Obě aukce se odehrály téměř současně a část nabízených autorů a autorek se mezi oběma dražebníky překrývala. Na pořadatelích už bylo, aby sběratelský ohlas na ikony světového umění, jako jsou Francis Bacon, David Hockney, Pablo Picasso, Claude Monet nebo René Magritte a další rezonoval v jejich aukčních sálech a skrze přenosové kanály. 

Aukční sín Sotheby’s

Výhoda začít a nastavit tak pro letošek cenovou hladinu pro segment umění 20. a 21. století připadla Sotheby’s, kteří svou večerní aukci připravili na středu 6. března. Obdobně jako v loňské sezóně je postihla nemilá praxe stažení většího počtu položek ještě před samotnou licitací. Tedy situace, která v minulých měsících u reprezentativních dražeb nastávala nezvykle často a zapříčinily ji jak vlastnické (ne)dohody, tak obavy z nedostatečného finančního zájmu o konkrétní dílo. Obzvlášť v případě, že obraz či socha nejsou zajištěny zárukou pořadatele či třetích stran.

Těmito metodami se samozřejmě žádný z aktérů na trhu s uměním veřejně nechlubí, ale zákulisní informace a poptávkovo-nabídková politika hýbou i aukčním organismem na mezinárodní úrovni. U Sotheby’s a jejich moderního a současného umění se to týkalo deseti položek z původně sedmdesátky děl v katalogu. Pět prací přesáhlo cenovku šesti milionů liber, na čele s Picassovým Homme à la pipe (Kuřák) z roku 1968.

Pablo Picasso: Kuřák, 1968,
olej na plátně, 162,7 x 114,5 cm,
Sotheby’s London 6. 3. 2024
konečná cena: 13 723 100 GBP

Velká olejomalba patřila do pozdní série mušketýrských podobizen, odkazujících na zlatý věk holandského výtvarného umění ve stylu Rembrandta nebo Rubense. Obraz byl naposledy nabízen před padesáti lety a první březnovou středu utržil 17,4 milionu liber. Pro Sotheby’s nejlepší výsledek večera, pro legendárního autora záznam „až“ v sedmé desítce historického žebříčku.

Françoise Gilot: Podobizna Genevièvy s holubičkovým náhrdelníkem, 1944,
olej na plátně, 65 x 54 cm,
Sotheby’s London 6. 3. 2024
konečná cena: 723 900 GBP

Do třaskavé konfrontace osobních eg a výtvarných postojů, byť již posmrtně, se Picassův Kuřák dostal s obrazem Portrait de Geneviève avec un collier de colombes (Podobizna Geneviève s holubičkovým náhrdelníkem) od Françoise Gilot. Partnerský pár tvořili mladičká studentka malířství z pařížské vyšší třídy a o čtyřicet let starší guru umělecké moderny deset let, v období 1943 až 1953. Idylická léta na jihu Francie v duchu rodinné pohody okouzlující a okouzlené dvacátnice Françoise Gilot a slavného, vlivného a autoritářského šedesátníka Pabla Picassa, a jejich dvou dětí, se nakonec změnila v nesnesitelné dusno. Gilot vše vyřešila odchodem, který, jak barvitě popsala ve svém bestselleru Life with Picasso (Život s Picassem, 1966, česky 1969), zasáhl i její malířskou kariéru. Etablující se výtvarnici celkem rázně odstřihly od svých aktivit Picassovi loajální galerie a výstavní síně a mladá umělkyně začínala v podstatě od nuly.

Svou kariéru i životní energii pak Françoise Gilot orientovala k samostatné výtvarné práci, bez tlaku a přizpůsobování se, nejdříve ve Francii a poté ve Spojených státech, kam se odstěhovala za svým druhým manželem, americkým virologem Jonasem Salkem. Všímavá a světu otevřená dáma trávila čas mezi Paříží, Kalifornií a New Yorkem, kde také v červnu 2023 ve 101 letech zemřela.

