ART+, vše o trhu s uměním
Červen 2021 1765 

Konvolut fotografií Jana Svobody

Sýpka 24. 10. 2021

Solitérní fotografie Jana Svobody se v posledních letech objevují na uměleckém trhu relativně pravidelně, nicméně vícečetný soubor autorských zvětšenin bude tuto neděli u Sýpky nabízen vůbec poprvé. Celkem šestnáct fotografií z autorova klíčového období konce 60. a první poloviny 70. let se zajímavou provenienční historií a ikonickou tématikou v případě prodeje míří nad fotografovo dosavadní dražební maximum.

Jan Svoboda: Soubor autorských fotografií, 1989 autorské zvětšeniny papír, rám, sklo 21,5 x 14,7 cm Vyvolávací cena: 600 000 Kč (+20% provize)

 

Jan Svoboda: Soubor autorských fotografií, 1989,
papír, rám, sklo, 21,5 x 14,7 cm,
Vyvolávací cena: 600 000 Kč (+20% provize),

Sýpka 24. 10. 2021

 

Vintage print Dotýkání z roku 1971, který zaznamenal úctyhodný úspěch před sedmi lety u Prague Auctions, kdy byl vydražen za 325 tisíc korun (více zde), jakoby pomyslně odstartoval Svobodův „druhý“ výstavní a galerijní život. Komornější projekt v Galerii Josefa Sudka (Jan Svoboda: Fotografie ze sedmdesátých let, 2014/15) nebo putovní akci v pražské Artinbox galerii (Jan Svoboda: Filosof ticha, 2015) střídaly reprezentativní přehlídka Jan Svoboda: Nejsem fotograf v Moravské galerii v Brně s výpravnou publikací (2015) či nejaktuálnější počin Jan Svoboda: Proti světlu v londýnské The Photographer's Gallery (2020). Ve stejném roce vznikl také kompletní soupis Svoboda díla ve sbírkách Moravské galerie (Jiří Pátek).

 

Jan Svoboda: Dotýkání, 1971 64 x 90 cm (autorská zvětšenina) cena: 325 000 Kč Prague Auctions 23. 3. 2014

 

Jan Svoboda: Dotýkání, 1971
64 x 90 cm (autorská zvětšenina)
cena: 325 000 Kč
Prague Auctions 23. 3. 2014
 

Svoboda pracoval výhradně s černobílým filmem, volil minimalistické motivy, po Sudkově vzoru aranžoval poetická až metafyzická zátiší v různých koutech svého ateliéru, oblíbené kompozice fotografoval v různých světelných i prostorových kontextech. Obdobně mohou být charakterizovány aktuálně nabízené zvětšeniny pořízené Janem Svobodou pro monografii u Odeonu (vyšla posmrtně v roce 1991). Dražený soubor obsahuje i jednu z jeho nejznámějších fotografií, Prostor pro růžový obraz. Monochromatickou hrou světla a stínu, napětím mezi zobrazeným a tušeným oslovovala natolik, že byla jako leitmotiv Svobodovy tvorby vybrána na titulku Balajkovy knihy. Tamtéž ji najdeme i v případě aktuálního aukčního katalogu Sýpky.

 

Jan Svoboda: Prostor pro růžový obraz, 1972  papír, sololit, rám, 104,5 x 80 cm (autorská zvětšenina) Moravská galerie Brno, inv. č. MG 8190

 

Jan Svoboda: Prostor pro růžový obraz, 1972, 
papír, sololit, rám, 104,5 x 80 cm (autorská zvětšenina),
Moravská galerie Brno, inv. č. MG 8190, foto: archiv MG
 

