugen von Kahler

Informaci, kterou podala ve výše zmíněném článku M. Chmelařová (AA 2011/10 s. 20-21), pokládám za užitečné doplnit v několika směrech. Obraz, který je v článku nesprávně nazýván Biblický motiv, je v literatuře uváděn pod původním názvem Grablegung (Kladení do hrobu) a je skutečně jedním ze tří pláten, kterými byl Eugen von Kahler zastoupen na 2. výstavě Neue Künstlervereinigung München v mnichovské galerii Thannhauser v roce 1910. Dalšími dvěma obrazy byly Kompozice s válečníky z doby kolem roku 1906 (dnes soukromá sbírka v Německu) a Zátiší s holubicí z roku 1910, (dnes ve vídeňské soukromé sbírce). Oba poslední jmenované obrazy byly k vidění na zmíněné Kahlerově výstavě v Galerii výtvarného umění v Chebu a reprodukovány v obsáhlém katalogu, který ji doprovázel (poznámka 1).

Obraz s motivem Kladení do hrobu uvádí do souvislostí s 2. výstavou Neue Künstlervereinigung München německá historička umění, Merete Cobarg (poznámka 2), která téma Kahlerova života a díla podrobně pojednala ve své dvousvazkové disertační práci (poznámka 3), v níž mimo jiné uvádí zajímavý údaj o původním majiteli obrazů, kterým byl údajně německý malíř a Kahlerův kolega z NKVM, Adolf Erbslöh, v jehož domě v Irschenhausen, poblíž Starnbergerského jezera, se měl obraz nacházet (poznámka 4). Pokud by byl tento údaj relevantní, pak by se cesta obrazu Grablegung z Německa do USA patrně odehrávala poněkud jinak, než je v článku, s odkazem na Hanu Rousovou, naznačeno. V každém případě je to podnět nejen k dalšímu bádání o osudu Kahlerových obrazů po jeho smrti v roce 1911, ale i o šíři jeho vztahů s příslušníky mnichovské moderny. 

1. ET IN ARCADIA EGO / EUGEN VON KAHLER (1882-1911), Galerie výtvarného umění v Chebu 13.7. – 17.9. 2006, koncepce a příprava výstavy a katalogu Merete Cobarg a Jiří Vykoukal.
2. Merete Cobarg, Eugen von Kahler als ein Vermittler der französischen Moderne in München – Die Verbindung zwischen dem "Café du Dôme" und der "Neuen Künstlervereinigung München", in: Annegret Hoberg und Helmut Friedel, Der Blaue Reiter und das neue Bild, Prestel Verlag 1999, s. 300-306.
3. Merete Cobarg, Eugen von Kahler (1882-1911) Leben und Werk, tištěná disertační práce, Berlín 1995.
4. Cobarg, l.c., II. Katalog der bildnerischen Werke, s. 365, pol.Ö 31.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...