ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Art+Antiques František Tavík Šimon 2011

Malebná zákoutí pařížských trhů, noční pohledy na New Yorku či idylka větrných normandských pláží. Dílo F. T. Šimona dnes poměřujeme pohledem nastupujících avantgard jako spíše konzervativní a akademické. Ve své době však šlo o nejzručnějšího a mezinárodně nejuznávanějšího českého grafika.

František Tavík Šimon (1877 Železnice u Jičína – 1942 Praha) byl od dětství nadaný kreslíř. Na Akademii byl přijat v 17 letech do ateliéru kresby a malby Maxe Pirnera (1894–1900). Jeho přáteli a spolužáky byli Hugo Boettinger, Jan Honsa či Max Švabinský. Během studia procestoval Bosnu, Dalmácii a Černou Horu. Jadran ho svým pobřežím uchvátil. Od roku 1898 byl členem SVU Mánes. Již z této doby pochází první malby a grafiky. V letech 1902–03 cestoval díky Hlávkovu stipendiu do Itálie a do Paříže. Jako mnozí jiní vycítil v Paříži její mimořádnou tvůrčí atmosféru. V únoru 1904 se zde usadil a zůstal, později i s rodinou, až do roku 1914. Po počátečních těžkostech se mu zde rychle začalo dařit. Po kresebné a koloristické stránce vycházel ze symbolistního neoromantismu Pirnerovy školy. Roku 1903 v Paříži a o dva roky později v Londýně shlédl posmrtné výstavy J. A. Whistlera, jenž ho atmosférou svého díla velmi ovlivnil. Inspiroval se především jeho nocturny a grafickými listy.

Hora Fudži / 1928 / lept a barevná akvatinta, papír / 29,5 x 39,5 cm

 

Už v roce 1905 měl F. T. Šimon první samostatnou výstavu v Praze v Kinského zahradě. Vystavil na 80 olejů a asi poloviční množství grafik. V prvních létech se stále ještě věnoval především malbě. Teprve obchodní a umělecký úspěch jeho grafiky v Paříži a spolupráce s Galerií Georges Petit jej přiměla věnovat se tiskům více a vydávat je i ve větších nákladech. Ke svému původnímu jménu, František Šimon, přidal i jméno po matce Tavík, aby se na trhu odlišil. Během prvních pařížských let se neustále zdokonaloval v grafických technikách, především v tehdy novém barevném a stínovaném leptu, akvatintě. Zrnkový lept kombinoval s měkkým krytem a suchou jehlou. Pařížané však oceňovali nejen techniku. Tavík měl mimořádný cit pro vystižení atmosféry města, jeho „městský žánr“ nahlížený očima venkovana je zaujal. Brzy si vytvořit vlastní nezaměnitelný styl. V dalším pak napomohl jeho přirozený společenský šarm a talent.

Karneval v Paříži / 1909 / akvatinta / 31 x 30 cm

 

Bravurní ovládnutí grafiky, dříve techniky určené hlavně k reprodukčním účelům, nyní uměleckého oboru, mu otevřelo dveře těch nejprestižnějších mezinárodních uměleckých sdružení. Pravidelně se účastnil pařížských Salonů a výstav londýnské Royal Society of Painter- Etchers. Roku 1911 dokonce dvakrát vystavoval v zámoří. Se skupinou umělců vystoupil v americkém New Yorku, samostatně pak v Chicagu. Pravidelně také vystupoval s vídeňským Hagenbundem. To vše do roku 1914. Nebýt tehdy oné nešťastné události v Sarajevu, zůstal by Šimon pravděpodobně natrvalo v zahraničí. Při vypuknutí první světové války byl totiž právě s rodinou v Čechách a nemohl se již vrátit zpět do Paříže. Svůj organizační talent a mezinárodní rozhled však v Praze zúročil. Roku 1917 spoluzaložil Spolek českých umělců-grafiků Hollar a stal se jeho prvním předsedou. Roku 1928 přijal místo profesora nové grafické speciálky na pražské Akademii. Jako jeden z průkopníků novodobé české grafiky vydal také několik technologických příruček. Hodně cestoval. Už během francouzského pobytu uskutečnil cesty do Španělska, Anglie, Maroka. V letech 1926–27 podnikl vysněnou cestu kolem světa. Zážitky z ní zpracoval v řadě známých tisků, ale i pláten.

New York v noci / 1927 / akvatinta

 

Na českém trhu se Šimonovy grafiky prodávají poměrně hodně. Odrážejí mistrovský styl bravurního kreslíře, podtržený inspirací japonským dřevořezem. Tisky se však pohybují v poměrně širokém cenovém rozpětí. Řádově do deseti tisíc korun lze pořídit jednoduché jednobarevné suché jehly a lepty. Dvojnásobku i trojnásobku této částky dosahuje většina kvalitních barevných leptů. Pochopitelně záleží na rozměru listu, velikosti série, motivu, v neposlední řadě také na stavu. Ranější práce jsou pak ještě o něco dražší. Některé velmi cenné rané tisky se vyskytují jen v několika exemplářích a jsou prakticky nedosažitelné. Jejich cena tak ani není trhem vyčíslena. Pár mimořádných, trhem oceněných leptů nabízí i aktuální výstava v pražské Galerii U Betlémské kaple. Lze zde pořídit například obě slavné varianty New Yorku v noci (49 tisíc a 45 tisíc korun), barevnou akvatintu z roku 1905 Park v zimě (45 tisíc korun), karneval Mi-Caréme v Paříži (32 tisíc korun) nebo pohled na posvátnou Horu Fudži (45 tisíc korun). Právě tisk Hora Fudži v Japonsku vzbudil nedávno pozornost, když byl na říjnové aukci domu Sýpka jeden jeho exemplář vydražen za více než 70 tisíc korun.

Květinářka v Paříži / 1908 / akvatinta / 39,2 x 32 cm

 

Kromě známých grafik se v Čechách stále prodávají Tavíkovy obrazy. Ty nejlepší dosahují dvou, tří set tisíc korun. Například Koupající se ženy (1910) stály 384 tisíc korun, malebné Na pobřeží 264 tisíc korun. Obojí u Dorothea. Nejdražší plátno V divadelním hledišti zde vyšlo před pěti lety na 432 tisíc korun. Na jaře 2006 se ještě dráže prodalo rozměrné Na arabském trhu (600 tisíc korun). Jednalo se však zřejmě o zmařenou aukci. Dílo se totiž objevilo znovu v podzimní dražbě a přišlo tentokrát na přiměřených 336 tisíc korun (všechny ceny jsou včetně aukčních přirážek).

František Tavík strávil v Paříži léta 1904 až 1914. Zažil zde tedy nejen ustupující slávu impresionismu a postimpresionismu, ale i radikální nástup kubismu. Mohl jej jako mnozí jiní následovat, rozhodl se však jinak. Zůstal věrný svému cítění a svému stylu. A to je na tvorbě nakonec to nejcennější. Během posledních desetiletí sice příliš velký zájem historiků umění nevzbudil, relativně dobrá prodejnost díla však svědčí o tom, že se diváci i sběratelé rádi k jeho jménu vracejí. Právě Galerie U Betlémské kaple jej připomíná během několika let už podruhé. Tentokrát v rámci projektu Paralely. Nabízí na tři desítky prací včetně jednoho plátna. Prodejní výstava je do 11. února, volné exponáty lze však zakoupit i po jejím skončení.

Na arabském trhu / olej na plátně / 86 x 125 cm

 

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...