ART+, vše o trhu s uměním
Říjen 2017 1400 

Art+Antiques Waldes – Kupka

Adolf Loos Apartment and Gallery nabízí rekordního Kupku

Sbírka Jindřicha Waldese je dnes mezi sběrateli pojmem, který funguje jako známka ověřeného původu a kvality. Letos na podzim to bude už patnáct let, co se z ní po restituci prodaly první položky. Teď se budou dražit další klíčová díla: plátno Tvar modré Františka Kupky, sochařská busta Kupkovy druhé ženy Eugenie i celý sběratelův archiv.

Jindřich Waldes svou firmu se svým obchodním partnerem založil v roce 1902. Bylo mu šestadvacet let. Začínali s jedním dělníkem a učněm v pronajaté dílně. Za dva roky už podnik zaměstnával několik set lidí a vedle Prahy měl další výrobní závod v Drážďanech. V roce 1911 přibyla továrna v Paříži a o rok později také v New Yorku. Zdrojem nevídaného obchodního úspěchu byl vynález patentního kovového spínacího knoflíku, který nazvali Koh-i-noor. Waldesovou první sběratelskou vášní tak byly historické knoflíky a spony. V roce 1918 ve Vršovicích poblíž areálu továrny slavnostně otevřel vlastní muzeum šatních spínadel, vydával časopis. Počáteční pohnutky k budování obrazárny pak byly čistě vlastenecké: Po vzniku republiky se totiž objevily dohady, že český národ žádné své umění nemá. Waldes tak začal nezištně kupovat české umění a navracet je do vlasti.

František Kupka: TVAR MODRÉ / 1913

František Kupka: TVAR MODRÉ / 1913
olej na plátně / 73 x 60 cm / vyvolávací cena: 45 000 000 Kč (bez 3% provize)

 

První sérii kreseb koupil továrník od Františka Kupky v březnu 1919, kdy se seznámili v Paříži. Jejich setkání postupně přerostlo v srdečné přátelství, které vydrželo až do počátku války. Waldes byl od počátku Kupkovým velkorysým podporovatelem a propagátorem jeho umění. Oba svérázní experimentátoři, jak píše Ludmila Vachtová v monografii Kupka – Waldes: Malíř a jeho sběratel, měli jen „málo společného: ctižádost, nadání být sám a neskonalou vůli k úspěchu“. Oba také pocházeli z podobných malých venkovských poměrů. Waldesův otec byl hostinský, Kupkův notářský úředník. Waldes se vyučil zámečníkem, Kupka sedlářem. Příběh zajímavého vztahu cholerického malíře s maniodepresivními krizemi a pragmatického velkopodnikatele je ale příběhem čtyř. Velké přátelství vzniklo i mezi Waldesovou ženou Hedvikou a Kupkovou Eugenií. Temperamentní tělnatá Nini, dříve žena alsaského důstojníka a modelka Augusta Renoira, vládla nepřehlédnutelným šarmem a po dvě desetiletí byla vlastní spiritus agens přátelského svazku.

Waldesův osobní vkus byl zpočátku velmi konzervativní, vyhovovala mu spíše Kupkova raná realistická tvorba než abstrakce. Postupně od malíře získal na 24 olejů a přes 260 akvarelů a kreseb. Waldes ale pochopitelně kupoval i řadu dalších českých umělců. „Strážcem vkusu“ a iniciátorem řady nákupů byla jeho žena Hedvika. Když v roce 1939 obrazárnu zkonfiskovali nacisté, obsahovala už přes sedm tisíc položek. Waldes byl gestapem zatčen a internován v Buchenwaldu. Rodině, kterou včas poslal do Spojených států, se podařilo vykoupit jej na svobodu. Během cesty do Ameriky v květnu 1941 však zemřel. Po válce byla firma znárodněna a Waldesovy sbírky převedeny do fondů Národní galerie a Uměleckoprůmyslového musea. V roce 1996 byla jejich velká část restituována, nejpodstatnější díla pak stát o tři roky později vykoupil za necelých 100 milionů korun.