Pohled do sálu aukční síně Sotheby’s ve středu 6. března 2024. V rámci jednoho večera se dražila díla bývalých životních partnerů Françoise Gilot (obraz Podobizna Genevièvy s holubičkovým náhrdelníkem vlevo) a Pabla Picassa (obraz Kuřák vpravo). Zdroj: Sotheby’s London

U Sotheby’s dražený obraz pocházel z jejího velmi raného období, z roku 1944. Zachytila na něm svou celoživotní nejlepší přítelkyni Geneviève Aliquot, v ocelově modrém svetru s výrazným náhrdelníkem z provlečených holubiček. S trochou nadsázky by se dalo říci, že tento motiv objevila Françoise Gilot dávno před Picassovou proslulou Holubicí míru. U původního odhadu mezi 150 až 200 tisíci liber (bez poplatků) dlouho nezůstalo a Podobizna se díky přebíjení pěti dražitelů vyšplhala až k 724 tisícům liber (vč. poplatků), což znamenalo třetí nejdražší položku v autorčině historické výsledkové listině.

Na celkovém obratu téměř 101,5 milionu liber za 53 děl se podílely další čtyři obrazy s částkou přes 6 milionů liber (Monet, Signac, Bacon a Miró) a výrazně se prosadily i ženské autorky, především v sekci nejsoučasnějších trendů The Now. Pořadatelé ze Sotheby’s jejich prodejní úspěchy i proporcionálně slušné zastoupení spojili s nadcházejícím Mezinárodním dnem žen. Středeční večerní aukci ještě doplnilo její denní pokračování ve čtvrtek 7. března, které vyneslo dalších 23,5 milionu liber.

Aukční síň Christie’s

Konkurenti z Christie’s čekali od sběratelů ještě větší nasazení, neboť své dvě velké aukce vtěsnali do jednoho večera. Osmdesáti položkám z výběru 20. a 21. století  (20th 21st Century) sekundovalo pětadvacet z tradiční specializované nabídky surrealistického a dada umění (The Art of Surreal).

Francis Bacon: Krajina kolem Malabaty v Tangeru, 1963,
olej na plátně, 198,1 x 144,8 cm,
Christie’s London (20th / 21st Century) 7. 3. 2024
konečná cena: 19 630 000 GBP

V roli jasné dražební jedničky vstupovala před kupce Landscape near Malabata, Tangier (Krajina kolem Malabaty v Tangeru) od klasika britské poválečné malby Francise Bacona. Téměř dvoumetrovou barevnou a tvarovou fantazii na marockou riviéru, kde rok před vznikem obrazu zemřel umělcův partner, sběratelé ocenili na 19,6 milionu liber. Letos zatím nejslibnější výsledek, který o 11 milionů překonal jinou Baconovu malbu (Study of George Dyer, Studie podobizny George Dyera, 1970) o den dříve u Sotheby’s. V rámci autorských maxim šlo o 34. příčku.

Claude Monet: Ráno na Seině, 1897,
olej na plátně, 81,6 x 92,4 cm,
Christie’s London (20th / 21st Century) 7. 3. 2024
konečná cena: 14 397 500 GBP

Velmi dobře si vedl letošní jubilant Claude Monet, zosobňující celý impresionistický směr dějin umění. Na duben 2024 totiž připadá 150leté výročí první výstavy tohoto do té doby „anonymního“ pojetí malířského vidění světa, pojmenovaného po stěžejním exponátu, Monetovu plátnu Impression, soleil levant (Imprese, vycházející slunce). Na londýnské čtvrteční aukci byl zastoupen hned dvakrát, krajinou Prairie fleurie à Giverny (Rozkvetlá louka v Giverny) a především vodním průhledem Matinée sur la Seine, temps net (Ráno na Seině) ze série stejnojmenných pohledů na říční zákoutí z Monetova slavného „plovoucího“ ateliéru.

