ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2017 1370 

Art+Antiques Vlaho Bukovac

Dorotheum bude dražit portrét malířovy sestry

Přestože Vlaho Bukovac prožil v Praze bezmála dvě desetiletí a ovlivnil řadu osobností českého umění, krom zmínek v životopisech jeho žáků toho o něm v češtině mnoho nenajdeme. Na aukcích jeho obrazy dosahují poměrně vysokých cen, většinou však jen proto, že se o ně utká několik zájemců z Chorvatska.

Portrét malířovy sestry Gjorgje / 1881 / olej na plátně / 61 x 52 cm 

vyvolávací cena: 600 000 Kč (bez aukční provize)

 

Pro chorvatské umění je Bukovac naprosto klíčovou postavou. Narodil se roku 1855 v Cavtatu nedaleko Dubrovníku. Byl tedy o čtyři roky mladší než Václav Brožík a o rok než Vojtěch Hynais. S oběma jmenovanými jej spojuje, že stejně jako oni se s úspěchem prosadil v Paříži. Bukovac, vlastním jménem Vlaho Fagioni, se do města nad Seinou přistěhoval ve dvaadvaceti letech, původně se záměrem studovat u Jaroslava Čermáka. Ten však byl již v té době vážně nemocný a na jaře 1878 zemřel. Bukovac začal navštěvovat École des Beaux Arts, ateliér Alexandra Cabanela, předního reprezentanta akademické malby a stálého porotce pařížských Salonů. Nedokončil ještě ani první rok studia, a již byl jeden z jeho obrazů na Salon přijat. V Paříži úspěšně působil až do začátku roku 1893, kdy uposlechl výzev svých přátel, aby se vrátil domů a stanul v čele plánované záhřebské akademie.

VLEVO: Portrét Ane Fagioni / 1881 / olej na plátně / 59 x 50 cm / Umjetnička Galerija, Dubrovník

Obraz malířovy sestry Gjorgje, který bude v květnu dražit aukční síň Dorotheum, vznikl roku 1881 během jedné z jeho návštěv rodného Cavtatu, kam z Paříže pravidelně zajížděl. Podle kurátorky Ivany Rončević ze záhřebské Moderní galerie je možné v dubrovnických novinách ze srpna roku 1881 najít článek informující o jeho několikaměsíční návštěvě. Výsledkem tohoto pobytu bylo na třicet portrétů místních osobností, mimo jiné i obou malířových sester.

Pohled do expozce muzea umění v Dubrovníků, portrét Ane Fagioni pod schody vlevo

Zatímco portrét starší sestry Any v žlutých šatech, který Vera Kružić Uchytil, autorka pět let staré Bukovacovy monografie, hodnotí přívlastkem „velkolepý“, je dnes v galerii v Dubrovníku, protějškový portrét tehdy čtrnáctileté Gjorgje byl dosud považován za ztracený. Vera Kružić Uchytil pouze uvádí, že byl v držení malířovy rodiny v Praze. Ve své knize sice píše, že umělcova sestra je na něm oblečena do fialových šatů, je však nanejvýš pravděpodobné, že jde o tento obraz. Gjorgjinu tvář lze identifikovat podle jejích jiných portrétů a rozměry obrazy odpovídají známému portrétu Any.

Opuštěná / 1916 / olej na plátně / 75 x 56 cm

cena: 1 680 000 Kč (Dorotheum 24. 9. 2005)

V posledních deseti letech českými aukcemi prošla necelá dvacítka Bukovacových obrazů, nyní nabízený portrét je z nich však nejstarší. Na českém trhu se objevují především díla vzniklá během Bukovacova pražského pobytu. Ze záměru vybudovat v Záhřebu akademii vinou politických okolností sešlo, Bukovac se nicméně v 90. letech stal ústřední osobností kulturního života města a neoficiálním učitelem mladé generace umělců. Se vznikem secesionistické Společnosti chorvatských umělců v roce 1897 došlo k roztržce mezi Bukovacem a staršími reprezentanty záhřebského kulturního života. Čtyři roky strávil v ústraní svého rodného města a pak se rozhodl Chorvatsko opustit. Krátce žil s rodinou ve Vídni, koncem roku 1903 pak byl jmenován mimořádným profesorem na pražské akademii. Jeho žáky byli mimo jiné Bohumil Kubišta, Emil Filla, Václav Špála, Antonín Procházka, o pár let později také Josef Šíma.

Odpočívající akt / 1887 / olej, plátno / 127 x 97 cm

cena: 100 800 GBP (Bonhams, Londýn,  14. 6. 2006)

„Stejně jako byl prvním, kdo seznámil Záhřeb s duchem francouzského umění, byl také prvním, kdo do Prahy přinesl pointilismus,“ charakterizuje Bukovacovu pražskou etapu poněkud nadneseně Vera Kružić Uchytil. Jde u něj totiž spíš o podobnost formy než o sdílení východisek se Signakem či Seuratem. Příkladem tohoto pojetí je i reprodukovaný obraz Opuštěná z roku 1916, který je nejdražším malířovým obrazem prodaným v Česku. Na aukci společnosti Dorotheum před pěti lety byl vydražen za téměř 1,7 milionu korun (včetně aukční provize), čtyřnásobek vyvolávací ceny. Mezinárodní umělcův cenový rekord má hodnotu 4,2 milionu korun. Za tuto částku byl v červnu 2006 vydražen v Londýně Bukovacův dívčí akt z roku 1887. Pikantní na tomto prodeji bylo, že obraz byl zachráněn z odpadků při rekonstrukci jistého newyorského hotelu. Majitelé hotelu obraz považovali za bezcenný, a tak jej spolu s ostatním vybavením, které dosloužilo, vyhodili.

Vlaho Bukovac zemřel v dubnu 1922 v Praze. O tři roky později mu Krasoumná jednota uspořádala v Rudolfinu výstavu, na které bylo podle Tomanova slovníku vystaveno na 178 olejomaleb. Další, rozsahem asi poloviční výstava se v Praze uskutečnila až v roce 2000. Hostilo ji Národní muzeum, kurátorsky ji však připravili Chorvaté. V roce 2002 Česká pošta vydala jeden z Bukovacových obrazů na sedmnáctikorunové známce a o rok později byla na domě, ve kterém žil a zemřel, odhalena pamětní deska. To je v podstatě celý výčet reflexe jeho díla v české kultuře.

Plakát letošní Bukovacovy výstavy v Záhřebu

Chorvaté se k Bukovacovi naopak hrdě hlásí. Poslední velkou výstavu měl v Záhřebu začátkem letošního roku. Během pouhých tří týdnů přilákala 20 tisíc návštěvníků. Šlo o reprízu výstavy Vlaho Bukovac: Chorvatský kosmopolita, kterou loni na podzim měli možnost vidět diváci v nizozemském Haagu. Mezi vystavenými díly bylo i několik obrazů, které prošly českými aukcemi. Uvidíme, zda se do Chorvatska odstěhuje i nyní nabízený portrét malířovy sestry. „Mohl by nás zajímat,“ připouští dokonce i Ivana Rončević za státní Moderní galerie.
 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...