Exkluzivně vybavené interiéry aristokratických sídel a lákavá aureola společenských a politických elit - pro někoho nostalgie po mizejícím světě britských tradic, pro jiného konzervativní, establishmentové prostředí, od něhož se mohla odrazit ostrovní poválečná moderna. Jedná-li se však o ucelenou kolekci tak úzce spjatou s životními osudy svých majitelů, dá se chápat především jako fascinující kontext doby, po kterou byla budována. Anthony Eden, mnohaletý ministr zahraničních věcí a později premiér Velké Británie v letech 1955-1957, a jeho žena, Clarissa Spencerová-Churchillová, neteř Winstona Churchilla, spojili své rodové sbírky pod novou titulaturou hraběte a hraběnky z Avonu.

Memoáry Clarissy Edenové vyšly v roce 2007 s podtitulem: From Churchill to Eden

Pod tímto názvem proběhla i páteční pozůstalostní dražba v Londýně. Domácímu publiku však byl jistě bližší hlavní titul aukce, v originále Churchill to Eden, jenž odkazoval jak k názvu memoárů lady Edenové z roku 2007 (From Churchill To Eden) – tedy k jejímu osobnímu příběhu od slečny Churchillové po paní Edenovou – tak k provenienci některých dražených děl, které opravdu přešly z rukou Winstona Churchilla do držení Edenových.

Interiér jídelny (vlevo) a obývacího pokoje (vpravo) hraběnky z Avonu, lady Clarissy Edenové, v bytě na Bryanstonském náměstí v Londýně. Draženo u Christie´s 21. 10. 2022

Pestrá sbírka uměleckých předmětů, výtvarného umění či raritních knih, rozrůstající se po téměř 80 let, zdobila sídlo britských premiérů Downing Street číslo 10 po dobu Edenova úřadování, jejich venkovské domy v jihozápadní Anglii a poslední desítky let hlavně hraběnčin londýnský byt, do něhož se přestěhovala po smrti manžela v roce 1977. Obsahovala umělecké památky na předchozí generace z obou historicky vlivných, s korunou spjatých rodů Churchillů a Edenů, ale formoval ji i osobní vkus a umělecké preference sira Anthonyho (1897-1977) a lady Clarissy (1920-2021).

Poprvé se jen letmo setkali někdy ve 30. letech, oficiálně si byli představeni až v roce 1947. Tehdy už měla půvabná, oduševnělá a schopná dívka Clarissa Spencerová-Churchillová za sebou dobrodružný teenagerský pobyt v Paříži, přednášky z filozofie na Oxfordu a výpomoc ve státních službách za druhé světové války. Jako mladá emancipovaná žena si našla zaměstnání například jako sloupkařka v kulturní redakci britského Vogue nebo editorka v nakladatelství, což jí rozšířilo okruh přátel o zajímavé osobnosti ze světa divadla, hudby či literatury.

Oproti tomu byl Anthony Eden ryzí konzervativec, kariérní politik s angažmá na pozici ministra zahraničních věcí v klíčových letech 1935-1938 a 1940-1945 (později ještě 1951-1955). Miloval francouzskou klasickou modernu, anglický dobový nábytek a opatroval malířský odkaz svého otce, krajináře, figuralisty a sběratele Williama Edena. On, rozvádějící se padesátník, ona, sedmadvacetiletá římská katolička.

Clarissa (32 let) a Anthony (55 let) Edenovi při svatební oslavě v Downing Street č. 10. Uprostřed nevěstin strýc, tehdejší premiér Winston Churchill. Anthony Eden se stal jeho následovníkem ve funkci v letech 1955-57.

Vzali se v srpnu 1952, svatební oslavu pro svou neteř a svého nejbližšího stranického kolegu uspořádal premiérský pár Churchillových přímo v Downing Street. O necelé tři roky později se Edenovi do čísla 10 nastěhovali doopravdy.

V moderní britské historii nejmladší manželka předsedy vlády, lady Clarissa, se musela velmi rychle zorientovat v ostrém politickém „provozu“, včetně péče o interiéry a výzdobu premiérského sídla. Po patnácti měsících však úřadem otřásla tzv. Suezská krize, vyhrocený ozbrojený konflikt mezi Egyptem a britsko-francouzsko-izraelskou koalicí o mocenský i praktický vliv nad Suezským průplavem, a v lednu 1957 Anthony Eden z pozice předsedy vlády odstoupil.

Následujících dvacet let se paní Edenová o svého churavějícího manžela starala v létě na wiltshirských sídlech, v zimě v Karibiku. V roce 1961 byli povýšeni dědičnou titulaturou na hraběnku a hraběte z Avonu. Když Anthony Eden v roce 1977 zemřel, Clarisse bylo 56 let. Vrátila se ke všem svým do té doby upozaďovaným aktivitám a zálibám, včetně sběratelství s přesahem k soudobé britské umělecké scéně.

Aukci naplánovali pořadatelé z Christie's téměř přesně na první výročí jejího úmrtí (15. listopadu 2021). Desítky děl se na veřejnost dostaly vůbec poprvé, neboť do té doby byly součástí privátních obytných prostor hraběnky z Avonu, a jejich originální umístění v „domácí expozici“ již zachycuje jen doprovodná fotodokumentace. Do prodeje byla nabídnuta i část rodového movitého majetku a osobních předmětů obou manželů – portréty, rodové kroniky, ministrova polní výbava z druhé světové války, kolekce hraběnčiných kabelek z druhé poloviny 20. století – neboť přímá genealogická linie Spencer-Churchillů a Edenů skonem lady Clarissy skončila. 

Winston Churchill ve svém malířském ateliéru v Chartwellské rezidenci.

Katalogové odhady nejdražších děl potvrdila obě Churchillova memorabilia ze 30. let, Zátiší se stříbrným servisem z jeho ateliéru na chartwellském sídle a plenér s Vodním kanálem v Saint-Georges-Motel z oblíbené krajiny severní Francie. Oba obrazy přišly do sbírky Edenových jako soukromý dar expremiéra své neteři a politickému souputníkovi (Vodní kanál v roce 1958). První se prodal za více než 529 tisíc liber (přibližně necelých 15 milionů korun), druhý našel kupce za necelých 328 tisíc liber (přes 9 milionů korun) – daleko za autorovým loňským astronomickým rekordem přes 8 milionů liber (téměř 232 milionů korun).

Osobní dedikaci měl i Braqueův olej na plátně Sklenice a ústřice z roku 1939, neboť jej Anthony Eden věnoval své choti poté, co v roce 1961 prošel trhem u Sotheby´s. V pátek uspěl jako druhé nejdražší dílo za 378 tisíc liber (přes 10,5 milionu korun).