Kupka, Sýkora, Šíma, Mucha a další stálice

Následující přehled nicméně není klasickým top 10, neboť každý autor je zde zastoupen jen jedním dílem. V žebříčku podle cen by dominantní postavení Františka Kupky bylo ještě výraznější. Formáty jednotlivých obrazů proporčně odpovídají jejich skutečné velikosti, pouze díla Zdeňka Sýkory a Adrieny Šimotové jsou zmenšená. 

Kupkův obraz Tryskání II se v březnu v Londýně postaral o nový historický cenový rekord za dílo českého umění prodané kdy v aukci. I když se vysoká cena očekávala, dosažená částka byla velkým překvapením (zpráva o průběhu aukce). Kupcem byl podle dostupných informací českých sběratele žijící ve Švýcarsku. Související obraz Tryskání I se nachází ve sbírce pražské Národní galerie, kam se dostal v roce 1946. Prezidentská kancelář za něj tehdy malíři zaplatila 50 tisíc korun (více o tomto díle). O dva měsíce později se na aukci Sothebyʼs v New Yorku prodala jiná Kupkova abstraktní malba, Diagonální plány z poloviny 20. let, za 61,6 milionu korun (více zde). Do standardního top 10 by se dostaly ještě tři malířovy abstraktní kvaše, které se v Londýně prodaly za částky od 4,5 milionu do 6,5 milionu korun. 

Dvoumetrový liniový obraz Zdeňka Sýkory, Linie č. 31 z roku 1985, se v půlce června v Kolíně nad Rýnem prodal v novém autorském rekordu. Ten minulý, stanovený rovněž na aukci kolínské společnosti Lempertz, byl méně než poloviční a vydržel pět let (více zde). K vysoké ceně jistě přispělo, že v posledních patnácti letech se v aukcích objevil jen jeden takto velký liniový obraz (Linie č. 100 v listopadu 2006), i atraktivní barevnost a velká hustota linií. Obraz měl svou výstavní premiéru na malířově první retrospektivě v roce 1986 v Muzeu Josefa Alberse. V letech 1989 a 1991 byly Linie č. 31 dvakrát vystaveny v amsterdamské galerii Art Affairs, odkud se dostaly do soukromé sbírky ve Švédsku, kde byly až do teď. V roce 1989 obraz posloužil jako východisko pro serigrafii Fáze Nr. 31, která zachycuje stejnou situace, ale v jiné fázi. Grafiku vydal v edici 40 kusů Kunstverein Düsseldorf. K obrazu mimo jiné existuje fotografie z roku 1985, která zachycuje Zdeňka a Lenku Sýkorovi v umělcově starém lounském ateliéru, přičemž celou zadní stěnu okupují právě Linie č. 31.

Reprezentativní světelná abstrakce Josefa Šímy z konce 60. let se v červnu v Paříži prodala za téměř dvojnásobek očekávané ceny. Dosažených 10 milionů korun je novým cenovým maximem za Šímovo poválečné dílo. 

Nejdražším bohemikem vydraženým loni na světových aukcích byl dívčí portrét od Alfonse Muchy z roku 1920, který se v říjnu v New Yorku prodal za 325 tisíc dolarů (více zde). Začátkem května se na aukci v Chicagu objevil jiný malířův obraz z téže doby, Dívka s rozkvetlou ratolestí. Předaukční odhad počítal s cenou 60­–80 tisíc dolarů, obraz se nakonec prodal za více než pětkrát tolik. Za 456 tisíc dolarů (9,8 milionu korun) jej zakoupil jeden z velkých českých sběratelů. Obraz Mucha vytvořil během svého posledního pobytu ve Spojených státech v letech 1919 až 1921. Cestoval do USA, aby zde představil prvních jedenáct dokončených pláten Slovanské epopeje. K provenienci obrazu aukční síň uváděla pouze, že pochází z pozůstalosti paní Avis Trusk, rozené Hope, z městečka Winnetka severně od Chicaga, které je jednou z nejbohatších obcí v celých Spojených státech. Chicago bylo základnou rodinného byznysu Charlese R. Cranea, který byl mecenášem Slovanské epopeje. 

Aukční síň Freemanʼs ve Filadelfii koncem února dražila dosud neznámou krajinu Jakuba Schikanedera inspirovanou dramatickým skalnatým pobřežím Helgolandu v Severním moři. Ostrov malíř několikrát navštívil v posledních letech života, poté co opustil profesorské místo na pražské uměleckoprůmyslové škole. Pravost díla podle aukčního katalogu potvrdili Tomáš Vlček a Veronika Hulíková, autoři Schikanederovy poslední velké retrospektivy v roce 2012 (více zde). Obraz se prodal s výrazným nárůstem za 7,4 milionu korun, zhruba dvojnásobek předaukčního odhadu. Jedná se o druhou nejvyšší cenu zaplacenou za Schikanederův obraz na mezinárodním trhu. Na českých aukcích se srovnatelné dílo, pojmenované rovněž Tiché moře, avšak bez figurální stafáže v popředí, naposled objevilo na podzim 2018. Obraz se tehdy na aukci European Arts prodal za 7,8 milionu korun.

Dorotheum na své červnové aukci nabídlo dvě reprezentativní Zrzavého zátiší z roku 1928, která   v témže roce představil na výstavě v Aventinské mansardě a byla též publikovaná v časopise Museion (více zde). Kupce našlo jen rozměrnější z nich. Dosažená cena je rekordem za malířovo zátiší.

Obraz V zamyšlení je jedním z děl, jimiž se malíř v dubnu 1914 prezentoval na výstavě galerie Der Sturm v Berlíně. Dosud byl znám jen jako jméno v katalogu zmiňované výstavy a několika následujících během první světové válkou stejnou galerií (více zde). Již začátkem května se jiný Kubínův obraz z téže doby, Číšník, prodal na aukci v Paříži za 4,1 milionu korun (více zde).

Rozměrná malba Adrieny Šimotové Nohy byla koncem června dražena jednou z menších aukčních síní v severní Itálii. Aukční katalog k němu uváděl pouze francouzský název Jambes a vročení 1969. V soupisu malířčina díla pod číslem 233 skutečně najdeme obraz odpovídajícího jména a data, který má být v zahraniční sbírce. Výřez ze střední části obrazu se také objevuje na obálce katalogu Šimotové výstavy v Galerii Václava Špály, která se konala v létě 1970 (více o tomto díle). Obraz se prodal za dvojnásobek vyvolávací ceny, v přepočtu za 2,6 milionu korun. To je o 370 tisíc korun méně, než za kolik byl již před pěti lety u 1. Art Consulting vydražen obraz Bílá noc z roku 1971. Vzhledem k zmíněné výstavní historii obrazu, nedostupnosti Šimotové děl z přelomu 60. a 70. děl na trhu i výraznému růstu cen poválečného umění v posledních letech lze konstatovat, že kupujícímu se podařila mimořádně výhodná akvizice.

Drobný obraz Zdeňka Sklenáře vystoupal v březnu v online aukci společnosti Sothebyʼs na téměř 57 tisíc dolarů (1,24 milionu korun). Předaukční odhad přitom počítal maximálně se šestinovou cenou. Obraz malíř vytvořil v roce 1954 a je namalován na paletě. Na zadní straně je dedikace Františku Muzikovi, kterému Sklenář dělal po válce pět let odborného asistenta na UMPRUM a s kterým jej pojilo blízké přátelství. Obraz byl podle aukčního katalogu nabízen z blíže neidentifikované americké sbírky zaměřené na surrealismus, do které se dostal na začátku 90. let prostřednictvím pařížské Galerie 1900–2000.