ART+, vše o trhu s uměním
Září 2017 1367 

Zázraky lze sbírat

TEFAF: znovuzrození kunstkomor a kabinetů kuriozit

V období renesance a baroka byly mezi panovnickými rodinami velmi módní kunstkomory či kabinety kuriozit, které obsahovaly řemeslně dokonalé předměty ze slonoviny, korálu, kamene, jantaru, kokosových ořechů, křišťálu a dalších vzácných materiálů z různých epoch od antiky do současnosti. Na letošním 26. ročníku nejprestižnějšího mezinárodního veletrhu s uměním TEFAF jim byla věnována zvýšená pozornost.

 

Pohled na kunstkomoru Georga Laueho na veletrhu TEFAF, březen 2013, foto: Hana ŠimonováPohled na kunstkomoru Georga Laueho na veletrhu TEFAF / březen 2013 / foto: Hana Šimonová

 

Nejstarší sbírku tohoto typu založil arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský na svém zámku Ambras u Innsbrucku ve druhé polovině 16. století; proslulé kabinety kuriozit měl i císař Rudolf II. na svém pražském dvoře nebo kurfiřt Friedrich Wilhelm v Berlíně. Na konci 18. století v souvislosti s osvícenskými myšlenkami přestaly být kabinety kuriozit přitažlivé a ucelené kolekce byly rozprášeny podle materiálu nebo autora do různých sbírek. Od té doby čekaly kunstkomory na své znovuzrození, k němuž výraznou měrou přispěl i známý obchodník Georg Laue.

Laue ve svém mnichovském obchodě dodržuje klasické dělení objektů do pěti hlavních kategorií: na naturalia (vzácné přírodniny), exotica (objekty z cizích zemí), scientifica (vědecké přístroje), mirabilia (záhadné předměty) a artificalia (cenná umělecká díla). Daří se mu díky tomu revokovat atmosféru okázalých panovnických sbírek. Zdůrazňuje ovšem, že neprodává pouze drahé věci, ale mezi svůj pečlivě vybraný sortiment zařazuje i položky cenově dostupnější.

Instalace v kunstkomoře Georga Laueho na veletrhu TEFAF, březen 2013, foto: Hana ŠimonováInstalace v kunstkomoře Georga Laueho na veletrhu TEFAF / březen 2013 / foto: Hana Šimonová

 

Pro prezentaci na maastrichtském veletrhu volí Laue jiné prostředky. Ztvárnění svého stánku příliš nemění, využívá kašírovanou divadelní architekturu, dřevěné desky natřené šedě a imitující beton, který Laue považuje za ideální podklad pro instalaci. Druhou zásadní složku prezentace pak tvoří promyšlené osvětlení, díky němuž vynikne krása předmětů vystupujících z tmavého pozadí. Po obsahové stránce si každé dva roky volí určité téma, například memento mori, artefakty z jantaru, soustružené slonovinové předměty, příbory, scientifica či zatím poslední téma, jímž se loni stala kategorie exotica. V „netematických“ letech jako byl ten letošní pak představuje klasickou kunstkomoru. Je zřejmé, že sehnat každé dva roky desítky špičkových děl, spojených s určitým tématem, je výkonem hodným skutečného mistra. Od roku 1999 navíc Laue ke každému zvolenému tématu vydává ve spolupráci s předními odborníky vědeckou publikaci.

Žezlo krále Davida / Fidži, druhá pol. 15. stol. / dřevo, délka 117 cm / foto: Kunstkammer Georg Laue, MnichovŽezlo krále Davida / Fidži, druhá pol. 15. stol. / dřevo, délka 117 cm / foto: Kunstkammer Georg Laue

 

Co bylo v jeho kunstkomoře letos k vidění? Zmiňme alespoň jednu ukázku kategorie mirabilia, krerá je zároveň zajímavým bohemikem pocházejícím přímo z kunstkomory císaře Rudolfa II. Tento předmět se do ní dostal díky synovci Petra Voka z Rožmberka Janu Zrinskému. Přestože legenda, která se k němu pojí, hovoří o žezle starozákonního krále Davida, ve skutečnosti se jedná o kyj z ostrova Fidži z 15. století (více zde).

Renesanční intarzovaný kabinet / Augsburk, Německo / kolem roku 1570 / foto: Kunstkammer Georg LaueRenesanční intarzovaný kabinet / Augsburk, Německo / kolem roku 1570 / foto: Kunstkammer Georg Laue

 

Mezi další pozoruhodné objekty patřily tři truhlice zhotovené norimberským mistrem Michelem Mannem kolem roku 1600 nebo slonovinová soška bohyně Diany se psy ze třetí čtvrtiny 17. století. Ta je vytvořená v okruhu německého barokního sochaře Leonharda Kerna, který se specializoval na drobné sochy a řezbu ve slonovině. U jeho děl je extrémně obtížné odlišit vlastní práce od výtvorů umělcových následovníků.

Podobné sošky se nacházejí ve významných světových sbírkách, například v kunstkomoře Uměleckohistorického muzea ve Vídni, v Zemském muzeu v Kasselu nebo v Národní galerii umění ve Washingtonu. Fantastický byl také renesanční intarzovaný kabinet vyrobený v Augsburku kolem roku 1570; jeho výjimečnost spočívala jednak v kvalitě intarzií a jednak v neobvyklé ikonografii. Na zásuvkách byly zobrazeny ruiny města s různými druhy zvířat, zatímco po otevření předních dvířek se odkryla alegorie marnosti v podobě nahého dítěte opírajícího se o lebku a v ruce držícího přesýpací hodiny.

Slonovinová soška bohyně Diany se psy, okruh Leonharda Kerna, Schwäbisch Hall, Německo, třetí čtvrtina 17. století, foto: Kunstkammer Georg LaueSlonovinová soška bohyně Diany se psy / okruh Leonharda Kerna / Schwäbisch Hall, Německo/ 17. století / foto: Kunstkammer Georg Laue

 

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...