Za svůj sedmaosmdesátiletý život si Jan Zrzavý vytvořil charakteristický umělecký výraz, stylisticky solitérní a ikonograficky osobitý. Například jemné obličeje s protáhlými liniemi, bretaňské maríny nebo benátské městské veduty. Ve svých motivech se Zrzavý upevňoval napříč desetiletími a dle aktuální životní či kariérní situace je varioval a upravoval. Všechny spojuje autorova imaginace a jistá existenciálnost zobrazovaného, tedy absence pohybových a časových prvků v jeho dílech.

V oddílu tištěné grafiky se Zrzavého Anděl s vyvolávací cenou 8 tisíc korun zařadil přibližně do mediánu cenové hladiny této kategorie. En facové poprsí s čistě ženskou fyziognomií pochází z litografické série příležitostných tisků pražského uměleckého spolku Lyra Pragensis, jenž je vydával k některým svým večerním představením v Divadle hudby. Originální edice se předávaly v ceně vstupného účastníkům kulturních akcí nebo abonentům. Anděl ve variantách I.–IV., lišících se jen počtem očí a úpravou vlasů a perutí, byl vydán v roce 1973 stokusovým nákladem. Na aukčním trhu se jen v posledních pěti letech objevil minimálně patnáctkrát s průměrnou kladívkovou cenou kolem patnácti tisíc korun. Tomuto konkrétnímu Andělovi motivicky předchází o rok starší kresba Dívka, nicméně tématu duchovních bytostí se Zrzavý věnoval v podstatě celoživotně, včetně v odborné expertize zmiňovaného Anděla ze soukromých sbírek – se signaturou „Zerzavý“ a vročením 1930.

Zmaterializovanou podobu další astrální entity, tentokrát v pastelu na papíře, zpracoval autor v Jitřence. V kresebné sekci aukce se jedná o druhou nejdražší položku. Začíná na 70 tisících korunách, třetinové částce oproti lídrovi prací na papíře - Františka Tichého s kolorovanou kresbou Marie. Přirozené kontrasty mezi temnou nocí a hvězdnou září přechází Zrzavý v jemných valérech a personifikovanou Auroru obdařil typickými oblými liniemi a přimhouřenýma očima na hranici spánku a bdění. Ze signatury s iniciálami „J. Z“ v levém dolním rohu lze vyčíst spíše pracovní fázi před či po definitivě, která se v prosinci 2016 prodala u Dorothea. Ta je o několik centimetrů větší, signovaná a datovaná oficiálnějším „Zrzavý 44“ a v pastelových vrstvách a stínování ještě dokonalejší. Jitřenka v Dorotheu uspěla za tehdy velmi slušných rekordních 1,2 milionu korun. Dodnes se jedná o třetí nejvyšší částku za Zrzavého práci na papíře.

Průměrná cena děl Jana Zrzavého na českých aukcích (v mil. Kč)

Počet děl Jana Zrzavého na českých aukcích s cenou nad 1 milion Kč

Zdroj: Databáze Art+

I v druhé autorově nabízené kresbě se odráží jeho celoživotní fixace na osobní témata, tentokrát liduprázdné bretaňské pobřeží s rybářskými bárkami a skalkami. Pořadatelé z Galerie Art Praha nacenili kolorovanou Krajinu se třemi loďkami na 40 tisíc korun. I v drobném rozměru a s opravdu subtilním výtvarným pojetím – pastel se papírové podložky sotva dotýká – si Zrzavý i po třiceti letech od první cesty do Bretaně jímavě vybavoval dojmy z přímořské návštěvy. Ikonické bárky se skasanými plachtami, vytažené na břehu i klidně kotvící na hladině, se staly synonymem pro Zrzavého maríny, ať už v milionových obrazech (například Bárky na pobřeží za 9,6 milionu korun u Galerie Kodl nebo Královna moří za více než 27 milionů korun u Arthouse Hejtmánek) nebo kresbě Lodi, těsně pod jeden milion korun (u Galerie Kodl v roce 2013).

Nejen obrazové sekci, ale celé Jarní aukci, dominuje Zrzavého další srdeční záležitost, pohled na italské Benátky. Konkrétně na menší náměstí od baziliky svatého Marka směrem k laguně. Vzpomínkám na Piazzettu se malíř věnoval desítky let, od iniciační cesty do Benátek, Florencie, Vinci a Padovy v létě 1928 (podrobněji o italských zážitcích zde) až po období těsně přes smrtí v roce 1977. Aktuálně předkládaný olej na lepence je datován rokem 1962, ale kompozičně i barevně odkazuje na o tři desítky let starší (před)obrazy, z nichž zatím nejúspěšnější prodej zaznamenala rozměrnější Piazzetta u Galerie Art Praha v roce 2008, za 8,4 milionu korun. Tentokrát se startuje níže, na částce 1,2 milionu korun. V renesanční úběžníkové perspektivě zachytil malíř ve svém typickém bezčasí oba sloupy s okřídleným lvem svatého Marka (červený) a rytířem svatým Teodorem zabíjejícím draka (modrý), fasády Dóžecího paláce a Sansovinovy Knihovny a geometrický vzor na dlažbě od barokního architekta Andrei Tiraliho.

Pořadatelé sobotní aukce k této položce Piazzetta připojili i materiálovou analýzu ze tří barevných vzorků (růžová, modrá, bílá), které jsou podrobněji vyhodnocovány na základě mikroskopického průzkumu a chemického rozboru. Finální tabulky s historií použitých pigmentů mají doložit autenticitu Zrzavého malby v rámci galerijních opatření proti falzifikátorství. Díla Jana Zrzavého se totiž objevují mezi nejčastěji padělanými obrazy, například v kauze organizované skupiny přeprodejců kolem falzifikátora Libora Prášila z roku 2008 se ze 160 prodaných děl odhalilo 31 Zrzavého napodobenin. Na problematiku originality a padělatelství poukázaly i letos dvě velké výstavy v Hradci Králové a Národní galerii.