Její autor, Christian Ezdorf (1801-1851), měl ve své době se Švédskem hodně společného, strávil tam mnoho let svého života a není proto překvapivé, že se obraz objevil v tamní soukromé sbírce. Rodák z Pößnecku v dnešním Durynsku vystudoval Akademii v Mnichově a jeho hlavním tvůrčím zájmem byly krajiny. V roce 1821 zavítal do Prahy a poté se rozjel do severní Evropy, Švédska, Norska a na Island. 

Ve Švédsku, kde žil až do roku 1846, se stal vyhledávaným malířem, několikrát vystavoval na Královské akademii ve Stockholmu, v roce 1831 byl dokonce zvolen jejím čestným členem. Poslední roky svého života strávil ve Velké Británii a v Mnichově, kde roku 1851 zemřel. Ezdorfovu podobu známe z kresby význačné švédské portrétistky Marie Röhl (1801-1875), která zachytila velké množství osobností švédského společenského života. Švédská královská knihovna uchovává na 1800 jejích portrétů.

Veduta oplývá celou řadou zajímavých dobových reálií včetně vorařů na Vltavě nebo čilého dopravního, obchodního a společenského provozu na Karlově mostě, svého času jediné spojnici mezi oběma břehy řeky. Staroměstské okolí Karlova mostu Ezdorf vyobrazil z nadhledu, je tedy pravděpodobné, že se může jednat o pohled z věže Staroměstské vodárny na dnešní Novotného lávce. Ačkoli současná budova a věž vodárny pochází až z poslední čtvrtiny 19. století a jejím autorem je Antonín Wiehl, již od středověku na stejném místě vodárenská věž stávala.