Umělcovo fotografické mistrovství však nevznikalo nijak přímočaře, jak dokazují Svobodovy profesní i životní peripetie. Narodil se v roce 1934 v Bohuňovicích u Olomouce a přes roční učňovskou zastávku na porcelánce ve Staré Roli u Karlových Varů zakotvil v Praze, kde ve dvaceti letech absolvoval na SUPŠ v oboru scénické výtvarnictví. Ve fotografování byl v podstatě samouk, ke svému osobitému ateliérovému projevu se dopracoval přes experimenty s portréty, akty, městskými krajinami. První fotografický soubor 100 pohledů na michelskou plynárnu pochází z konce padesátých let, kdy volnou tvorbu kombinoval se zaměstnáním aranžéra a výtvarníka ve velkých státních podnicích. Tehdy, v roce 1958, také shlédl „iniciační“ výstavu Josefa Sudka v Alšově síni v Praze. Spolu se svou první ženou Julií, spolužačkou ze střední školy (ilustrátorka Julie Svobodová, roz. Oberdingová 1933-1998), se sbližovali s neoficiálním uměleckým prostředím, angažovali se ve skupině Máj (poslední výstava v pražské Nové síni v roce 1964).

V kurátorských kruzích se Jana Svobody ujala Anna Fárová a uspořádala mu první samostatnou výstavu v přelomovém roce 1968 v Galerii na Karlově náměstí. Následujících necelých deset let je dnes považováno za nejinspirativnější období jeho fotografické práce, nejen v roli autora, ale i dokumentátora a „fotoreportéra“ prací řady dalších významných výtvarníků. Svoboda odvážně experimentoval s fotografií jako médiem, vytvářel velkoformátové zvětšeniny, adjustoval je na sololitové desky s podpůrnou zadní konstrukcí, s níž mu pomáhal Jan Koblasa, a instaloval přímo na zeď, bez paspart, rámů či zasklení.

 
 
Petr Balajka: Jan Svoboda, 1991, doslov Josef Moucha a Jaromír Zemina, typografie Milan Jaroš, Praha, Odeon

 

Petr Balajka: Jan Svoboda, 1991,
doslov Josef Moucha a Jaromír Zemina, typografie Milan Jaroš,
Praha, Odeon

 

Nejrozsáhlejší Svobodova výstava sice proběhla v Domě pánů z Kunštátu v Brně ještě v roce 1975, konec sedmdesátých a celá osmdesátá léta však již byla poznamenána tvůrčí krizí a s ní související pomalou sebedestrukcí. Uměleckoprůmyslové muzeum ho na pozici sbírkového fotografa podporovalo až do roku 1983, ale zdravotní a existenční problémy řešené alkoholem již nešlo překonat. Svobodovy fotografie si k veřejnosti občas cestu našly (např. na putovní výstavu do Londýna – do The Photographer´s Gallery – a Oxfordu nedostal povolení k vycestování), on sám však již téměř neopouštěl svůj košířský byt a za nevyjasněných okolností v pětapadesáti letech zemřel. Datum úmrtí 1. ledna 1990 bylo stanoveno úředně.

 

Katalog aukce 24. 10. 2021, titulní stránka Aukční dům Sýpka

 

Katalog aukce 24. 10. 2021, titulní stránka
Aukční dům Sýpka

 

Soubor prací z nadcházející aukce, popsaných a datovaných rokem 1989, lze tudíž považovat za jedno z opravdu posledních autentických děl Jana Svobody. Jelikož originální dobové zvětšeniny v původní úpravě jsou již většinou v institucionálních sbírkách (oficiální pozůstalost včetně osobního archivu se od roku 2005 nachází v Moravské galerii v Brně, ranou tvorbu odkoupilo ještě za Svobodova působení Uměleckoprůmyslové museum), na umělecký trh se dostávají především sekundární fotografické obrazy ze soukromého majetku přátel, kteří jej akvizicemi finančně podporovali v těžkém období 80. let (Anna Fárová), a rodiny, především manželky, grafičky Anny Svobodové, rozené Horáčkové. Právě od ní pochází i tento výjimečný soubor. 

Minimální podání souboru aukční síň stanovila na 720 tisíc korun včetně aukční přirážky. 

 

 

 

Sdílet na Facebooku  Vytisknout 

Loading...