ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Rok 2003 - Rok vybíravých

Vývoj českého trhu s uměním v roce 2003

Měl to být rok Františka Kupky. A nakonec i byl, neboť Kupkovy obrazy obsadily první dvě příčky v žebříčku nejdráže prodaných děl. Dosažené výsledky jsou však spíše zklamáním. Původní očekávání byla mnohem vyšší. Když galerista Martin Kodl na začátku roku oznamoval, že nabídne k prodeji reprezentativní obraz Ocel pije, odhadoval cenu této olejomalby na 10 milionů korun. Koncem listopadu byl obraz vydražen za "pouhých" 5,2 milionu korun.

František Kupka: Ocel pije

Galerie Antikva Nova Kodl Kupkův obraz Ocel pije půl roku marně nabízela za 6 milionu korun.

Na aukci koncem listopadu se jej podařilo prodat za 5,2 milionu korun. Koupila jej nenápadná

černovlasá slečna dražící pod číslem 333.

 

Druhé Kupkovo abstraktní plátno Modrá kompozice, nabízené aukční síň Meissner & Neumann za necelých 7,5 milionu korun, zůstalo bez kupce. Za úspěch lze naopak považovat dražbu Kupkova raného obrazu Růžový keř v květu, který se na listopadové aukci téže aukční síně prodal za 4,25 milionu korun a stal se tak druhým nejdražším obrazem roku. Jaká vlastně byla aukční sezóna 2003?

Nejdražší

Žebříčku stejně jako v minulých letech dominují díla české moderny. Vedle surrealistického obrazu Jindřicha Štýrského, kubistického zátiší Antonína Procházky či abstraktní kompozice Františka Foltýna však letos v první desítce najdeme také tři obrazy zahraničních umělců - Loď bláznů od rakouského malíře Oskara Laskeho, městský bulvár od ruského impresionisty Konstantina Korovina a zátiší s kytarou od Španěla Oscara Domingueze.

Oskar Laske: Loď bláznů

Loď bláznů od rakouského malíře Oskara Laskeho byla na květnové aukci Dorothea vydražena

za 3,6 milionu korun. Vítězem dražby se stala Magdalena Juříková, která se stará o sbírku

Vladimíra Železného.

 

O žádném z autorů nelze říct, že by byl pro aukční síně sázkou na jistotu. Sběratelé si již velmi pečlivě vybírají a pouhé slavné jméno nestačí. Opravdu špičková díla si svého kupce nicméně většinou našla. Často dokonce za nečekaně vysoké částky. Za historická maxima byly letos vydraženy například obrazy Václava Radimského, Františka Tichého, Františka Grosse nebo Oldřicha Blažíčka.

Kresba a grafika

Nejlépe si vedli Josef Lada, František Tichý a Vojtěch Preissig. Dobře se prodávaly také práce Vladimíra Boudníka, Václava Boštíka, Bohuslava Reynka a Kamila Lhotáka. Nejdražší grafiky stály okolo 40 tisíc korun. Za kolorované kresby či akvarely platili sběratelé v několika případech i statisíce. Jeden z akvarelů Františka Kupky byl prodán dokonce za více než milion.

Staří mistři

Nejdražším se stal obraz Tiberius a Agripina od následovníka Petra Pavla Rubense, vydražený za téměř 1,3 milionu korun. Na druhém místě se umístil Portrét literáta od Jana Kupeckého, přiklepnutý za necelý milion, a na třetím drobná Madona s Ježíškem připisovaná do okruhu nizozemského renesančního mistra Joose van Cleveho. Obraz za 600 tisíc korun koupilo Muzeum umění Olomouc.

Současné umění

Na aukcích se příliš neobjevuje, a pokud ano, nedosahuje nikterak vysokých cen. V zahraničí přitom aukce poválečného umění patří k těm s nejvyššími výnosy. Výjimkou z pravidla je pouze Mikuláš Medek. Jedno z jeho pláten se prodalo za necelý milion korun. Žádné další dílo se ani nepřiblížilo hranici půl milionu korun. Nad sto tisíc korun se dostaly například obrazy Jaroslava Vožniaka, Václava Boštíka, Květy Válové, Josefa Lieslera, Michaela Rittsteina nebo Jiřího Načeradského.

Marylin Monroe od Jaroslava Vožniaka byla na červnové dražbě

Galerie Peron vydražena za více než 400 tisíc korun a stala se

tak jedním z nejdražších obrazů současného umění v letošním roce.

 

Plastiky

Sochy se většinou draží za částky do padesáti tisíc korun. Vyšších cen pravidelně dosahují pouze tři autoři - František Bílek, Jaroslav Horejc a především Otto Gutfreund. Zajímavé je, že není ani tak zájem o jeho slavná kubistická díla, jako o pozdější civilistní plastiky. Spíše než vkus sběratelů zde hraje roli skutečnost, že na trhu je velké množství falešných odlitků Gutfreundových kubistických soch. Historicky nejdražší sochou tuzemských aukcí se stala jeho sádrová plastika Muž u selfaktoru, která byla v květnu vydražena za téměř milion korun.

Starožitnosti

Úspěšně se dražilo zejména stříbro, šperky a porcelánové figurky. Nábytek se prodával pouze výjimečně. Spíše než o barokní sekretáře byl zájem o kusy z počátku 20. století. Vůbec nejvyšších cen v kategorii užitého umění dosahoval kubistický porcelán Pavla Janáka. Za kávový servis s černým dekorem zaplatil nový majitel 260 tisíc korun. Za částky v řádu desetitisíců se opakovaně dražil funkcionalistický porcelán Ladislava Sutnara.

