ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Pozdní Filla 2010

Druhým nejdražším obrazem listopadové aukce společnosti Prague Auctions je jedno z nejhezčích pláten z Fillova posledního tvůrčího období. Aukce s koná v neděli 7. listopadu v sídle společnosti v Nové síni v Praze.

Malba patří k cyklu obrazů na motivy slovenských lidových písní. Jimi se Filla, vedle jiných námětů, zabýval od roku 1936. Po skončení války a návratu z koncentračního tábora na ně navázal. Řada pláten z této vrcholné série se dnes nachází ve státních sbírkách. Vyvolávací cena obrazu Já som bača velmi starý, se vzácným, ornamentálně zdobeným původním rámem, je 3,4 milionu korun (bez aukční provize).

Emil FIlla: Já som bača velmi starý / 1947 / olej na plátně / 162,5 x 130 cm

Na trhu jde o ojedinělou nabídku. Srovnatelné Fillovo dílo z poválečného období dosud draženo nebylo. Obraz s rozměry 162 na 130 cm byl v roce svého vzniku představen na Fillově velké výstavě prací z let 1946-47 v pražském Mánesu. V letošním roce ho pak mohli vidět návštěvníci výstavy Roky ve dnech (viz foto níže).

Filla nebyl jediným autorem, který se v té době inspiroval slovenskou krajinou a folklórem. Na Slovensko zajížděli i Josef Šíma s Františkem Hudečkem. Před válkou také například Josef Čapek. Ve zdejší venkovské krajině a lidové poezii hledali nové inspirační zdroje. Fillovy Písně jsou vlastně jistým holdem nespoutanému zbojnickému životu na tamních horách. Ze zdejších popěvků si vybíral často balady s tragickým nebo smutným koncem. I starý unavený bača v poslední sloce umírá.

Na začátku padesátých let Filla přenáší své Písně z pláten na papírové svitky velkých formátů. Výrazná barevnost ustupuje lehce kolorované tušové kresbě, účinek je však monumentální. V té době jej inspiruje čínská tušová malba. Na zámku v Peruci v Českém středohoří vznikají také působivé panoramatické akvarelové krajiny. Oba soubory představují to nejpůvodnější, co Filla vytvořil. K postavě bači se teď znovu vrací, více se do ní autostylizuje. Smutné „Já som bača velmi starý, nedožijem do jari..., zložím baltu i sekanec, smrť ma vedie na tanec. Pomaly ovečky hore dolinami, ja som bača starý, nevládzem za vami...“ tak může znít osobněji, než se zdá.

Pro Fillu představoval cyklus Písní závažnou vnitřní výpověď posledních tvůrčích let a současně jistý vrchol tvorby. Roku 1951 proto chtěl celý soubor vystavit, to však bylo potupným soudem před komisí SČVU zamítnuto. Obrazy se zdály být formalistické, postavy deformované a zmrzačené. Nakonec ideově „obstály“ jen jeho krajiny ze středohoří. Slabý na srdce, o dva roky později ve svých 71 letech umírá.
 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...