ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Vladimír Janoušek 2012

Vladimír Janoušek patří mezi naše nejvýznamnější a nejosobitější sochaře druhé poloviny 20. století. Jeho pohyblivých plastik je přitom na trhu jako šafránu a vždy vzbudí náležitý ohlas. O to větším překvapením bude mezi sběrateli současného umění dražba modelu k rozměrnému sousoší Kováci, vytvořenému počátkem 70. let pro kulturní dům v Kladně.

Vladimír Janoušek se narodil roku 1922 v Podkrkonoší, kde prožil v mladém věku válečné události, odtržení Sudet a pak nucené pracovní nasazení v Říši. Po válce se spolu se svou budoucí ženou Věrou Janouškovou dostal do sochařského ateliéru Josefa Wagnera na VŠUP. V roce 1960 byli oba zakládajícími členy skupiny UB12. Dlouhá léta pracovali v ateliéru v Praze-Košířích. Od roku 1975 pak také ve Vidonicích u Pecky, v kraji, odkud oba pocházeli. Od poloviny 60. let vytvářel Janoušek kovové figurální prostorové plastiky, později s interaktivním pohyblivým prvkem. Během normalizace ztratili manželé možnost vystavovat, u Vladimíra Janouška trval zákaz prakticky do konce života. V roce 1986 po těžké nemoci umírá. Věra Janoušková svého manžela přežila o téměř čtvrt století a na přelomu milénia se dočkala nového zájmu o své dílo. Zemřela v létě 2010.

Vladimír Janoušek: Kováci / 1970–71Vladimír Janoušek: Kováci / 1970–71
svařovaný kovový objekt / podstavec
31 x 146 cm,
výška cca 115 cm

 

V březnu bude aukční síň Dorotheum dražit Janouškův svařovaný kovový objekt Kováci, který vznikl v letech 1970–71 jako model pro rozměrné exteriérové sousoší pro kulturní dům Spojených oceláren národního podniku Kladno. Plastika představuje siluety deseti mužských postav, dělníků z hutí, tavičů, kováků či svářečů, vybavených tyčemi pro odpich vysoké pece. Vzájemně jsou propojeni čímsi, co mohou být ozubená kola a jiné strojní součásti, a doplněni o vertikální pohyblivá kyvadla.

Finální exteriérová realizace plastiky vznikala někdy v letech 1970 až 1974. Kulturní dům, pro který byla původně určena, byl otevřen v roce 1973. Sousoší má úctyhodných osm metrů na délku a tři na výšku. K jeho konečnému umístění do architektury ovšem nedošlo. Pro Světovou výstavu EXPO 1970 v Ósace totiž Janoušek vytvořil obdobně monumentální plastiku Hrozba války. Její autorský název však zněl Vstup vojsk. Po této akci se stala Janouškova tvorba politicky „nežádoucí“. Do konce svého života měl jen dvě menší výstavy, v kulturním domě v Orlové a ve známém pražském Makromolekulárním ústavu. O využití Kováků, kompozičně i jinak Hrozbu války v mnohém připomínajících, pro jejich původní účel už nebylo možné uvažovat. Podle vzpomínek pamětníků si pak sami dělníci Kováky umístili v areálu u tehdejší hutě Koněv. Ta byla ale už v 70. letech zrušena, a tak socha tři desetiletí chátrala a zarůstala vegetací.

Pohnutou historii tohoto fascinujícího díla zmapovala Nadace Věry a Vladimíra Janouškových, která od roku 2004 pečuje o dílo obou umělců. V témže roce Věra Janoušková Kováky v havarijním stavu odkoupila od města Kladna za symbolickou korunu. Nadace pak monumentální exteriérovou sochu pečlivě a nákladně restaurovala a umístila v zahradě ateliéru Janouškových v Praze 5. V letošním roce, k nedožitým 90. narozeninám obou umělců, hodlá Nadace poprvé ateliér zpřístupnit pro veřejnost. V první fázi by měl být k vidění v podobě, v jaké zůstal po předloňském úmrtí Věry Janouškové. V dalších letech pak Nadace plánuje vybudování plnohodnotného muzea a galerie se sochařským lapidáriem v zahradě.

Plastika Kováci rozvíjí Janouškovo podstatné téma kyvadel, kterým se autor zabýval už od počátku 60. let. Staví na kontrastu pevného uzavřeného figurálního tvaru a pohyblivé vertikální složky. Na nabízeném modelu je mimo jiné cenné, že má, na rozdíl od zachráněného exteriérového sousoší, zachovaných pět kyvadel, kdežto socha na zahradě Nadace už jen dvě. Původně jich snad plastika měla mít až osm a Nadace se v budoucnu chystá k jejich rekonstrukci. Model, který je ovšem vzhledem ke svým parametrům zcela svébytným uměleckým dílem, má také na rozdíl od restaurovaného sousoší cennou dobovou patinu, která mu dodává na působivosti. Podle slov ředitele Nadace Jana Šaška vzniklo na počátku 70. let k realizovanému sousoší modelů hned několik, z nichž pár Nadace vlastní. To ovšem v podstatě jen potvrzuje ojedinělost této nabídky, neboť není pravděpodobné, že by Nadace ze svého fondu v budoucnu cokoliv rozprodávala.

Vladimír Janoušek: Kyvadlo na obzoru / 1970Vladimír Janoušek: Kyvadlo na obzoru / 1970 / olej, sololit, plexisklo, kov /
90 x 120 cm

 

Kováci budou vyvoláváni za 300 tisíc korun (ceny jsou uváděny včetně provize). Odhadní cena je pak stanovena na 480 tisíc korun. Do dražby jdou společně s dalším objektem Vladimíra Janouška označeným Bez názvu, jehož vyvolávací cena je 180 tisíc korun. Obě sochy pocházejí z téže zahraniční sbírky, majitel je pravděpodobně získal přímo od autora a teď se je společně rozhodl nabídnout do aukce.

Srovnatelných Janouškových realizací, jako jsou Kováci, trhem zatím příliš neprošlo. Ze stejného období počátku 70. let nabídlo Dorotheum na podzim 2008 dva jiné cenné variabily: Strážce, figura na ocelové desce o rozměrech 115 na 50 cm, se dostal z úvodních 180 na 408 tisíc korun, Kyvadlo na obzoru pak z 456 až na 840 tisíc korun, což je dosud nejvyšší cena zaplacená za Vladimíra Janouška. Na jaře téhož roku společnost Prague Auctions nabídla jinou, o desetiletí mladší pohyblivou plastiku Postava s míčem. Prodala se za 328 tisíc korun. Další díla v této kvalitě už české aukce nezaznamenaly.

Všechny tři zmíněné práce byly draženy v roce, který znamenal nejvyšší boom zájmu o současné umění. Nynější atmosféra na trhu je sice jiná, přesto by bylo překvapením, kdyby se Kováci prodali jen za vyvolávací cenu. Vzhledem ke kvalitě díla, jeho zajímavé historii i vzácnosti Janouškových soch jde o mimořádnou nabídku.

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...