Numismatika

O senzaci se postarala aukční síň Aurea Numismatika, která na dvou květnových aukcích dražila kolekci ruských carských mincí a medailí z restituované sbírky Antonína Prokopa. Zkušební rubl carevny Anny z roku 1730 ražený v počtu pouhých 36 kusů byl prodán za 5,5 milionu korun. Jedná se o celosvětově nejvyšší částku zaplacenou kdy za ruskou minci. Celkový výnos obou aukcích dosáhl nečekaných 55 milionů korun.

Neprodáno

Kromě neúspěchu Kupkovy Modré kompozice očekávání rovněž nesplnil například Fillův obraz Herakles se lvem. Podle původních odhadů se měl prodat za částku okolo 3,5 milionu korun. Neprodal. Vrácených obrazů Václava Špály byl rovnou celý tucet. A neuspěla i další velká jména - Josef Šíma, Antonín Chittussi či Toyen. Některá díla byla bez úspěchu dražena opakovaně, v několika případech dokonce různými aukčními domy.

Jacopo Amigoni: Diana a Endymion

Cena obrazu Diana a Endymion od italského barokního malíře Jacopa

Amigonihovylétla na březnové aukci Dorothea z 500 tisíc na senzačních

7,2 milionu korun. Vítěz aukce však později za obraz odmítl zaplatit.

 

Trapnou dohru měla dražba barokního obrazu Diana a Endymion od italského malíře Jacopa Amigoniho, jehož cena na březnové aukci Dorothea z 500 tisíc vylétla až na rekordních 7,2 milionu korun. Po dvou měsících však musela aukční síň dražbu prohlásit za zmařenou, neboť kupec odmítl zaplatil. Argumentoval tím, že obraz nelze vyvézt do zahraničí, na což však byl předem upozorňován.

A rok 2004?

Dramatické události světové politiky tuzemské aukční dění příliš neovlivnily. Podle Márii Gálové, ředitelky aukčního domu Dorotheum, je to dáno hlavně velkou uzavřeností českého trhu: “V tomto konkrétním případě jde o jednu z mála výhod, kterou tato uzavřenost způsobuje.” To se může změnit po vstupu do Evropské unie.

“Do budoucna dramatické změny v chování kupujících nečekáme, jen doufáme, že legislativa se upraví podle pravidel obchodu s uměleckými předměty v EU,” prohlašuje Michal Šeba z aukční síně Pictura. “Minimalizace vývozních bariér a umožnění dovozu děl bez značného daňového zatížení by vnesly do stávající nabídky větší pestrost a umožnily českému kvalitnímu umění zdobit sbírky světových sběratelů,” dodává Mária Gálová.

Jiří Rybář ze společnosti 1. Art Consulting Brno se domnívá, že mnohá očekávání spojovaná se vstupem do EU jsou pouhou iluzí: “Majitelé uměleckých děl čekají na vstup do EU a bláhově sní o tom, že v zahraničních aukčních síních za ně dostanou balík. Bohužel se tak ve většině případů nestane.” O české umění je v zahraničí jen minimální zájem a není žádný důvod, proč by se situace měla v blízek době změnit. “Většinu venku prodaných děl českých autorů stejně jen kupují Češi za nízké ceny a vozí je zpět k dalšímu prodeji.”

Výrazněji ožít by podle Jiřího Rybáře měl tuzemský trh od konce roku 2005. “Až prodávající těmito zkušenostmi zmoudří a dojdou ke stejnému poznání, jako majitelé uměleckých děl všude ve světě: že německé umění se nejlíp prodá v Německu, italské v Itálii, francouzské ve Francii a české zase u nás.”

 

Světový žebříček vede Klimt

Vůbec nejdražším dílem roku 2003 se stal obraz Gustava Klimta Dům u jezera Attersee, vydražený začátkem listopadu v New Yorku za více než 29 milionů dolarů. Původní cenový odhad aukční síně Sotheby‘s zněl 20 až 25 milionů dolarů.

Na druhém místě žebříčku nejdražších děl se objevuje raně renesanční deskový obraz Kristus v předpeklí od Andrea Mantegny (28,5 milionu dolarů). Třetí příčku obsadil ženský akt od Amedea Modiglianiho (26,8 milionu dolarů), čtvrtou obraz Augusta Renoira nazvaný V růžích (23,5 milionu dolarů). Na pátém místě je malba Fernanda Légera Žena v červené a zelené (22,4 milionu dolarů). Posledním dílem, které překonalo hranici dvaceti milionů dolarů, je Pohled na Krumlov od Egona Schieleho (21 milionů dolarů). 

Klimtův obraz Dům u jezera Attersee byl aukční síní Sotheby‘s vydražen za 29,1 milionu dolaru.

Celkový výnos listopadové aukce Impresionistů a rané moderny byl více než 125 milionů dolarů,

tedy víc než výnos všech tuzemských aukcí dohromady.

 

V Mantegnově případě šlo patrně o poslední dílo tohoto umělce, které bylo na prodej. Ostatní jsou již vesměs ve veřejných sbírkách. S výjimkou Renoira se rovněž jedná o nové aukční rekordy jednotlivých umělců. Největším překvapením byl úspěch Schieleho obrazu. Pohled na Krumlov překonal dosavadní Schieleho maximum o téměř 5 milionů liber. Jako jediný z uváděných obrazů byl dražen v Londýně a nikoliv v New Yorku.

Nejdražší sochou uplynulého roku je monumentální ženská figura od Alberta Giacomettiho, která byla vydražena za 9,6 milionu dolarů. Na druhém místě se umístila pětimetrová bronzová socha od Henryho Moora, prodaná za 6,1 milionu dolarů.

Nové historické maximum bylo stanoveno v kategorii fotografie. Daguerrotypie z roku 1842 zachycující Diův chrám na athénské Akropoli byla v květnu v Londýně přiklepnuta za rekordních 565 tisíc liber.

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...