ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Art+Antiques Jan Zrzavý 2008

Aby se na trhu objevilo zcela zásadní a přitom téměř neznámé dílo jednoho z nejdůležitějších autorů české moderny, to se stává opravdu málokdy. V zářijové aukci společnosti Dorotheum se jeden bonbonek tohoto ražení objeví – Podobizna malíře Adolfa Gärtnera od Jana Zrzavého

Jana Zrzavého jsme na stránkách této rubriky naposledy uvedli před rokem a půl. Za tu dobu se na trhu objevily přinejmenším dvě práce, které je nutno zmínit. Piazzeta z roku 1929 byla vydražena na jarní aukci Galerie Art Praha za téměř 8,4 milionu korun, více než dvojnásobek vyvolávací ceny, a stala se tak nejdražším Zrzavého obrazem prodaným v aukci. (Dosud toto prvenství držel obraz Studna v Locronan, jenž byl v prosinci 2006 prodán na aukci Galerie Kodl za 6,6 milionu korun.) Jiný Zrzavého benátský obraz, San Marco v noci, se měl začátkem dubna dražit také na aukci Galerie Pictura. Vyvolávací cena byla stanovena na 5,5 milionu korun (bez aukční provize), na poslední chvíli byl však obraz z aukce stažen. Jsou to přitom sotva čtyři roky, co se půvabné Zátiší se zelenou hruškou z roku 1921 s cenou necelé 3 miliony korun zdálo sběratelům předražené, takže obraz na aukci Galerie Pictura zůstal bez kupce.

Jan Zrzavý: Podobizna malíře Adolfa Gärtnera / 1913
olej na plátně / 44 × 35 cm / vyvolávací cena: 6 000 000 Kč (bez 20% aukční provize)

Vyvolávací cena Podobizny malíře Adolfa Gärtnera byla expertem společnosti Dorotheum stanovena na rekordních 6 milionů korun (bez aukční provize). Obraz, který pochází z pozůstalosti prof. Josefa Vydry, byl celá desetiletí nezvěstný. Jak říká ředitelka společnosti Mária Gálová, majitelé si byli hodnoty obrazu vědomi, neměli však důvod se jím někde chlubit. „Čekali na tu správnou příležitost k prodeji,“ dodává Gálová.

Obraz byl poprvé a dosud naposledy vystaven na souborné Zrzavého výstavě v roce 1940. Výstavu doprovodila také kniha, ve které je obraz reprodukován. Autorem textu, jenž jmenovitě pojednává též o této malbě, nebyl nikdo jiný než Vincenc Kramář. Ten obraz považuje za Zrzavého nejkubističtější práci, vzniklou pod dojmem Picassových obrazů z let 1910–1911. Obraz srovnává s Picassovou podobiznou Henryho Kahnweilera, která je v majetku Art Institutu v Chicagu, zdůrazňuje však rozdílnost pojetí kubismu u obou malířů: „Je sice též tvořen z ploch a objemů – je tu i šeď Picassových obrazů té doby, ale tyto plochy, do nichž jsou zapuštěny reálné zlomky límce košile kabátu, tvoří jakousi oválnou svatozář kolem opticky subjektivisticky podaného obličeje, který se na vás dívá jako přízrak a nebo jako malované hlavy složené do mumií řecko-egyptské podobizny. Tu je tedy použito kubizujícího tvarosloví povýtce jako expresionistického prostředku, tedy způsobem kubismu krajně cizímu, aniž tím ovšem je dotčen osobitý půvab této podobizny.“

O významu obrazu nepochybuje ani Karel Srp, autor poslední a nejrozsáhlejší umělcovy monografie. Obraz se podle něj řadí mezi nejdůležitější Zrzavého díla. „Ukazuje na mimořádně složitý vztah mezi Gärtnerem a Zrzavým. Oba byli členy sdružení Sursum a oba se navzájem ovlivňovali. Z vývojového hlediska Zrzavého tvorby je tento obraz výjimečný a neopakovatelný. Je tam hodně znát auratická podstata díla, Zrzavého zájem o spiritismus. V podstatě se jedná o ikonické dílo, které, kdyby bylo doplněno nějakým atributem, bylo by novodobým portrétem světce. Má v sobě mnoho vrstev, jak z hlediska osobního vývoje a z hlediska návazností na klasické moderní umění – vztah k Picassovi, vztah ke středověku –, tak i z hlediska osobní vazby Zrzavého ke Gärtnerovi. To jsou tři roviny, které se zde prolínají a které dělají význam tohoto obrazu,“ vysvětluje Srp.

Malíř Adolf Gärtner se narodil roku 1889 v Praze. Studia absolvoval na pražské Akademii u prof. Maxe Pirnera. Krátce byl členem sdružení Sursum, nikdy s touto skupinou ale nevystavoval. A byl to právě Zrzavý, kdo v roce 1938, rok po Gärtnerově předčasné smrti, uspořádal jeho soubornou výstavu.

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...