Položky z Waldesovy sbírky se u Meissner-Neumann dražily od roku 1997. V květnu 2003 zde nabídli olej Modrá kompozice (1925), ten se ale za požadovaných necelých 7,5 milionu korun neprodal (není-li uvedeno jinak, jsou všechny ceny včetně aukční provize). Ohlas sběratelů na stejné aukci naopak vzbudila dvojice nevelkých erotických akvarelů z roku 1905, z doby, kdy se Kupka seznámil s Nini. Z vyvolávací ceny 52 tisíc korun se takřka okamžitě dostaly na 287 a 391 tisíc korun. Tato erotika byla mezi prvními pracemi, které továrník od malíře nakoupil. Vlastně jej zajímalo vše v Kupkově díle, co se přímo týkalo Nini. Dnes tak mají tato privatissima i nemalou historicko-sběratelskou cenu. O půl roku později pak Galerie Kodl nabídla olej Ocel pije (1927), ten našel zájemce za 5,2 milionu korun. Dalším abstraktním Kupkou z Waldesovy sbírky byl až olej Abstraktní kompozice (1925–30), který byl před pěti lety na aukci společnosti 1. Art Consulting vydražen za 15,8 milionu korun. V tomto případě však nešlo o dílo restituované z Národní galerie, ale o obraz, který si Waldesovi s sebou odvezli do Spojených států. Nejdražším Kupkou prodaným u nás v aukci je obraz Zhroucení vertikál (1935), který byl na první večerní aukci společnosti 1. Art Consulting v březnu 2009 vydražen za téměř 26 milionů korun. Celosvětově cenový rekord drží obraz Pohyb (1913–19), vydražený loni na aukci sbírky Hascoe v Londýně za necelých 44 milionů korun. To je současně i historicky nejvyšší cena za dílo českého umění na mezinárodním trhu.

Za ještě vyšší cenu je nabízeno plátno Tvar modré, které se objeví v polovině dubna na aukci společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery. Pochází z významného Kupkova období počátků abstrakce, roku 1913. O rok později malíř již odchází jako dobrovolník na frontu první světové války. Modrá barva na obraze má odpovídat určité prostorové situaci a pohybu ve směru dramatizované vertikály. Tuto problematiku rozvíjí Kupka v roce 1910 ve spise Tvoření v umění výtvarném, který ale vyjde za minimálního zájmu veřejnosti až v roce 1923. Dle vzpomínek sběratelova syna George Waldese visel Tvar modré na nejdůstojnějším místě v rodinné vile Waldesů v Americké ulici v Praze. Byl mnohokrát vystavován doma, přes dvě desítky výstav absolvoval i v zahraničí. S vyvolávací cenou 45 milionů korun (bez provize, která v tomto případě bude jen tři procenta) je zatím nejdražším dílem, jaké dosud české aukce dokázaly nabídnout. Pokud se malba prodá byť jen za vyvolávací cenu, stane se celosvětově nejdražším dílem českého umění prodaným v aukci.

František Kupka: Busta Eugenie Kupkové

František Kupka: Busta Eugenie Kupkové / 1924–29
bronz / 41 cm / vyvolávací cena: 1 200 000 Kč (bez 20% provize)

 

Zájem se očekává také o bronzovou Bustu Eugenie Kupkové, kterou malíř vytvořil někdy v druhé polovině 20. let. Jde vlastně o Kupkovo jediné sochařské dílo, které bude nabízeno za 1,2 milionu korun (bez 20% provize). Další historicky cennou položkou je archiv Jindřicha Waldese. Obsahuje především jeho korespondenci s Františkem Kupkou, ale také Vojtěchem Preissigem, Alfonsem Muchou, Emilem Fillou a jinými umělci. Tyto dokumenty se ocitly společně s částí sbírky ve fondech Národní galerie a teprve nedávno byly vydány restituentům. V knize, kde je také část dokumentů reprodukována, Ludmila Vachtová vzpomíná, jaký údiv a nepochopení vzbudilo v roce 1960 její přání Waldesovu korespondenci prostudovat. Není divu, Kupkovy obrazy totiž dlouhá léta sloužily za „lidu škodlivé příklady imperialistické ideologie“. Cenný archiv čítající více než 6,5 tisíce položek bude na aukci Adolf Loos Apartment and Gallery vyvoláván na částce 700 tisíc korun (bez 20% provize).

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...