Obraz z roku 1897 prošel trhem naposledy před pětačtyřiceti lety a minulý čtvrtek se vydražil za téměř 14,4 milionu liber. Až další měsíce letošní, pro impresionismus jubilejní, sezóny ukáží, zda si organizátoři přichystali nějaký silnější monetovský kalibr. Ráno na Seině se zařadilo jako dvaapadesátý nejdražší prodej autora.

První část maratonského aukčního programu u Christie’s zakončila na téměř 137,7 milionech liber s 86 procenty vydražených položek. Pořadatelské statistiky upřesnily i složení a demografii zájemců: registrace přišly z jednatřiceti zemí napříč kontinenty a deset procent aktivních kupců byli mileniálové. Důležitým faktorem byla nápadná absence asijských sběratelů, kterou si odborníci vysvětlovali ne úplně praktickým načasováním aukcí na pozdní hodiny.

Surreálné umění

Seriál u Christie’s vyvrcholil třiadvacátým ročníkem tematického výběru The Art of Surreal (Surreálné umění). Celkové objemy předchozích sezón se pohybovaly kolem 40 milionů liber za dvacet až třicet položek. Letošní nabídka byla početně srovnatelná, nicméně finančně nadprůměrná. Dvaadvaceti položkám se podařilo utržit téměř 59 milionů liber. Jako již v minulých ročnících se ani ten březnový neobešel bez současné nejzářivější surrealistické superstar, belgického malíře, kreslíře a grafika Reného Magritta (medailonek o autorovi a jeho aukčních prodejích jsme přinesli již dříve).

René Magritte: Důvěrný přítel, 1958,
olej na plátně, 72,6 x 64,9 cm,
Christie’s London (The Art of Surreal) 7. 3. 2024
konečná cena: 33 660 000  GBP

Ve čtvrtek se u Christie’s představil sedmi díly a na letošním konečném obratu se podílel 78 procenty. V rámci výsledkové listiny The Art of Surreal obsadil první až třetí příčku, pak sedmou, osmou, dvanáctou a patnáctou. Vše v součtu za bezmála 46 milionů liber. Již s předstihem favorizovaný L’ami intime (Důverný přítel) s mužskou postavou v ikonickém outfitu s ordinérním kabátem a buřinkou a fantaskně levitující bagetou a sklenkou zabodoval s částkou přes 33,6 milionu liber. V Magrittově našlapaném globálním žebříčku to znamenalo třetí místo, celkem daleko za absolutním rekordem z roku 2022 (Říše světel za 59,4 milionu liber), avšak těsně za jinou variantou L’empire des lumières (Říše světel) z loňska.

Meret Oppenheim: Stolek na ptačích nožkách, 1939,
zlacené dřevo a patinovaný bronz, 64 x 42 x 56,8 cm,
Christie’s London (The Art of Surreal) 7. 3. 2024
konečná cena: 529 200 GBP

Letošní 100. výročí Bretonova Manifestu surrealismu oslavila novým autorským rekordem například německo-švýcarská multižánrová výtvarnice a múza nejednoho pařížského meziválečného surrealisty, Meret Oppenheim. Proslavila se už jako dvacátnice svými precizními a odvážnými objekty a instalacemi, z nichž zrovna Tisch mit Vogelfüssen (Stolek na ptačích nožkách) patřil k těm nejznámějším. Originální dřevěný pozlacený kus s bronzovýma nohama vytvořila jako šestadvacetiletá pro výstavu „Fantastického nábytku“ v pařížské galerii René Drouin & Leo Castelli. Dražebně málo dostupnou Oppenheim odhadli u Christie’s na 100 až 200 tisíc liber (bez provize). Autentický stolek z roku 1939 ale sběratele oslovil a vypracoval se až na téměř 530 tisíc liber, více než 2,5 násobek staršího rekordu z roku 2016.