ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Nejdražší dílo světových aukcí?

Sotheby’s draží Munchův Výkřik

Ve středu 2. května bude na newyorské večerní aukci Sotheby’s nabízena jedna z verzí slavného obrazu Výkřik od Edvarda Muncha, poslední ze čtyř existujících variant dosud v soukromých rukách. Neoficiální odhad ceny za tuto ikonu moderního umění je 80 milionů dolarů (bez aukční provize).

Edvard Munch: Výkřik

Edvard Munch: Výkřik / 1895 / pastel na kartonu / 79 x 56 cm,

dílo nabízené k prodeji v aukci Sotheby`s

 

Chystaný prodej klíčového díla expresionismu provází pořádná mediální masáž. O připravované aukci informují všechna významná média, zaměstnanci Sotheby’s hovoří o „historickém momentu trhu s uměním“ a dílo samotné na výstavě v Londýně hlídala početná armáda bodyguardů. Jedna anglická sázková kancelář dokonce na prodej uzavírá sázky. Konkrétně vypsala kurz 3:1 na to, že výsledná částka včetně provize překročí 125 milionů dolarů. Stávající aukční rekord, který od května 2010 drží obraz Akt, zelené listy a busta od Pabla Picassa, má hodnotu 106,5 milionů dolarů (včetně provize).

Edvard Munch (1863–1944) poprvé vytvořil Výkřik (Křik) v rámci epického cyklu Vlys života, zachycujícího tři stěžejní témata: lásku, úzkost a smrt. Ze stejného cyklu pochází i další Munchova známá díla (Polibek, Vampýr nebo Madona). Známý námět zpracoval Munch hned několikrát. Celkem existuje ve 4 variantách. Tři z nich se nacházejí v muzejních sbírkách v Oslu a v Sotheby’s nabízená varianta je tak poslední, která je na prodej.

Edvard Munch: Výkřik / 1893

Edvard Munch: Výkřik / 1893 / tempera na kartonu / 90,8 x 73,3 cm

Národní galerie v Oslu

 

První dvě verze obrazu Munch vytvořil v roce 1893. Šlo o pastel, o němž se věří, že se jedná o prvotní skicu námětu, a o temperu s pastelem na lepence. Pastel je v majetku Munchova muzea a temperu má ve svých sbírkách Národní galerie v Oslu (Nasjonalmuseet for kunst, arkitektur og design). Třetí verzi, která je nyní nabízeným dílem, Munch vytvořil roku 1895. Šlo opět o pastel. Z něj ve stejný rok vznikla ještě litografie. Munch se k Výkřiku vrátil ještě jednou v roce 1910, kdy vytvořil poslední variantu, tentokrát temperu a olej na desce. Tato verze dnes rovněž patří Munchovu muzeu v Oslu.

Prodávaná verze se od těch ostatních liší, a to hned v několika ohledech. Jde o barevně nejvýraznější variantu s dochovaným původním rámem, navíc popsaným samotným autorem. Je na něm zachycena jeho báseň popisující procházku při západu slunce, jež mu byla při tvorbě díla inspirací. Na rozdíl od zbývajících tří variant není také v nabízené verzi jedna z postav v pozadí namalována čelem k divákovi, ale je znázorněna jako otočená a pozorující západ slunce nad panoramatem města.

Edvard Munch: Výkřik / 1910

Edvard Munch: Výkřik / 1910 / tempera a olej na desce / 83,5 x 66 cm

Munchovo muzeum v Oslu

 

Prodej třetí verze Výkřiku byl údajně v jednání několik let. Čekalo se prý jen na správné načasování. Dílo samotné má detailně zmapovanou provenienci, která potvrzuje, že práce byla doposud v držení jen tří vlastníků. Současným majitelem je Petter Olsen, jenž pastel spolu s dalšími Munchovými díly zdědil po svém otci Thomasovi, který byl Munchovým přítelem a patronem. Podle dostupných záznamů obraz koupil v roce 1937 ve Stockholmu.

Když byl Munch nacisty zařazen mezi autory tzv. zvrhlého umění, právě Thomas Olsen po dohodě s německou vládou vyvezl v roce 1937 z Německa 74 výtvarných děl různých autorů. Když potom sami Olsenovi utíkali před nacisty do New Yorku, svoji sbírku, která čítala zhruba 30 děl, schovali na rodinnou farmu v horách ve středním Norsku. Do roku 1937 stihl být pastel vystaven celkem osmkrát. Když obraz přešel do držení Olsenů, na veřejnosti byl k vidění už jen dvakrát, v Oslu v roce 1958 a pak v Kielu roku 1978.

Munchův obraz Výkřik v posledních letech několikrát vzbudil pozornost veřejnosti, když se stal předmětem zájmu zlodějů. Ukradeny byly hned dvě různé varianty. Poprvé se tak stalo při zahájení olympiády v Lillehammeru v roce 1994, kdy se dva lupiči vloupali do norské Národní galerie a odcizili tam variantu z roku 1893. Tu ale ještě tentýž rok norští detektivové našli. Deset let poté ozbrojení lupiči za bílého dne z Munchova muzea v Oslu odnesli verzi z roku 1910 a spolu s ní i Munchovou Madonou. Na nalezení ukradeného díla tehdy byla vypsána vysoká odměna. To nakonec zabralo a po dvou letech byla obě díla vrácena zpět.

Edvard Munch: Výkřik / 1893

Edvard Munch: Výkřik / 1893 / pastel na kartonu / 74 x 56 cm
první varianta námětu, Munchovo muzeum v Oslu

 

Munch se však trvale těší i zájmu odborné veřejnosti. Několik významných výstavních síní nedávno uspořádalo rozsáhlé výstavy Munchových děl – vídeňská Albertina v roce 2003, Royal Academy v Londýně v roce 2005, Newyorská MoMA v roce 2006 či Art Institute v Chicagu v roce 2009. Aktuálně, až do 28. května, probíhá velká Munchova výstava, která zkoumá mimo jiné jeho vztah k fotografii, v Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu. Koncem loňského roku ji měli možnost vidět návštěvníci pařížského Centre Pompidou. Na příští rok je pak v Oslu k příležitosti 150 let od Munchova narození naplánovaná velká malířova retrospektiva.

Nadcházející výročí i živý zájem o Munchovo dílo jsou patrně důvodem, proč k prodeji dochází právě teď. Petter Olsen se podle informací norských médií k prodeji rozhodl hlavně proto, že by prodejem rád získal prostředky na otevření kulturního centra v Nedre Ramme, kde Munch trávil poslední roky svého života. Olsen by zde chtěl zrekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti dům, ve kterém malíř mezi lety 1910 až 1944 bydlel.

Edvard Munch: Výkřik / litografie

Edvard Munch: Výkřik / litografie / 35,5 x 25,3 cm 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...